Hledání Aljašky
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144816/bmid_hledani-aljasky-QmT-144816.jpg
4
3645
666
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Looking for Alaska , 2005
více info...
Přidat komentář
Skvělá knížka plná úžasných myšlenek. Musím říct, že jsem ji nechtěla dočítat, protože jsem se nechtěla dostat na konec. Do té chvíle, kdy možná nenajdu Velké Možná. Dodnes si v některých chvílích připadám jako Aljaška. Sama na všechno. Její osobnost budu mít v hlavě dlouho.
Sama kouřím rychle.
Proč?
Protože nekouřím, že by mi to chutnalo, ale protože chci umřít.
Knihu dostala dcera na konci deváté třídy, ale zůstala doma v knihovně. Vytáhl jsem si ji náhodou a musím se přiznat, že mě příjemně překvapila a chytla od první chvíle, co jsem ji vzal do ruky. Studentský život hlavních představitelů knihy je se svými starostmi i radostmi v některých věcech dost podobný tomu, čím si projde téměř každý, kdo studoval a bydlel na internátě nebo na kolejích.
První polovina knihy pro mě byla úděsná. Myslela jsem, že tuhle partu puberťáků opravdu nepřekousnu. Jediné co mě přimělo knihu neodložit bylo, že je poměrně krátká a čekala jsem co je ona událost "před a potom". No a v části "potom" jsem naopak nemohla přestat číst, roztočil se emocionální kolotoč a já si jen říkala: proč? A přitom Aljaška nejspíše jen potřebovala pomocnou ruku nějakého dospělého...
Hledání Aljašky, kniha která podle mě nám dává nahlédnout na svět i jinýma očima než jsou ty naše. Aljaška, holka na střední, která milovala knihy a kanadské žertíky, kdo by řekl, že bude tak strašně moc dospělá? Já tedy ne.
Viděla jsem seriál, ale kniha je prostě kniha. Některé citáty a myšlenky z této knihy jsem si musela dokonce poznamenat , protože jsou tak hluboké a pravdivé až se mi tomu nechce věřit.
Doporučuji samozřejmě všem, kteří mají rádi Hvězdy nám nepřály a podobné knihy.
Aljašku jsem nemohla vystát. Utěšovala jsem se tím, že je to krátké a nejsem cílová skupina, v pubertě by mě to zřejmě zaujalo víc.
Bylo to fascinující. Rozhodně ne nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla, ale určitě je to jedna z těch, které mám v plánu si přečíst znovu. Na Hledání Aljašky se mi asi nejvíce líbil nápad “venkovní“ střední. Škola kde o přestávkách nejsou studenti zavření v budově je pro mě něco neuvěřitelného. Také se mi líbil kamarádský vztah mezi Milesem a Plukovníkem, dva odlišní kluci, kteří se díky ubytování skamarádí a stanou se z nich nejlepší přátelé v dobrém i ve zlém. To bylo hodně fajn. Celé knížka se mi líbila, ale celkem mě štvalo, že byla tak krátká . Rozhodně doporučuju. Přečetla jsem na jeden zátah.
Tento příběh vás dostane. Na začátku knihy si říkáte: " Normální kniha pro teenagery", jenže opak je pravdou. Tato kniha je vše jen ne obyčejná. Příběh vás zatahá za nitky života takovým způsobem, že při jeho dočtení víte naprosto jistě, že na něj do konce života nezapomenete. Ovlivní vaše mínění o životě a budete si naprosto jistí tím, že život má svůj začátek i konec.
(SPOILER)
Hledání Aljašky mě naprosto neohlášeně vytrhlo ze čtecí krize a poskytlo mi možnost přece jenom pochopit kouzlo knih od Johna Greena. Jak překvapivé bylo mimo jiné zjištění, že toto je jeho vůbec první dílo. Upozorňuji na to, protože veškerou jeho ostatní tvorbu jsem již četla a nijak moc mě nenadchla. Na první pohled standartní americký středoškolský život pár teenegerů, ovšem při detailním čtení objevujeme mnohem hlubší myšlenkové pochody. Osobnost rozlétané Aljašky okamžitě zaujala mou pozornost a v její pozdější smrt jsem naprosto nevěřila. Doopravdy jsem si s tím prvních několik stránek vůbec nedělala těžkou hlavu, pouze můj mozek opakoval slova ,,ona se někde znovu vynoří” jako starou mantru. Teprve později mi to začalo řádek po řádku docházet a to už se od čtení nešlo odtrhnout. Hlavní hrdina Miles si během příběhu prošel tak zajímavým plynulým vývojem, že jsem si toho všimla až na úplném konci. Autor nám také skrze i další postavy poodhaluje svou lásku k filozofování, jež jsem naprosto podlehla. Spousty pastelově zvýrazněných odstavců jsou toho důkazem.
