Historie včel

08.01.2023

Přiznám se, že jsem po přečtení několika komentářů moc netušila, co od knihy očekávat. Musím ale říct, že mě celý příběh moc bavil. Tři časové linky, které jsou určitým způsobem propletené, byly každá svým způsobem originální a přinášela čtenáři velké množství zajímavých myšlenek.
Určitě se pustím i do dalších dílů

07.01.2023

Z knihy jsem se dozvěděla dost informací o včelách, které pro mě jsou dost zajímavé. Nikdy jsem si neuvědomila jak je důležité a složité tak malé stvoření.
Tři časové linie, které jsou na konci knihy propletené a moc mě to bavilo.

13.12.2022

Nevím, zda to je kvůli mým vysokým očekáváním, ale vzhledem ke zdejším hodnocením jde pro mě víceméně o zklamání. Ne závratné, ale přeci jenom.
Člověku se nutně musí, alespoň občas, vybavit Atlas mraků. I zde se objevuje prolínaní časových rovin, ale ta vazba mezi hrdiny není mystická a je čtenáři předkládána na podnose, takže nad ní nemusí moc přemýšlet. Také rozdělení do krátkých kapitol moc nepomáhá k navázání bližšího vztahu s hrdiny.
Jako čistě psychologický, vztahový román by Historie včel, myslím, obstála víc, ekologické motivy, jakkoliv je považuji v životě za důležité, tady spíš ruší a dělají z knihy trochu agitku. Což mě dráždí, protože přesvědčené není třeba přesvědčovat a ostatní takováhle forma spíš popudí. Stejně tak, jako když se jako argumenty používají polopravdy a mýty, jako například v textu několikrát zmiňovaný výrok Alberta Einsteina. Příroda opravdu není závislá jen na včelách, jako opylovači mohou působit i jiné druhy hmyzu a třeba obilí si vystačí s větrem.
Nejuvěřitelnější mi přišla současná linka, v té z 19. století jsem se párkrát pozastavil nad věcmi, které mi přišly jako anachronismus, i když jsem nedohledával, takže možná moje chyba. Navíc William je ze všech tří hlavních hrdinů nejprotivnější. A v té z budoucnosti je už tolik logických děr, že se vážně brát nedá.
Nemám nic proti ekologickým tématům, ale musí se umět. Ve srovnání s Historií včel například Bacigalupovi Prachožrouti, přestože jde v podstatě o dětskou knížku, působí mnohem věrohodněji a naléhavěji.
Za mě průměr, spíš slabší.

01.12.2022

Dávám 4* jen proto, že už jsem četla i další romány M. Lunde a Modrá se mi líbila ještě víc!
Chvilku jsem si musela zvykat na tři časové roviny, někdy výjimečně pro mne bylo rozdělení na kapitoly neúnosné a přeskočila jsem dále do téže linie, ale číst to chronologicky jako tři nezávislé romány by mne asi ochudilo o to nevyhnutelné srovnávání.

15.11.2022

Za mě je toto hodně silný příběh ze tří časových rovin. Poselství knihy je zde zcela jasné. Autorka mě překvapila lehkostí, s jakou je román napsán. Příběh jako celek je nesmírně napínavý a poutavý. Tato série by měla být součástí povinné četby. Těším se moc na druhý díl.

26.10.2022

Další silná kniha Maji Lunde, která stojí za přečtení. Podle mě není tak dobrá jako Kůň Převalského, nicméně člověk ani na ni jen tak nezapomene.

17.10.2022

Na tohle dílko jsem se velmi těšila. Čekala jsem trochu něco jiného - více včel (faktu), méně vztahů (prózy), ale i tak jsem spokojená s namíchaným koktejlem tří časových rovin, propletených příběhů s nástinem toho, jak to bylo, je a bude, a jak jsou včelstva pro svět důležitá. Bavily mě všechny tři linie a líbí se mi i poselství, že naděje umírá poslední. Mělo by být zařazeno do povinné četby, jelikož kniha zpracovává tak důležité téma, ale přitom tak přístupnou formou... těším se na další části Klimatického kvarteta. Doporučuji!

