Hlášení El Grecovi

Hlášení El Grecovi https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28474/bmid_hlaseni-el-grecovi-hss-28474.jpg 5 22 7

Autobiografický román, v němž autor líčí průběh vlastního života v kontextu vývoje evropských dějin do 20. let tohoto století. V zahloubaném vyprávění napříč světem hledá odpovědi na největší životní otázky a prochází postupně čtyřmi stádii vývoje, jehož nositely jsou Ježíš, Buddha, Lenin a Řek Zorbas.

Žánr:
Literatura naučná , Biografie a memoáry

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Anafora ston Greco , 1931


více info...

Eleutherios
Eleutherios
12.08.2022 5 z 5

Hlášení El Grecovi jsou i nejsou Kazantzakisovými pamětmi. Je to jedno z nejupřímnějších a nejhlubších hledání smyslu života a Boha, navíc plného duchaplného vtipu. Kdybych měl sestavit seznam nejlepších spisovatelů všech dob, Kazantzakisovo jméno by tam nemělo chybět už jen pro toto jeho vyznání.

PohadkyNovyVek
PohadkyNovyVek
08.08.2021 5 z 5

Celý život čekám na román, který by mě tak moc oslovil - lidsky, na duchu, rozumově i srdcem.
Již během čtení se stal mou nejoblíbenější knihou a to i přesto, že závěry, ke kterým po náročném celoživotním růstu a hloubání autor dochází, s ním nutně do puntíku nesdílím. Každopádně upřímnost a hloubka hledání, jakou brilantně popisuje a podstupuje, mě napříč knihou opakovaně zanechávala v úžasu - nebylo snad kapitoly, jejíž některou pasáž bych netesal do kamene. Literární skvost.
Úžasná reflexe, krásný duchovní souboj, nebesky poetické, historicky zajímavé. Odvážné otestování toho, co je to člověk, jeho svět a jeho život, zápas s Bohem, neúnavné hledání pravdy, spousta geniálně vystižených myšlenek i za cenu nějakého toho rouhání.
Nechápu, že kniha není věhlasnější, svým širokým záběrem a důležitostí její výpovědi bych se ji nebál pasovat na jednu z nejzásadnějších knih 20. století. Kdo ví, zda se ještě někdy dočkám takhle skvělého čtení? Ano, až TAK to bylo dobré.


Ivaksa
Ivaksa
07.11.2017 5 z 5

Neuvěřitelně citlivý popis hledání Boha, zápasu člověka s ním ,zápasu člověka se sebou samým a neutuchající víra v nalezení pravdy. Kazantzakis nikdy nezklame, jeho pohled na svět je upřímný, statečný s nepomíjejícím nadšením a věčnou touhou. Dokáže se vzdát pomíjivých rozkoší výměnou za poznání, že ani to vlastně není správné, nebotˇ duše a tělo k sobě patří a je posvátné ve všech svých potřebách i slabostech.
Osobně mě silně zasáhlo jeho pokání v Rusku a také živoucí metafora urychlování motýlí metamorfózy.

Metroušek
Metroušek
22.02.2017 5 z 5

Nádherný vlastní životopis, jeden z nejlepších, jaké jsem kdy četl. Vřele doporučuji!

Podpovrchem
Podpovrchem
30.04.2016 4 z 5

K naprosto vyčerpávajícímu komentáři Pumla mohu jen přidat pár vět.
Zpověď autora maluje zároveň i osudy obyvatel sedmého kontinentu, jejich vyjímečnou dobrosrdečnost a hrdost. Celá kniha je opředena vůní pomerančovníků a už jen pro malebnou krásu Kréty je ji škoda nepřečíst.

Atuin
Atuin
17.06.2014 5 z 5

To to kniha se nedá nijak jinak nežli doporučit, komentář pode mnou je velice výmluvný a trefný. Kniha má své osobité jádro, které ještě autor zesiluje svým neuvěřitelně dokonalým vyprávěním, kterému nelze jinak nežli naslouchat. četba to je svěží, osvěžující,a zvláštní svou jadrnou silou vůle života, jíž tu autor patrně předává po nitkách a předivech jemu podobných.

puml
puml
08.05.2013 5 z 5

Mládí, dospívání, dospělost a neustálé hledání toho svého "místa" mezi těmi všemi idejemi, politickými programy, utopiemi, náboženstvím, vírou a atheismem. Kazantzakis se nebojí odhalit až na dřeň své pocity nejistoty, tápání a neustálého zmítání se v pochybách o sobě i svém okolí. Líbilo se mi jak autor přeskakuje jednotlivé dílčí etapy svého života a takříkajíc vybírá jen ty, které nejépe vystihují jeho rozporuplnou osobnost. Nedočteme se tu například moc o práci a takzvaných záslužných činech autora, také tu nenajdeme žádné stařecké mentorování nad stavem světa. Jedná se spíš o pokus zrekonstruovat vlastní život na základě pro Kazantzakise asi nejdůležitějších a mnohdy zdánlivě protichůdných vlivů na jeho osobnost v průběhu několika desetiletí. Takhle nějak si představuji ideálně napsanou autobiografii, i s tím, že Kazantzakis zůstává i v této knize především skvělým romanopiscem, který dokáže strhnout svým barvitým a někdy až naturalistickým líčením některých událostí. Doporučuji.

PS - Je zajímavé, že v knize není žádná zmínka o Kazantzakisově delším pobytu v Božím daru v Krušných horách, kde napsal velkou část svého stěžejního básnicko-dramatického díla Odysseus. Také o samotném psaní, které si především většina s Kazantzakisem spojí, se v Hlášení píše jen minimálně, jako by to bylo pro samotného Kazantzakise něčím vedlejším, snad i nedůležitým...