Hladový hrob

Zatím psychicky nejnáročnější kniha s velmi citlivým tématem. Máme tady Univerzální humanitární církev (UHT), kam se Robin vydává v utajení. Už od začátku víme, že UHT, tedy sekta, představuje problém. Objevuje se zde vymývání mozku, násilí, tělesné tresty, absence rodinných vazeb, zneužívání žen i dětí, psychický teror, nucený sexuální styk, zákaz moderních technologií i medicíny včetně léků a antikoncepce nebo úplné odtržení od okolního světa. To vše zabalené do vznešených cílů a líbivých myšlenek.

Přiznám se, že některé scény jsem musela vydýchat a už po příjezdu Robin na farmu jsem si přála, aby se co nejdříve vrátila zpět. Klobouk dolů před tím, jak realisticky autorka fungování celé sekty vykreslila.

A právě to je podle mě nejsilnější část knihy. To, co se v sektě dělo a jak dokonale fungovala manipulace s lidmi. Kombinace nedostatku jídla, nekonečného odříkávání manter, těžké manuální práce a víry v nadpřirozená zjevení postupně vedla k tomu, že lidé přestávali zpochybňovat realitu kolem sebe a vše slepě přijímali. A právě to je na celé knize možná nejděsivější. Protože něco takového by časem dokázalo zlomit i velmi silného člověka.

Zatímco Robin zažívá na uzavřené farmě peklo, Strike pátrá po čemkoliv, co by mohli proti UHT využít, takže o klasické vyšetřování nepřijdeme. Do toho se rozplétá i několik vražd. Autorka navíc skvěle pracuje s napětím. Dopředu se posouváme jen malými krůčky, ale vůbec mi to nevadilo, protože příběh vás naprosto pohltí. Po tak dlouhém budování napětí bych ale uvítala více prostoru pro následky a osudy postav po závěrečném odhalení. Pokud s nimi trávíme tolik času, mrzí mě, že rozuzlení a jeho dopady proběhnou během několika kapitol.

Svět kolem Robin a Strike se dál rozrůstá, přibývají nové postavy (a hlavně Pat mi přirostla k srdci) a zajímavě se vyvíjí i osobní linka obou detektivů. Tentokrát ale byla hlavní zápletka natolik silná, že šla jejich vztahová rovina trochu stranou.

Protože námět je geniální. A taky děsivý. Děsivě realistický.

Nemám knize co vytknout. Autorka pokaždé přijde s originálním prostředím, silnou zápletkou a dokonale promyšleným případem. Pomalu mi docházejí slova, kterými bych její knihy chválila. Neskutečně se těším na osmý díl.

5/5 Jednoznačně.

Naprosto skvělé čtení, nemohla jsem se odtrhnout. Ač velice objemná kniha (což mám moc ráda) čítající 1047 stran, za mě to bylo strhující, napínavé, ohromující. Absolutně palec nahoru a mohu jen doporučit. Tuto knihu jsem četla v rámci výzvy a určitě plánuji přečíst si všech šest předcházejících knih v této sérii. Těším se.

Za mě zatím nejlepší díl skvělé série!

Rozhodně napínavé a zajímavé. Četla jsem kvůli výzvě, ale také to bylo strašně rozvleklé. Už jsem si vzpomněla, proč jsem kdysi první díl nedočetla. Ale abych byla upřímná, zaujalo mě to a možná si přečtu celou sérii.

Uuuf a fuuuj. Napínavá a poutavá kniha, která by mohla být i tenčí, ale co ubrat, že? Když byla Robin na farmě, tak se mi dělalo úplně blbě..
Už by mohli Strike a Robin přestat okolo sebe chodit po špičkách, co se jejich vztahu týká.. Už aby vyšel další díl.

„Přátelé se k sobě nechovají tak, jak jsme se k sobě chovali my dva. Přátelé se navzájem podrží. Přejou si, aby ten druhej byl v pohodě. Nesnaží se jeden druhýho rozcupovat na kusy, kdykoliv se vyskytne nějakej problém.“

Počet stran možná někoho odradí. Ale tohle má „jen“ 1050 stran, Černočerné srdce má 1150. :-)
Navzdory počtu stran to však plyne rychle, stránky ubývají, a vy máte strach o Robin. Je sice neohrožená, už toho hodně prožila ale UHC je úplně jiná liga. UHC je úplně jiný případ, který kdy agentura řešila. I přes veškeré snahy to Robin leze na mozek, jako je například odříkávání manter. Snaží se, aby se z toho nezbláznila, ale kvůli únavě je to vysilující.

