Hledání Aljašky

Hledání Aljašky https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144816/bmid_hledani-aljasky-QmT-144816.jpg 4 3645 666

Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány , Pro děti a mládež

Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

Looking for Alaska , 2005


více info...

Přidat komentář

Kuzelka83
22.08.2020

Tohle byla třetí kniha od autora.... A tahle se mi líbila nejvíc..... Měla konečně nějakou hmatnou myšlenku, poslání, hloubku......

zamilov.do.knih
13.08.2020 3 z 5

Z knihy jsem měla smíšené pocity. Příběh se mi docela líbil, i když neměl žádnou přidanou hodnotu. Jedná se prostě o klasickou (z mého hlediska podprůměrnou) romanťárnu. Ale mělo to děj a po nečekané události byla kniha i celkem čtivá. Ale na knize mi nejvíce vadily postavy. Každá postava mi byla nesympatická a nejvíce že všech mě štvala Aljaška. Byla neskutečně náladová, neskutečně otravná a i když mi připadala extrovertní, některé věci (důležité věci) si nechávala pro sebe. Chlastala do opilosti, kouřila jednu cigaretu za druhou a to jí je jen 16. Zkráceně, Aljaška je přesně tím člověkem, který mě v mém okolí nehorázně sere. Miles mi byl sympatický na začátku knihy, pak se ale změnil (spíše ho změnili kamarádi) a jeho postava se mi líbit přestala. Ostatní postavy mi přišly nevýrazné a s lidmi jako oni bych se nechtěla kamarádit. Opět mi nebyli sympatičtí. Co mi na knize také vadilo, bylo časté kouření, pití alkoholu a porušování školního řádu, které se v knize často objevovalo. Konec se mi také nelíbil. Řeknu vám, jsem ráda, že jsem knihu vůbec dočetla a nebyla jsem z ní znechucená ještě týden po přečtení. Závěrem, já vám knihu doporučit nemůžu, ale viděla jsem na ni i spoustu kladných hodnocení, takže se možná právě vám zalíbí. Nakonec se omlouvám všem lidem, kterým se kniha líbila. Tohle je pouze můj názor a věřím, že kniha si své oblíbence najde, já jím bohužel nejsem.
~
5*/10*


MayaBu
06.08.2020 3 z 5

Johna Greena zřejmě nikdy nebudu řadit mezi své oblíbené autory (Želvy považuji za skvělé, ale Papírová města ani Aljaška mi dech nevzaly). Asi to bude těmi filosoficky laděnými myšlenkami a sděleními, na kterých v podstatě vystaví celý příběh, ale ne vždy je pak čtenáři dovysvětlí. Chybějí mi tu jasně definované konce a pointy nebo jednoduše vždycky čekám víc, než dostanu.

Nutno ale podotknout že vedle Papírových měst mi přišlo Hledání Aljašky jasně lepší, byť žádná z postav (bohužel ani Aljaška) si mé sympatie nezískala a dlouho jsem tápala, o co vlastně v ději ve výsledku půjde. Na seriál jsem upřímně zvědavá.

Jája92
20.07.2020 5 z 5

Příběh se mi líbil.

Gabetina
15.07.2020 3 z 5

Ze začátku mě knížka nenadchla, tak jsem ji odložila. Pustila jsem si serialovou verzi a ta se mně tak líbila, že jsem knížce dala ještě šanci a dočetla jsem ji. V tomto případě za mě seriál lepší jak knižní předloha.

kokrokr
04.07.2020 4 z 5

(SPOILER) Já byl znovu na intru, poznal nové kámoše a cítil smutek po smrti Aljašky.

tektit
25.06.2020 4 z 5

Bavila mě, návrat na internát, člověk si při čtení říká, že autor popisuje vše co prožil.

helusa2
13.06.2020 4 z 5

Fajn knížka :-) Nejvíc se mi líbil návrat do života na kolejích/internátu, ten mě bavil :-) Líbí se mi, jak umí autor zabrousit na vážná témata a přitom okatě nepoučovat - to YA literatura potřebuje :-)

Lea_41
10.06.2020 5 z 5

Bomba. Další knížka od Greena. Nikdy jsem nečetla knížku s kterou jsem se tak ztotožnila.