,,Ale já neměl odvahu a ona měla kluka a já byl nemotorný a ona byla nádherná a já byl beznadějně nudný a ona byla nekonečně fascinující. Šel jsem tedy zpátky do svého pokoje, plácl sebou na spodní postel a myslel jsem na to, že kdyby lidi byli déšť, já bych byl mrholení a ona hurikán.”
Moje první knížka od světoznámého Johna Greena. A nemohla jsem si snad lépe vybrat.
Do první půlky jsem byla přesvědčena, že seriál je lepší, nicméně konec můj názor odpálil do vzdáleného koutu vesmíru. Obě jsou kvalitní díla, která si může spousta puberťáků zamilovat.
Green nám skrze nadšení postav odhaluje svou oblibu ve filozifivání, což jsem si pořádně užívala. Hlavní hrdina zaujatý posledními slovy slavných lidí, Miles, si prošel zajímavým vývojem, který byl tak plynulý a nenápadný, že jsem ho zaznamenala teprve v posledních kapitolách.
Trochu mě mrzí, že narozdíl od seriálu nemáme možnost nahlédnout lépe do Aljaščiného světa. V závěru jsem se ale smířila, že Aljaška v písmenkách bude ještě záhadnější než ta z plátna. Přiznám se, že i přes její smysl pro impulzivní chování a neustále střídavé nálady...jsem i já jejímu kouzlu propadla. Není pochyb, že to je rozporuplná postava, která se možná nikdy nestane tou hlavní tváří "Greenovek" (od toho tu jsou postavy z Hvězdy nám nepřály), ale to by si asi ani ona nepřála.
Z knihy se budu vzpamatovávat ještě pár dnů. Tak dobrá byla.
(SPOILER)
Už dlouho plánuji štafetu Johna Greena a proč nezačít jeho prvotinou.
Miles hledá své velké Možná a najde ho ve střeštěné holce se zvláštním jménem Aljaška Youngová. Bohužel Aljaška se svými náladami a svými zásadami, které porušovala jak na běžícím páse mi dosti lezla na nervy a těžko mi ji bylo líto, když se rozhodla najít cestu ze svého labyrintu utrpení a svůj život ukončila. Green píše dobře a část "Předtím" mi ubíhala a dost mě bavila. Bohužel část "Potom" mě moc nezaujala a taky mi přišlo, že Váleček a Plukovník vlastně na nic moc nepřišli a prostě se museli smířit s její smrtí. I když Miles své velké Možná nenašel, myslím si že jistým způsobem mu Aljaška zasáhla do života. Protože před nástupem do Culver Creeku, by si těžko mohl představit jak pořádá kanandské žerty, přesto že ta kanada ve jménu Aljašky byla trochu trapná.
Jsem zvědavá na jeho další díla.
Moje první uvedení do stylu psaní pana Greena. Hledáná Aljašky mě bavilo. Snad si přečtu nějaké další dílo .
Hvězdy nám nepřály mě moc nenadchlo, ale stejně jsem si řekla, že si přečtu i tuhle knihu (v budoucnu mám v plánu ještě jednu). Abych pravdu řekla, líbila se mi mnohem víc než Hvězdy nám nepřály. Příběh mě daleko víc vtáhl, více jsem se ztotožnila s postavami, v jedné jsem se dokonce hrozně viděla. Tady mě ani nenapadá nic, co bych mohla vytknout, nějak mi tam všechno sedělo.
Moje první kniha od Johna Greena. K ménu překvapení opravdu povedená. Určitě si od autora v budoucnu přečtu i jiné knihy a snad i k Aljašce se ještě někdy ráda vratím.