(SPOILER) Hladový hrob byl moje první zkušenost se Strikem jako audioknihou. Docela jsem se toho bála, protože přes 46 hodin poslechu je docela nálož, ale případ ze sekty je natolik poutavý, že jsem neměla problém udržet pozornost. Martin Zahálka naprosto výborný!
A teď k samotnému příběhu. Chápu, proč má tak vysoké hodnocení, má ho i ode mě, protože R.G sáhla do úplně jiného šuplíčku a stálo to fakt za to.
Velmi obdivuji Robin, že se toho zhostila i přesto, čím si v minulosti prošla. A paradoxně mi spirituální poutání nepřišlo jako to, co tam bylo nejvíc ponižující. Pro mě to bylo políbit nohy Maku. Jinak si myslím, že v sektě byla málo vyvážená deprivace jídlem a spánkem a fyzickou únavou nějakými odměnami - na to, kolik lidí tam zůstávalo.
Taky mi přišlo, že se z toho Robin oklepala až příliš rychle a snadno na to, že se vlastně utopila.
Co mi přijde jako hodně se opakující prvek je to, že Strike každý díl dostane nápad, jak to vlastně mohlo být. Dojde za podezřelým, bum prásk a je hotovo. A v této knize mi to přišlo strašně rychlé. Celé jsme se to dozvěděli vlastně v jedné kapitole.
Černočerné srdce pro mě zůstává nejoblíbenějším dílem.
No a teď závěr. Já ani nedýchala! A teď se budu bát :D
Já jsem fanouškem toho, aby se C + R stali párem, takže mně by nevadilo, kdyby skončili spolu a tím skončila třeba i celá série :D
Na Hallmarked man čekám. V angličtině bych si to tak nevychutnala.

(SPOILER) Knihu asi nebrat příliš vážně, jen se bavit. Směs prvků z taoismu, hinduismu, neomarxismu, eskamotérství. Mám pocit, že autorka si prostě dělá legraci a baví se taky. Když to vztáhnu na předchozí díly a beru je jako přepálené napínavé a zábavné příběhy, které se k realitě vztahují jen volně, tak mi dávají víc smysl.
Edit: nedočteno, přestalo mi to dávat smysl. K neučtení dlouhé, všechny postavy se chovají divně. Raději bych si přečetl román o vztahu Robin, Cormorana, Charlotte a dalších.

Famózní, luxusní a strhující. Počet stran může být pro někoho odrazující, ale mě to většinou motivuje číst. Spisovatelka rozhodně nezklamala - tento díl je velmi podařený, řekla bych, že patří k nejlepším. Bavil mě celý, od začátku do konce a už se moc těším na pokračovaní. Určitě doporučuji. A teď jen vydržet čekaní na další díl...

Myslím, že se u tohoto dílu vyskytují komentáře, že je nejlepší. Protože se mi předchozí díly velmi líbily, říkala jsem si, že to hodnocení NEJLEPŠÍ bude asi trochu přitažené za vlasy. A není. Těch tisíc stránek stojí za přečtení. A nevím, jestli jsem sama, nebo jestli i jiné čtenářky (u mužů bych to moc neočekávala) čekají, či doufají v bližší vztah hlavních hrdinů .... Každopádně si ještě počkáme, než se to dozvíme :-)

Moje první setkání s Rowlingovou v tomto žánru a s její detektivní dvojicí. Upřímně - bez větších následků.
Kniha je čtivá a nálož více jak tisíce stran není překážkou. Formálně v pořádku, zápletka zajímavá, infarktových momentů naštěstí minimum a spíš jen postupný progres až do závěrečného (a těžko uvěřitelného) happy endu. Ústřední dvojice není ničím zajímavá nebo osobitá, což na jednu stranu oceňuju (narozdíl od snah některých autorů vytvořit "osobnost", která v důsledku končí karikaturou), na stranu druhou jak C. Strike, tak R. Ellacottová jsou zaměnitelní a obyčejní až příliš.
Za mě je to formálně a řemeslně dobře zvládnutá knížka, které ale chybí elán a vášeň autorky, která by měla skutečnou potřebu něco sdělit. V tomto případě nemá.

Nejhorší na té knize je, že je poslední v sérii. Skvělé téma. Chtěla bych víc...

Zatím nejlepší díl! Každým dílem obdivuji Rowlingovou víc a víc, jak je schopna uchopit každé téma tak brilantním způsobem, že se člověk nedokáže ani u knih o tisíci stranách odtrhnout. Další díl/překlad v nedohlednu. Já se zblázním!