Ella161
30.05.2020 5 z 5

Moje první kniha od autora. Vůbec nelituji, že jsem si jí vybrala jako svojí prvotinu. Je nádherná. Vtipná, smutná. Nedokážu si představit být na Válečkovo místě nebo Plukovníkovo( který ji znal mnohem déle). Nedokážu si představit, že bych měla přijít tak mladá o svého kamaráda, anebo první lásku. Stále jsem doufala, že to možná nebude tak, jak to vypadá. Že se nakonec objeví. Avšak nic z toho se nestalo. Bylo (je) mi to tak strašně líto. Aljašku jsem si hned oblíbila. Její sarkasmus, postřehy a ani mi tolik nevadila náladavost. V knize je spousta skvělých myšlenek, které vás donutí se zamyslet. Zamyslet nad životem, sama sebou. Tohle je kniha na kterou nezapomenete. Možná vás bude provázet životem, možná na ní za pár měsíců či let zapomenete. Ale alespoň vás bude provázet další dny. Občas si na ní vzpomenete a zamyslíte se, co jste dnes udělali špatně či dobře. Zamyslíte se nad tím, že máme jen jednu šanci žít, tak proč si jí brát? Vím, že jsou situace, kdy nevíme jak dál. To přeci ale neznamená, že by jsme měli skončit. Vždycky nastanou lepší časy a ty hroší pro nás budou jen vzpomínkou. Každopádně knihu doporučuji, protože vám ukáže jak je život cenný, jedinečný a důležitý. Jsme jen jednou a víckrát nebudeme. Proč si brát šanci na skvělý život, který si můžeme vytvořit jen MY sami. Nikdo jiný za nás žít nebude a jedině my si pak ve stáří můžeme vyčítat, co jsme nestihli, anebo neudělali jinak. Sice je to klišé, ale pravdivé. My jsme odpovědný za své činy, život. Jen na nás samotných to záleží. Neměli by jsme brát další den jako samozřejmost. Měli by jsme si každý den užívat tak, jako by jsme si ho užili, kdyby byl náš poslední. Tolik k mé sentimentální chvíli, slibuju.

Bebe2004
23.05.2020 5 z 5

Opět, knížky Johna Greena mám velmi ráda.

MichellePixie
12.05.2020 5 z 5

Kniha je velmi zajímavá, příjemně se čte, postavy mají každá dobře vypracovaný charakter, rozhodně si mezi nimi najdete svého oblíbence, a ač John Green opět směřuje ke svému stereotypu hlavního hrdiny, stále mě jeho tvorba celkově velmi baví. Podle mě příjemné čtení pro každého, kdo má rád zajímavé příběhy s trochou romantiky a poťouchlosti tzv.

blackoutzuzi
11.05.2020 5 z 5

John Green má v této knize opravdu spoustu zajímavých myšlenek (po dočtení jsem litovala, že jsem si je všechny nepsala někam na papír), a i přes to, že je to už delší dobu, co jsem hledala Aljašku, dodnes mám na paměti, jak moc mě tato kniha zasáhla a dojala.

Karma011
07.05.2020 2 z 5

No... Těšila jsem se na knihu, protože Hvězdy nám nepřály jsou tak parádní! Přijde mi, jako by tuhle knihu psal jiný autor. Marně jsem v ní hledala ty krásné myšlenky, které jsem našla ve Hvězdách. Celkově bych knihu zhodnotila tak, že neurazí, ale ani nenadchne.

kiki11
07.04.2020 3 z 5

Kdo četl "Ten, kdo stojí v koutě" se určitě neubrání srovnání. Tato kniha se mi líbila o dost méně. Na to, že nemá tolik stran, jsem ji četla hrozně dlouho. Od Johna Greena jsem četla "Hvězdy nám nepřály". I tam mi vadili přemoudřelí puberťáci, stejně jako tady. Neumím si v reálu představit, že by takhle mluvili.