Pravdou je, že po tomhle YA románu bych sama nikdy nesáhla, nicméně jsem se zapojila do knižní štafety, při níž se četl právě tento titul. No co, občas je fajn si odskočit k nějakému nenáročnému čtení – tím Hledání Aljašky rozhodně bylo.
Mé první (a do této štafety jediné) setkání s Johnem Greenem, který tenhle román napsal, bylo před lety, když jsem viděla jeho zfilmované Hvězdy nám nepřály – to bylo plné emocí a taky docela sentimentální. Teď jsem tedy četla i jeho (i když jinou) knihu a musím říct, že jsem z předchozí zkušenosti čekala prvoplánovou romantiku – zase jsem se jednou mýlila! Láska v tom sice taky hrála roli, ale určitě nebyla romantická. Spíš je to takové středoškolské drama, kde mají studenti všechny neřesti, které byste u náctiletých čekali, a ještě několik navíc.
Příběh se odehrává na internátní škole a točí se kolem party kamarádů. Vypravěčem je Miles Halter, velký milovník posledních slov známých osobností. Jeho spolubydlící Chip Martin ho seznámí s Aljaškou Youngovou, o níž jsem byla přesvědčená, že má cool přezdívku, jenže ouha – ono to bylo její skutečné jméno! =D A chudák Miles hned na začátku vyfasuje přezdívku Váleček a bezhlavě se zamiluje do Aljašky, která je jednoduše šílená a přehnaně záhadná… Musím ale přiznat, že jsem si moc neoblíbila ani další členy party. Těžko říct, zda je to mým věkem (young adult už dlouho nejsem), nebo tím, že byli všichni takový praštění a teatrální. Trochu mě taky zklamalo, že byl děj dosti předvídatelný a snadno jsem uhodla, co znamená to odpočítávání v názvech kapitol (136 dní předtím, 127 dní předtím…, po nichž následují i potom), na druhou stranu ale kniha splnila mé očekávání nenáročné četby, při níž můžu vypnout, takže je to asi v pořádku.
Knížky Johna Greena nejsou v žádném případě oddychové. Člověk musí být pořád ve střehu, připravený s lepítky a tužkou na poznámky. Objevuje se tam tolik krásných myšlenek, že to budu muset přečíst ještě několikrát, abych všechny pochytila. S postavami jako takovými jsem se sice neztotožnila, ale zamilovala jsem se do jejich myšlenek. Pro mě byla první půlka o něco lepší, než ta druhá.
(SPOILER)
Knihu jsem nazvládla dočíst do konce , i když jsem čekala co se stane , dostalo mě to do kolen . Protože jsem četla v jednom měsíci knihy typu "Hvězdy nám nepřály" , samozdřejmě tato kniha , "Víš že tě miluju?" a další ...
Toto jsem si musela vytisknout , furt nad tím přemýšlím.
"Proč kouříš tak strašně rychle ?" zeptal jsem se.
"Vy všichni kouříte , protože vám to chutná . Já kouřím, abych umřela."
Tohle je taková srdcovka..Moje nejoblíbenější kniha od Johna Greena. Poprvé jsem jí četla když mi bylo asi 13-14 let a naprosto jsem jí milovala!
A i teď s odstupem času jí mám pořád moc ráda.. A vždy si jí ráda přečtu.
Smích, pláč a hodně emocí
Zezačátku se mi četla velmi pomalu, někdy u půlky se to ale zvrtlo a od děje se nešlo odtrhnout. Krásná, smutná, hluboká kniha která změnila můj pohled na svět. Rozhodně není pro každého ale myslím si že myšlenka této knihy byla opravdu neobyčejná. Moc doporučuji
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední škola internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Kniha Hledání Aljašky je v
| Právě čtených | 68x |
| Přečtených | 5 959x |
| Čtenářské výzvě | 580x |
| Doporučených | 436x |
| Knihotéce | 1 248x |
| Chystám se číst | 1 040x |
| Chci si koupit | 242x |
| dalších seznamech | 32x |
Na knížku jsem se těšila a asi proto pro měla, byla velkým zklamáním. Děj a ani postavy mě tak nevtáhly jako u Papírových měst. Myšlenka, ale byla hezká a autor to napsal moc dobře. Možná, že kdybych to četla jako první tak bych byla nadšenější.
Hodnotila by to tak na 4,5 hvězdičky.