Uf to byla šichta, ještě teďka mě bolí ruce. Tak já jsem u této série jako na houpačce. Zde dávám čtyři hvězdičky a je to za téma knihy. Mě téma o sektě moc neoslovuje a nevyhledávám ho. Jinak musím říct, že se to četlo velice dobře.

(SPOILER) Hladový hrob mě úplně pohltil. Temné, psychicky náročné, skvěle napsané a napínavé od začátku do konce. Robin v sektě byla opravdu síla a Strike s Robin mě zase jednou emocionálně zničili . Ten slow burn je už skoro nelegální! Skvělý díl a obrovské těšení na pokračování.

Téma bylo jistě atraktivní, postavy detektivů sympatické – bylo to mé první setkání s nimi, tudíž nejsem zaujatá či přesycená jejich vztahovými peripetiemi.
Přesto mám nyní po přečtení zásadní výhrady – Robinino vniknutí do sekty by si zasloužilo ještě více prostoru, připadlo mi, že z ní uniká předčasně, také úplně zbytečné, nepodstatné informace o souběžně vyšetřovaných případech – ty jsme časem přeskakovala, dále všechna ta další nadbytečná vata, na druhou stranu bych mnohem více prostoru věnovala psychologii postav.
Popisy prostředí, pocitů byly spíše ploché, přečteš je, neosloví tě, zapomeneš na ně vzápětí.
Jednoznačně plný počet bodů dávám tématu, zpracování pokulhává.

Z Ciernoatramentoveho srdca som bola trosku sklamana - bolo to dlhe a pomale, plne vaty a koniec mi napriek tomu prisiel uponahlany. Toto bolo dlhe, ale nebolo to ani pomale ani s uponahlanym koncom. Stale sa tam nieco dialo a nakoniec sa vsetko poprepajalo a dalo mi zmysel. A navyse, vdaka neobvyklemu prostrediu kultu a este k tomu dost mrazivemu, to bolo neokukane a trocha ine ako bezne detektivky. Takze za mna super.
A velmi rada by som sa dostala k dalsiemu dielu, lebo Corm a Robin ma uz zacinaju stvat

Předminulý díl mě otrávil, divná slátanina. Minulý jsem tedy vynechala. Teď se mi zachtělo zkusit, jestli má série pořád sestupnou tendenci a jsem překvapená, dobře se to četlo, mělo to napětí a nenudilo to. Je ovšem dobré nemít vysoká očekávání. I když je to o ujetých lidech, motivace mnohých z nich jsou poněkud za vlasy přitažené. Logika příběhu občas hodně chatrná. Oddychová kniha - a víc jsem nehledala. Vztah Cormorana a Robin již obvyklý folklór, beru s nadhledem, autorka si z nás s tím zjevně dělá srandu.

Čtivá kniha, která mě bavila o dost víc než Černočerné srdce, i proto, že je přehlednější a i téma manipulace a indoktrinace je hodně atraktivní. Udělala jsem dobře, že jsem tentokrát zvolila elektronickou verzi, abych těžkou bichli nemusela tahat - i tak si ale přeci jen myslím, že mohla být kratší. Strikovy epizody s Charlotte i sáhodlouhé zpytování vztahu/nevztahu s Robin bych klidně zredukovala na polovinu, protože u takto dlouhých knih se mi v záplaě banalit špatně drží v hlavě informace důležité pro případ. Na druhou stranu finále a dořešení případu po Robinině útěku z farmy pro mě bylo maličko neuspokojivé, takové jakoby jen nahozené. Po tom, jak dopodrobna je v prvních dvou třetinách vylíčená každá drobnost, mi to přišlo takové nepoměrné. Samotné vyšetřování je ovšem náležitě temné a dramatické, scény z farmy dost sugestivní.
Pár dalších věcí mi nesedělo: skoro každý prošetřované sektě během pár dnů podlehne, a na Robin to v podstatě nezanechá stopy - jak to? Navíc: nedovedu si představit, že bych jela někam na farmu, tam jsem týden hladověla, místní na mě byli hnusní, nutili mě vykonávat podřadné práce a poslouchat nalejvárny, a já bych po tom týdnu byla místo útěku rozhodnutá zůstat? No nevím. Krom toho se autorka dopustila různých drobných přešlapů, které by někdo tak zkušený pustit nemusel - např. Strike z okna přes ulici rozezná, že muž, který sleduje jeho kancelář, má zelené oči. To už hraničí s nadpřirozenem víc než zjevení Utonulé vědmy.
Celkový dojem z knihy byl ale velmi příznivý a jsou v ní pasáže, kdy se mi knihu nechtělo vůbec odložit.