10.10.2022

Enviromentální debut norské autorky Maji Lunde vzbudil docela rozruch.
Prolínají se v něm tři časová období, které mají společného jmenovatele - včely.
Každý z příběhů byl svým způsobem zajímavý, ale nejvíc mě asi zaujal příběh Tao z budoucnosti bez včel. Není to samozřejmě kniha jen o včelách, ale také z velké míry o lidských a rodinných vztazích. Velice zajímavé čtení, které mohu určitě doporučit.

01.10.2022

přou se ve mně dva protiklady. na jednu stranu byla kniha opravdu pěkná, příjemná na čtení a věřím, že z příběhu si něco odnese každý z nás. na tu druhou šlo ale o něco tak strašně negativního, že jsem knihu louskala několik dní. doporučuji, ale nejedná se o oddechové čtení

07.08.2022

Str. 341: S vymřením posledních včel se svět zastavil.
Historie včel mne zasáhla a to pořádně. Člověk - ten pán tvorstva (Vlastně, jaký pán, kdo to vymyslel takovou blbost?) by byl bez včelek pěkně namydlený. V knize zavítáte i do rodin v různých dobách. Děti, ne vždy splňují představy rodičů, což může způsobit zklamání z milých dítek. To je běžná věc v každém století, ale ty osudy způsobené zmizením včel - tak to teda ne! To radši občas snesu nějaké to žihadlo.

05.08.2022

Historie včel je kniha, kterou stojí za to přečíst. Kniha, která by se podle mě měla dostat k co nejvíce lidem. Nejenže má skvělý námět a propracovaně vykreslené postavy, ale hlavně se v ní skrývá důležité sdělení k nám lidem. Prolíná v sobě tři příběhy, z let 1852, 2007 a 2098 a všechny nějakým způsobem spojují včely. Co by se stalo, kdyby včely vyhynuly? Děsivý pohled do budoucnosti a zároveň naděje, jak je možné aplikovat moudro minulosti.

08.07.2022

SPOILER
Dokážu charakterizovat tuto knihu? Jsem rozpolcená. Na jednu stranu je třeba zdůraznit osvětový přínos, poučení... a varování. Na druhou stranu, je to tak depresivní příběh, že jsem ho dočetla se sebezapřením, jen abych zjistila, že velice často všechno souvisí se vším a že myšlenky a konání lidí jsou věci mnohdy vzájemně propojené, aniž to tušíme.

Autorka je Norka, možná proto jsou příběhy hlavních postav děsné, smutné, beznadějné. William a George, krom toho, že se jim nedaří s včelami, mají oba neřešitelný konflikt se svými syny. Číňanka Tao, jejíž svět budoucnosti je úplně bez včel, žije v hrozné, ubohé, rozložené společnosti... a ztrácí to nejdůležitější ve svém životě.
Depka, depka, depka! V knize není, a za tím stojím, absolutně žádný veselý okamžik, humor a téměř žádná naděje. Takové knihy nechci číst, protože popisují skutečný život. A o něm mi nemusí nikdo předkládat žádné povídání, nabalené na fiktivní postavy, jen proto, abych si potvrdila, co znám. V životě je víc trampot, žalu, beznaděje a sotva pár drobků radosti a štěstí, které nakonec rozmačkají a převálcují mnohem častější pochmurné dny. Bohužel.

Tudíž zůstávám na svém a podobným knihám se vyhýbám... Nakonec ale přečtení až tak nelituji. Autorka mi nasměrovala pozornost správným směrem. Vnímáme totiž mnohdy včely jako zásobitelky nás lidí medem. Ale to samozřejmě není jejich zásadní úkol! Je to třešinka na dortu. Jediné důležité je opylování!
Byla jsem také poučena, jak jsou (nejen) včely ohroženy činností lidí, takový ten eko pohled. Tak s tímto nesouhlasím. Ano, člověk svou činností poškozuje životní prostředí, a ohroženy jsou nejen včely. Podle mého soudu je ale hlavní příčinou nežádoucí obrovský přírůstek lidí a s tím spojené důsledky. Když se přemnoží nějaký živočišný druh, protože má dostatek potravy a dobré podmínky, okamžitě, jakmile se podmínky změní, situace se obrací.
U lidí tomu tak není. Jsou schopní přírodu a její zákony "obehrát". Ale my tím obehráváme sami sebe! Větev je naříznutá, skoro praská, a Bůh nám pomáhej, až se přihodí všechny ty věci, o kterých dávno psali autoři knih o budoucnosti...

