Hlava XXII
Joseph Heller
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403/bmid_hlava-xxii-DIX-403.jpg
4
2404
357
Hlava XXII série
1. díl >
Hellerův nejznámější a nejlepší román, autor vychází z vlastních zkušeností – román je svým způsobem absurdní, ale realistický. Hlavní postavou je poručík letectva Yossarian, který je trochu klaun a trochu blázen (svým způsobem obdoba Haškova Švejka). Dílo nemá jednotnou koncepci, jedná se prostě o vylíčení mnoha absurdních situací. Název díla je odvozen podle vojenského paragrafu XXII, který říká, že voják může požádat o propuštění z armády, je-li blázen, ale zároveň říká, že uvědomuje-li si, že je blázen, nemůže být bláznem. J. Heller se na tento román pokusil navázat, ale další díl zdaleka nedosahuje kvalit prvního. – Zfilmoval Mike Nichols (1970)... celý text
Literatura světová , Romány , Válečné
Vydáno: 2005 , BB art
Originální název:
Catch-22 , 1961
více info...
Přidat komentář
Na knihu je a bude spousta rozdílných názorů, jedni jsou nadšení a druzí zklamaní. Absurdní situace, podle mne autorem mnohé prožité, daly autorovi možnost vykreslit jednotlivé postavy románu tak, abychom se zamýšleli nad tím, zda se nám podobné situace či postavy nemohou vyskytovat v našem životě. Podle mne se vyskytují - je jich dost a jsou i mimo armádu. Kniha se nedá číst "horem pádem", ale pomalu! Je humorná - ale humor je k zamyšlení!
Téhle šílenosti člověk musí dát šanci, začátek je těžký, ale jak se to rozjede, je to nářez! Absurditu knihy ocení zejména příslušníci ozbrojených složek, neboť i když kniha popisuje americké letectvo za druhé světové války, je to jako kdyby četli o fungování svých současných resortů.
Ze začátku jsem byla na vážkách, jestli vůbec dočtu do konce, ale byla jsem hodně odhodlaná a jsem ráda, že jsem dočetla. I když toto není typ literatury, který bych vyhledávala a ani do budoucna se to asi nezmění. První polovinu knihy mi chyběl děj, byly to jakési epizody, příhody, ale těžko se mi to nějak dávalo dohromady, opravdu mě pobavila jen linka s Washingtonem Irvingem. Ale v druhé polovině se mi to začalo víc spojovat a posledních 100 stran jsem přečetla docela bleskově. Chápu, proč je kniha oblíbená a patří ke klasice, myslím, že jsem si z ní dost odnesla. Přesto myslím, že vracet se k ní nebo J. Hellerovi nebudu.
Miluju tuhle knihu, rozervarnost hlavniho hrdiny, jeho nahled na zivot, na svet, na valku. Tohle velkolepe dilo je jednou z mych nejoblibenejsich knih, ktera je napsana tak obratne, ze bavi masy, vcetne zen, ac je o valce, bojich a utrapach spojenych s umiranim a strachem.
Prvních 30 stran jsem vůbec nechápala, co to k sakru vlastně čtu. Pak jsem pochopila, že se to chápat nedá. Celá ta absurdnost války, situací a postav v kombinaci se všudypřítomným humorem a děsem...Některé pasáže jsou hodně komické, ale ve výsledku z téhle knihy mrazí. Tohle si 5* rozhodně zaslouží.
Ach ano, tohle je nejgeniálnější spojení cynismu, humoru a tragiky na světě. Kniha plná památných scén, legendárních dialogů (jen tak mě napadá: "Co je to proboha za jméno – Yossarian?" "To je Yossarianovo jméno, pane plukovníku."; "Metcalfe, vy zvíře!"; "Sión? Tak to nepřipadá v úvahu. To bych rád věděl, jak se tam tohle vůbec dostalo."), nápaditých postav (Milo! 4x Major!) a tíživých okamžiků ("Kde jsou Snowdenové minulých let?"). Geniální, prostě geniální.
(SPOILER) Knížka mě nejvíce zaujala tím, že do poměrně realistického prostředí života vojáků zasazovala zcela absurdní situace. Taky mě zaujala ta široká paleta vnímání války napříč postavami.
Knížka výborná, špičková, čte se výborně a jeden se chechtá ... jen je třeba ji nechápat jako historickou literaturu nebo realistický válečný román. Spíš je to takový americký Švejk.
Četl jsem ji poprvé někdy v roce 1970 půjčenou z knihovny a dost jsem zíral, vlastní výtisk jsem koupil o deset let později ve vesnickém konzumu v jakési dědince v jižních Čechách (asi ani netušili, jaký poklad tam mají), jinak byla absolutně k nesehnání, Dá se to číst furt dokola, jako zmíněný Švejk.
