Hledání Aljašky
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144816/bmid_hledani-aljasky-QmT-144816.jpg
4
3645
666
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Looking for Alaska , 2005
více info...
Přidat komentář
Když jsem začala knížku číst, nevěděla jsem, co od ní čekat. Zdálo se mi to takové obyčejné, protože jsem přesně nevěděla, co je vlastně ta zápletka. Ale pak se to nějak rozjelo, že mě to začalo bavit. Hodnotím ji celkem kladně. Nemůžu říct, že to byla nejlepší knížka, ale něco do sebe měla.
Nakonec musím říct ,že se mi kniha líbila a splnila co jsem od příběhu očekával. Psychologický příběh zaměřený spíše pro mladší čtenáře ,ale i mě o něco staršího čtenáře neurazil. Celkově mě John Green hodně baví.
první polovinou knihy jsem se prosmála (a to není komedie), druhá polovina už je vážné téma, přesto se ho autor snažil "kanadou" odlehčit. Pan Green se zařadil k autorům, které si chci přečíst celé, jeho styl se mi líbí.
Obecně mi knížka dost připomínala Papírová města. Jen nebyl hlavní hrdina tak sympatický a v druhé části knihy o něco víc otravný.
Kniha je hezky napsána ovšem ten děj pokulhává a také chování hlavních hrdinů mi není sympatické. Oceňuji ale nápad A krásnou obálku
Má nejoblíbenější kniha od Greena.. vůbec jsem nečekala, co se v knize stane. Konec mě pohltil, dojal a naprosto vysílenou zanechal jen tupě zírat do prázdna.
Lepší než Papírová města, ale i tak ve mě přetrval pocit, že jsem chtěla Aljašku zabít :)
Po delší době kniha do ktere jsem se musela nutit cist...no zajimava kniha,ale ne pro me
I já se zamilovala do Aljašky. Nebyla nikým výjimečným ale byla. Existovala a její energie přetrvala.
Plukovník, Miles, Takumi a Lara.. Osobnosti, každý jiný a přesto je pojilo mnoho.. Jsou ve vašem srdci a vy jste s nimi. Netřeba psát o mínusech této knihy, je jich víc než dost. Ale přesto, přesto jejich příběh knihou ožil a to je důležité..
Doporučuji všem, kteří jsou také v labyrintu a jsou v něm dobrovolně..
Začátek mě bavil moc, ale zbytek knížky (a tím myslím po prvních pár stránkách) se mi už četl hůř a musela jsem se do toho spíš nutit.
(SPOILER) Moje první kniha od autora. Čekala jsem slaďárnu pro teen a dostala jsem zajímavý, přemýšlivý příběh. Text nebyl ještě úplně vybroušený, ale je to prvotina. Zkusím další od autora. Asi budu muset začít číst životopisy slavných:-)
Hledání Aljašky mě při prvním čtení zaujalo víc než Greenovy slavnější Hvězdy nám nepřály. Při čtení opakovaném mi ale příběh už tak skvělý nepřipadal.
Na druhou stranu musím Greenovy přiznat velký um při vykreslování charakterů mladých lidí a jejich nejistot, trápení a problémů spojených s dospíváním.
Hledání Aljašky se mi z Greenovy tvorby líbilo asi nejvíc. Rychle jsem se sžila se všemi postavami, příběh svižně ubíhal a četl se mi velmi dobře. Kniha mi nabídla přesně to, co slibovala. Atmosféra byla místy ponurá a já osobně jsem si v knize našla spoustu věcí k zamyšlení.
Já nevím. Ke Greenovi jsem vždycky přistupovala poněkud skepticky, všechny ty nálepky světových bestsellerů a rozporuplná chvála, ale zatím mě vždycky dostal. Až doposud...
Z Aljašky jsem mimořádně rozpačitá. Asi je na ní hodně znát, že se jedná o prvotinu. Neoslovila mě, nedotkla se mě, nevyvolala očekávané emoce... Nebyla vyloženě špatná, to rozhodně ne. Předtím plynula líně a nenuceně, potom se neklidně houpala na filozofických vlnách. Ale že by se přese mne převalilo ono zamýšlené tsunami emocí, to opravdu říct nemůžu.
Zpočátku jsem Milese chápala - nevýrazný klučina, který nemá žádné kamarády kromě knížek a zoufale touží po změně. Bavilo mě sledovat jeho nelehké začátky na internátní škole, navazování nových vztahů a postupnou proměnu. Ovšem nakonec jsem začala mít pocit, že z toho starého Milese nic nezbylo, že se z něj stal další klasický teenager, jehož životní náplní je porušování všech pravidel světa.
Mým hnacím motorem byla snaha zjistit, co se stalo mezi předtím a potom, čekala jsem, že v té chvíli Miles objeví své velké Možná, ale ve výsledku jsem byla jenom zklamaná. Zpětným pohledem zjišťuji, že zápletka nebyla nijak originální ani převratná, možná snad i trochu moc násilná. Poněkud detektivní a psychologická část potom se mi líbila mnohem více než předchozí, více se soustředila na pocity hlavních postav a jejich myšlenkové pochody, ale zklamalo mě, že vlastně k ničemu pořádnému nedošly. Konec mi připomněl ten náhlý zvrat, který se udál uprostřed, jako by autor už nechtěl dál pokračovat a vyřešil to podle mě poněkud nešťastně.
Jak říkám, nevím, co si vlastně mám myslet. Nejsem jako očarovaná, ale ani nijak zvlášť zklamaná. Příště se radši uchýlím k opětovnému čtení Hvězd a Želv...
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední škola internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Kniha Hledání Aljašky je v
| Právě čtených | 68x |
| Přečtených | 5 959x |
| Čtenářské výzvě | 580x |
| Doporučených | 436x |
| Knihotéce | 1 248x |
| Chystám se číst | 1 040x |
| Chci si koupit | 242x |
| dalších seznamech | 32x |
Po pravdě jsem se do čtení knížky tak trochu nutila a asi jediná věc, díky které jsem příběh dočetla byla famózní Aljaška Youngová. Záhada sama o sobě, které jsem se společně s Válečkem, Takumim, Larou a Plukovníkem snažila přijít na kloub. Momentů, kdy jsem knihu odložit nechtěla, bylo málo..ale přece jenom jsem vydržela do konce, ten mě tedy nemile zaskočil a obecně mi zkazil moji naivní představu. Každopádně těch několikero myšlenek jako “jak se dostat z labyrintu utrpení” a “jdu hledat velké možná” mě dost oslovilo na to, abych se více zamyslela nad jejich hlubokým významem. Když to shrnu byl to nezaměnitelný zážitek, ale zároveň ne tolik poutavý, že bych nebyla schopna myslet na cokoliv jiného. I tak doporučuji, spíše jako odpočinkovou četbu :)