Holčička v temnotě ztracená
Jan Konečný
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238142/bmid_holcicka-v-temnote-ztracena-238142.jpg
5
4
1
Jedinečný a současně nejednoznačný fantasy příběh, který Vás naprosto pohltí. Je věnován všem čtenářům, kteří si v dnešním světě uchovali alespoň kousek fantazie, láká je dobrodružství a rádi se bojí. "Co hledáš?" ozval se tichý hlásek za jeho zády. Leknutím sebou trhl. Po zádech mu přeběhlo nepříjemné mrazení. Otočil se. Zamrkal. To, co spatřil, ho překvapilo. Nikdo za ním nestál, jen v rohu seděla černá kočka, která ho nepřestávala sledovat. Zdálo se mu, že se usmívala. Ale kočky se přece neusmívají, napomenul se. Pro jistotu se šel podívat na chodbu, jestli tam někdo není. Možná ten žebrák na ulici nebyl tak ospalý, jak se na první pohled zdálo. Chodba byla prázdná, a tak se po chvíli vrátil k prozkoumávání podlahy. "Kočky se přece neusmívají a už vůbec nemluví," zamumlal a nuceně se zasmál. "Jenomže já nejsem jen tak obyčejná," promluvil opět tichý hlásek. "Ale to přece..." zalapal po dechu Lukáš. Rychle vstal a otočil se... Stačilo málo a všední odpoledne pozdního léta se proměnilo v počátek neobyčejných událostí. Tak neobyčejných, že by jim Lukáš nikdy neuvěřil. Avšak naneštěstí se staly právě jemu, šlo o jeho vlastní příběh. Shodou náhod se on a Péťa, desetiletý kluk, dostávají do podzemí, kde se záhy setkají se skřítkem s rudýma očima. Ten je uprosí, aby mu pomohli zachránit Julii, malou blonďatou holčičku ztracenou hluboko v jeskyni. Podzemní svět je ale větší a nebezpečnější než jak se jim zpočátku zdá. Skrývají se v něm tajemná stvoření i povědomá bytost, kterou by na takovém místě očekával málokdo. A co skřítek? Dá se mu vůbec věřit? Lukáš s Péťou začínají mít pocit, že ne všechno má na svědomí náhoda. Nebo snad ano?... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
skřítkové česká fantasy jeskyně dívky
Holčička v temnotě ztracená
Kniha Holčička v temnotě ztracená je v
| Přečtených | 7x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 3x |
Tenhle žánr běžně nečtu. Ani na autogramiády či posezení s autory knih běžně nechodím. Vlastně to celé byla zajímavá náhoda.
Před pár lety jsem se dozvěděla o kočičí kavárně v centru Brna a chtěla jsem tam zajít. Jenže rezervace stolu online byla tehdy možná jen v případě mimořádných akcí. Člověk mohl sedět v kavárně a objednat si, povídání teoreticky poslouchat nemusel, ani vstupné se neplatilo, tak jsem si řekla, že to zkusím.
Setkání s autorem, J. Konečným, bylo inspirativní. Vlastně to byl cyklus asi pěti setkání, z nichž jsem absolvovala dvě nebo tři a kde tento autor sdílel svoje zkušenosti se sepsáním své prvotiny se čtenáři, hlavně takovými, kteří by se také chtěli pokusit o napsání knihy. Příjemně se to poslouchalo, i když si po letech už na žádnou radu nevzpomenu :-).
Pod vlivem celkové atmosféry – a samozřejmě také díky tomu, že autor o knize hodně hovořil – jsem se začala zajímat, zda by byla knížka ke koupi. Celá šťastná jsem si ji odnesla i s autorovým autogramem a přečetla jsem ji jedním dechem. Tenkrát jsem měla po vážné nemoci "nečtecí" období, což pro mě byl hrozný nezvyk. Ať jsem zkoušela číst, co jsem chtěla, nic mě nebavilo. Tu bariéru dokázaly překonat jen asi tři knihy, přičemž tato byla první z nich (časem se to naštěstí spravilo, ale tehdy jsem začala chápat lidi, kteří nemají potřebu číst, nebaví je to – myslím, že za to nemohou, prostě je jejich mozek nastaven jinak).
Kniha mně svojí atmosférou připomínala Letopisy Narnie – také souboj dobra a zla, také se hrdina octne v jakémsi paralelním světě, také i zde důležitou roli hraje dítě... ale samozřejmě tím, že nic víc už jsem z phantasy žánru nečetla, mohl by mi leckdo oponovat, že je to nesmysl :-). Každopádně je to pohodovka bez potoků krve a nestvůr, o nichž by se vám v noci zdálo. Myslím, že si ji užijí větší děti i dospělí.