Jenom na té obálce by neměla být B-17, když hrdinové knihy létali na B-25.
A ještě - Yossarian byl kapitán, nikoliv poručík, jak psáno v zde v popisce.
Skvěla napsaná, naučná a hlavně humorná kniha. Opravdu se u ní člověk nasměje. Ovšem zezačátku se mi trochu obtížně četla.
Z téhle knihy může člověk snadno propadnout těžké depresi. Je potřeba nastavit si odstup a pak to jde. Prolínání absurdity s přísným realismem je tak geniální, až z toho mrazí.
Naprosto nejfantastičtější, nejvtipnější, nejtěžší a nejinteligentnější četba, jakou jsem měl kdy možnost okusit. I když jsem se tak prvních 60 stran musel mnohdy nutit, najednou pro mě do doby, než jsem ji dočetl neznamenalo nic větší hodnotu. O to víc se mi možná líbila myšlenka, že jsem ji nemusel číst jakožto povinnou četbu, tu podle mého názoru hodně lidem tou svou zevrubností a neotřelým humorem znechutilo. I přes určité znepokojující a temné jsoucno příběhu zde byly pasáže, při kterých jsem se vážně nahlas smál a ještě je musel předčítat dokola kamarádům, těch nebylo jen k zobu... Major Major Major Major. Bomba. Každopádně to člověk může číst pořád dokola, a to aby měl aspoň trochu jasno, i když nevím, jestli se to někomu kdy povedlo pochopit, ale tak to asi ani Heller nezamýšlel. A Švejk, kterým se autor hodně inspiroval, je v tom tolik cítit, že už se člověk musí smát jen tomu. Není divu, že se tahle absurdní šlamastika zaryla do obecný mluvy jen jako nesmyslný spojení slova s číslem, ale přitom tolik znamenající. Heller je pro mě hrdina:)
Chvílemi z vykreslovaných absurdit až mrazí.. Jsem rád, že jsem se konečně odhodlal a Hlavu XXII přečetl. Za přečtení to rozhodně stojí.
Perfektně provázaná tragika a humor. Námět je tak ponurý a bezvýchodný, že bez komických obrazů a dialogů by bylo čtení nesnesitelné. Ale Heller dokázal vše sladit tak, že nic geniálnějšího o válce nenajdete.
Jestli toužíte pracovat v nadnárodní společnosti, tohle je kniha pro vás! :)
Mám ji ráda, pro její absurditu, bezradnost, humor, naději a nutnost znovu a znovu hledat řešení, naději, pro její lidský rozměr, kdy postavy máte rádi a zároveň vám lezou na nervy, protože nejsou černobíle, ale plasticky lidské se všemi našimi nedokonalostmi (mírně řečeno), přesně jako váš nejlepší kamarád, soused od vedle, nebo kolegyně z vašeho oddělení.
Tak tahle knížka mi dala. Četla jsem ji asi rok a pořád jsem se do ní znova a znova začítávala. Bylo tam spousta myšlenek, které jsem potřebovala vstřebat. Kniha se mi líbila. Spousta absurdních situací. A nejvíce mě dostal major Major Major Major. Na to nemůžu zapomenout ani půl roku po přečtení knihy.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) satira zfilmováno americká literatura letectví rozhlasové zpracování vojenští letci válečné romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2005 |  Hlava XXII |
| 2005 | Bůh ví |
| 1998 | Něco se stalo |
| 1995 |  Zavíráme! |
| 2000 | Portrét starého umělce |
Kniha Hlava XXII je v
| Právě čtených | 107x |
| Přečtených | 3 644x |
| Čtenářské výzvě | 342x |
| Doporučených | 328x |
| Knihotéce | 1 355x |
| Chystám se číst | 1 416x |
| Chci si koupit | 186x |
| dalších seznamech | 51x |
Hlava XXII – geniální výpověď o absurditě války, která vás odzbrojí bizarními dialogy a neuvěřitelnými událostmi, o kterých si dosud myslíte, že se ve vyspělé společnosti plné rozumných lidí nemohou stát. Román je na začátku, převážně pro mnoho postav, které se rychle ocitnou na scéně, těžším čtením. Děj začne být brzy přehlednější, to ale neznamená, že by popisoval události, které by racionálně smýšlejícího čtenáře potěšily. Není třeba se ale bát, na řadu přijde i spousta cynického humoru, který zaobalí ty věci, ze kterých by člověka mělo mrazit, do snesitelnější podoby.