Hledání Jaromíra Nohavici
Josef Rauvolf
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19640/hledani-jaromira-nohavici-19640.jpg
4
25
5
Přestože je Jaromír Nohavica naší nejvýraznější písničkářskou osobností, která v mnohém přesahuje rámec folkové hudby, dosud o něm nevyšla žádná monografie. Rozsáhlá publikace z pera hudebního publicisty Josefa Rauvolfa je tedy svým způsobem unikátní. Autor se na základě mnoha pramenů, ale také přímých svědectví pokouší rozklíčovat fenomén Nohavica. Dává jeho tvorbu do kontextu s písničkářovým životaběhem i s dobovými událostmi. Rauvolfův knižní portrét je pestrý a detailní, zároveň ale komplexní, přesvědčivý a veskrze objektivní. A to i díky tomu, že svými svědectvími přispěly takové osobnosti folkové scény, jako např. Pavel Žalman Lohonka, Wabi Daněk či Pavlína Jíšová.... celý text
Přidat komentář
Zajímavě podaný portrét skvělého umělce čtenáře ladně vtáhne do nedávné minulosti do společnosti písničkářů.
Zajímavé čtení pro Nohavicovy fanoušky. Dozvíte se spoustu informací především o Jarkově tvorbě, ale i několik střípků z jeho života. Kniha vyšla už poměrně dávno, proto nehledejte nic o událostech posledních deseti let.
.... ať už to bylo, jak bylo, já mám prostě Nohavicu ráda a tahle knížka mě v tom nijak nezviklala, jsou v ní životopisné údaje, průřez jeho tvorbou od jejích úplných začátků až do současnosti, texty písní, rozhovory, dotýká se i jeho kontroverzní spolupráce s StB atd. Monografie písničkářského šamana, za mě skvělých pět hvězdiček!
Velmi zajímavá knížka, díky ní jsem se toho o panu Nohavicovi dozvěděla hodně. Zároveň je to i skoro učebnice dějin druhé poloviny dvacátého století.
Štítky knihy
Kniha Hledání Jaromíra Nohavici je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 38x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 21x |
| Chystám se číst | 5x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 2x |
K biografii Jarka Nohavici od Josefa Rauvolfa nemám výhrad, je to kvalitní životopis, autor se snažil ostravského barda vylíčit s odstupem, nijak ho neadoruje, ani však zbytečně příliš nekritizuje. Takovýto přístup mám u biografií nejraději. Jediné, co mi při čtení přišlo rušivé, bylo neustálé opakování zdrojů, ze které knihy, ze kterého magazínu, ze kterého dokumentu Rauvolf čerpal (když si po dvacáté přečtete "jak se Nohavica zmínil v rozhovoru pro Týden", tak už je to otravné). Naopak vyloženě kvituji závěrečné shrnutí Nohavicovi diskografie, o to spíš, že se v ní cituje můj nejoblíbenější hudební kritik Jiří Černý.