Temná hlídka

26.09.2020

Vleče se to a nemá to konce. Neubráním se srovnání. U Lukjaněnka mě děj vtáhne po pár stránkách. Tady se nutím do další kapitoly.
Akce se objevila asi na 50 stranách uprostřed a ke konci tak 10 stran. Jinak nekonečné popisy osob a co, kdy, kde, kdo vypil a jak mu bylo.

04.05.2020

Jde svým způsobem o paralelní příběh s Šerou hlídkou odehrávající se tedy převážně na Ukrajině. Je nutné říct, že cca 1/3 knížky je pouze o představování ukrajinských hlídkařů, pak už se děj docela rozjíždí. Pravda, i několik známých postav z předešlých dílů se tu objeví, a nejen Geser a Zavulon. Co se ale stylu psaní týče, tak až na spojení "přísně vzato" jde o úplně jiný rukopis, a to dost rozvláčný.

15.10.2019

Prilis dlhy uvod.
Vykvet ukrajinskych magov prezentovany ako partia alkoholikov.
Chlastacie scenky nezaujimave. Scena s Lasom okopirovana z predosleho dielu.
Namet, mesto ako energo-informacny system s vlastnou dusou, je vsak velmi zaujimavy.
Som rad, ze som ju cital.
Ma vsak kopu nedostatkov.

1 26.04.2019

Mně to nepřipadalo tak špatné. Ano, příběh je trošku šablonovitý a hrdinové trošku moc jednoduší, ale zas tak zlé to nebylo. Spíš mne zarazila postava Zavulona, připadal mi najednou nějak "lidštější"... (?)

07.04.2019

Tuhle serii bud budete milovat, nebo bez zajmu odlozite.

12.04.2018

Je to "Hlídka", ale není to "Hlídka". Sice se tam mihnou postavy známé z prvních tří knih (Geser, Zavulon, ...). Ale pořád máte v hlavě někde zafixované, že to není úplně ono. Ne, že by kniha byla špatná, to vůbec ne. Ale ten Anton mi tam chybí. Možná jsem z knihy nebyl až tak nadšený, jelikož jsem se k ní dostal po přečtení peti knih ze série, kde již přece jen ten příběh byl dál, než je v Temné hlídce.

10.11.2017

Nebolo to zlé, ale... nebol to pán Lukjaněnko. Aj keď som sa rád vrátil do šera a medzi Dennú a Nočnú hliadku, Zavulona a Gesera, z knihy aj slov bolo cítiť, že to nenapísal Sergej. Kniha mala silné momenty alebo časti, v ktorých autor napísal zaujímavý nápad, pri ktorom čitateľ spozornel a začal filozofovať s autorom, no boli tu aj slabšie a nudnejšie pasáže, ktoré by som najradšej preskočil alebo preškrtal a v knihe vôbec nemuseli byť. Bez zbytočných častí túto "knihu" skôr považujem za dlhšiu poviedku, ktorá by vyšla kľudne aj na tých 150 strán a nikomu by to nevadilo.

Túto knihu nepovažujem za pokračovanie zo série Hlídka, skôr ako taký ukrajinský spin-off. Pri hodnotení 60% som privrel obe oči a po krátkej pauze sa teším opäť na Lukjaněnka.