Hitler v Čechách

Hitler v Čechách https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/112051/hitler-v-cechach-112051.jpg 3 6 4

O mnichovské zradě, okleštění Československa v roce 1938 a jeho definitivním znásilnění fašistickým Německem v březnu 1939 byly napsány a vydány desítky knih. Ani jedna se však neorientuje na detailní analýzu cest samotného Adolfa Hitlera na území, které před záborem Sudet patřilo Československu. Historik Václav Junek rekonstruoval podle historických pramenů, minutu po minutě, hodinu po hodině průběh návštěv Hitlera v tehdejších Sudetech, v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Hitler zde všude strávil v letech 19381939 přesně 103 hodin. Jakými dopravními prostředky přijížděl, kým byl vítán, jaký byl jeho program, ale také třeba to, co a kde jedl, je výsledkem historického zkoumání, díky kterému vznikla tato unikátní publikace, která přibližuje Hitlerovy cesty slovem i obrazem. Všeobecně se ví, že trnem v oku Hitlera byl státní útvar Československé republiky. Jaký byl ale jeho skutečný vztah k Čechům a českému národu? Také o tom je tato kniha.... celý text

Přidat komentář

JarekPrchal
26.09.2020

Dobře to napsala komentář (milamarus). Oceňuje pouze obrazový materiál, obsah je pro mě zmatený, nevyvážený, kontroverzní.

PavlínaAlžběta
09.01.2018 5 z 5

Kniha, která pro čtenáře nabízí 150 stran s autentickými dobovými fotografiemi, popisuje návštěvu nejen samotného Führera říše Čech den po dni, v datech i minutách, působící jako deník. Kniha zachycuje cestu od Mnichova po Brno v detailních zápiscích. Autor nevynechává v publikaci seznámení s osobností Hitlera, kniha obsahuje mnoho map a cest, čtenáři přibližuje mnoho dat, ať významnými či méně, dočtete se i o rozmístění a sestav Hitlerových armád pro Československu, počty i s typy letounů, pozemní techniky, na závěr autor zmínil i organizaci Československé armády. Publikace má mnoho různých dokumentů, článků, včetně jmenného seznamu Hitlerových pomocníků a spoluaktérů, kteří vpadli do Čech. Na mě příliš odborné popisy techniky, ale mnoho zajímavého, co člověk nikdy ani nevěděl. Doporučuji nejen pro milovníky válečné literatury a faktu.


hopla
01.02.2017 odpad!

Ani na druhý pokus jsem se nedokázal soustředit na obsah autorova sdělení. Povýšeně nabubřelý styl, protkaný prázdnými výrazy jako "venkoncem" mi v tom dokonale bránil. Nakonec jsem jen vzal zavděk obrazovou dokumentací, která nemohla trpět páně Junkovým silně subjektivním viděním světa. Protože se však tento autor zaměřil i na další témata, která mne zajímají, doufal jsem, že ostatní jeho tvorba bude méně subjektivní, když se nebude mít potřebu vymezovat vůči faktu, že se narodil ve stejný den i měsíc jako Hitler. Půjčil jsem si proto např. knihu o Adině Mandlové. Bohužel však už teď vím, že se i jeho dalším kouskům budu vyhýbat. Škoda...

milamarus
12.12.2016 1 z 5

Kdyby byla tahle kniha stejně úderná a přímá, jak naznačuje fotografie z hradního nádvoří na obálce, bylo by to dobré. Bohužel ale není. Jsem hodně zklamaná. Prvních dvacet stránek je zcela zbytečných a ty další jsou moc obšírné, odbíhající, nezajímavé. Vyprávění je formulováno opatrně, vyhýbá se akci a obsahuje mnoho vedlejších vět. Je to samé: ačkoliv, protože, především, přesto, totiž, navíc, ale, ovšem, nejenže... To mi vadilo.

Nemohla jsem si také nevšimnout výsměšného až dehonestujícího tónu textu, který nepřestal znít ani u popisků pod fotografiemi. Chtěl-li autor na čtenáře působit jako nejzavilejší odpůrce nacismu, měl se vyvarovat tučně, puntičkářky zvýrazněných jmen jeho představitelů (á la Hitler, Hitlerova, Hitlerovým, Hitlerovi… - ve všech tvarech a pádech.) Bylo to jak pěst na oko. To zaprvé. A pak text neprokládat kurzivou psanými citacemi z Goebbelsových deníků nebo odkud je vlastně bral.

Výše uvedené a též na odiv vystavená snaha vidět jim do hlavy, přenést na ně část toho, co víme teď, zazdilo možnost udělat z této publikace publikaci nadčasovou. Měla jsem pocit, že stojím na místě a nikam se neposouvám. Čas se zastavil, ač každou otočenou stránkou šel dopředu…

Dávám jednu hvězdičku, a to za obrazový materiál. Mnoho z těch snímků jsem viděla prvně a nutí mě vyhledat si publikace Heinricha Hoffmanna. Má jich dost, jak koukám.