Ze začátku se mi knížka líbila, čím jsem ale četla dál, tím víc jsem se začínala nudit a nakonec jsem to dočetla jen ze setrvačnosti. Asi mi tento autor moc nesedl, nevím, jestli půjdu do další jeho knihy.

Sabina335
03.04.2020 5 z 5

Kniha je rozdělená na dvě části: "předtím" a "potom". Nechci zde prozrazovat co je tím "oním", každý kdo bude mít zájem si tuto knihu přečíst, na to brzy přijde sám. Za sebe můžu říct, že je kniha velmi krásně napsaná. John Green je skvělý autor, a ani tato kniha mě ani trochu nezklamala. Autor propůjčil hlavnímu hrdinovi i něco ze sebe, oba mají rádi poslední slova slavných osobností. Na knize se mi hodně líbí právě toto propojení. Zároveň styl psaní je velmi povedený. Kniha neobsahuje kapitoly, ale hlavní postava vypráví po dnech, co prožívá a zažívá na internátu, vypráví o všech zážitcích, přátelích, které na nové škole potká a svých láskách. Velmi krásná kniha, kterou opět můžu jedině doporučit.

Ani832
25.03.2020 5 z 5

Bylo to super. Styl psaní mi sedl, kniha se četla skoro sama a po dočtení jsem nechtěla uvěřit, že ten příběh už skončil. Kniha se dělí na dvě části - předtím a potom, a vy jednoduše prahnete po tom zjistit, co se stalo a vymýšlíte určité teorie. Já si tedy tipla dobře - byla to jedna z mých teorií. V knížce je spoustu skvělých citátů, z nichž některé vás provází celou knihou. Jsem ráda, že to byla moje první přečtená Greenovka. Upřímně ani nevím, jaké tomu dát hodnocení, takže hvězdičky jsou pouze orientační.

4,5 hvězdiček z pěti.

AnetN2487
24.03.2020 4 z 5

Výborně postavený příběh, rozdělení na dvě části. Není to typická dívčí beletrie, ale zase trošku jiná love story. Těším se, až se podívám na film!

majkronyk
20.02.2020 4 z 5

Nikdy jsem nečetl, nikdy mě to nebavilo. Na škole mě to nebavilo, po škole mě to nebavilo. Takže by se zdálo, že pro tento typ literatury už nejsem asi tak úplně cílovka. Možná to tak i je, ale přesto je to opravdu dobrá a zajímavá kniha. A proč jsem si ji přečetl? Protože jsem viděl osmi dílnou adaptaci od Hulu, která se mi opravdu líbila. Na rovinu musím říct, že se mi líbila asi i víc než kniha a to z jednoho jednoduchého důvodu. Jak už jsem řekl, nejsem asi už tak úplně cílovka pro takovou knihu, která je napsaná moc hezky, dobře, ale přeci jen bych řekl, že i dost mírně. Oproti seriálu není tak drsná. Události před a po jsou vykresleny pěkně, ale prostě tak, aby to nebylo moc ošklivé. Alespoň tak to vidím já. Takže mladšímu publiku určitě doporučuji knížku a pak klidně i seriál, dospělejšímu publiku asi spíš rovnou ten seriál.

Seriálu jsem dal plný počet, inize dávám o stupínek míň. Každopádně se mi líbí, jak autor píše a mluví relativně jednoduše o zajáímavých a složitých otázkách.

burg
12.02.2020 3 z 5

Výzva 2020...
Musím říct, že první půlka (zhruba do dne "D") se četla výborně - vlastně jsem to dal na jeden zátah. Bohužel pak jsem si musel dát pauzu a ke čtení jsem se dostal až za pár dní. A to už mě tak moc nebavilo. Občas jsem se musel do knížky docela nutit a to už je co říci.
Přesto přečteno a i když už mám studentská léta nějaký ten pátek za sebou, uznávám, že jsem se celkem v hlavních postavách viděl.