Včelky si užívají na lipách před naším domem, zdánlivě je všechno v pohodě a nic se neděje... Jenže ve světě se toho děje tolik... a většina nám připadá jako normální součást života. Tak nevím... kam se to vyvine...

26.06.2022

Skvělá kniha,tří časových období,pojednávajících především o včelách a jejich lidech.Kdy první je o počátcích včelaření,druhý o intenzivním současném včelaření(myslím Ameriku) a třetí o možné chmurné budoucnosti bez včel.Vše se protne na konci.Čtivé,zajímavé.DoporučujiPřečtu si i Koně Převalského

07.06.2022

Historie včel je pohlcující příběh, který mě nepustil od začátku až od konce. Líbilo se mi, jak se díky prolínání tří časových období žene vpřed. A přesto, že se každá ze tří hlavních postav nachází v úplně jiné době a zemi, jsou spolu velmi úzce spjati. Pojí je nejen rodinné vazby nebo včely, ale především obrovská láska k synům. Někdy slepá a naivní ale pořád bezmezně silná.
Příběh není jen o rodinných vztazích, ale především v sobě nese silné poselství, a je jen na nás zda ho vyslyšíme nebo se náš svět bude podobat tomu ve kterém žije Tao. A nemyslím si, že bychom my měli takové štěstí jako ona. I když pro ni vykoupené tak obrovskou bolestí.

IG: zrzi_cte

14.05.2022

Moc se mi líbilo téma, propracovanost postav a jejích vztahů především k potomkům. Všechny tři hlavní postavy byli neskutečně vášnivé a zapálené, ale také vzteklé a bezmezně milující své syny. Na to, že kniha neustále přepíná mezi třemi liniemi, je to napínavé a vzrušující čtení, kdy až skoro do konce netušíme, jak konkrétně se tyto linky propojí. Nakonec je to vskutku opojení ze správně dosazených dílků skládačky:-) Děkuji opět čtenářské výzvě za popostrčení k přečtení.

29.04.2022

Velice vyvedená kniha o včelstvu jako takovém, jsou zde příběhy z minulosti, přítomnosti a budoucnosti, nakonec se vše dá se říct proplete, ale je vidět co by se vše stalo, když člověk opravdu nebude k přírodě trochu víc citlivější... Těším se na další díly od autorky

27.04.2022

Kniha se mi líbila, hezky se čte a především Georgův příběh mě bavil. Téma a nápad knihy je super, nicméně část z budoucnosti mi připomínala dějem a atmosférou "1984", kterou v lásce moc nemám. Přesto byl příběh Tao velmi napínavý, což hezky kontrastovalo s pohodovým příběhem George a Williama. Konec knihy mě ale trochu zklamal. Přišel mi takový rychle ukončený, možná i trochu zmatený, a asi jsem čekala něco víc. Další knihy od autorky mám ale rozhodně v plánu přečíst :-)

22.04.2022

Po skvělé knize Kůň Převalského zklamání….. ale i přesto memento s nadějí na závěr….
/Klima na naší planetě se rychle mění, ale roku 2000 to vzalo opravdu rychlý spád.Suchá a horká léta, která byla téměř bez květů .Pak dlouhé a tuhé zimy, během kterých mnoho včelstev pošlou.Další ranou byly dlouhé deště, kdy včely musely zůstat v úlech či hnízdech,stejně jako to děláme my lidé.A v poslední řadě my lidé, kteří jsme jejich různorodé prostředí přeměnili v nedozírné zelené plochy,jež jsme osázeli monokulturou.Včely potřebují střídat různé druhy květin,a ne celé roky opylovat kolem dokola jen jediný.To je také postupně zabíjelo.Jakmile zmizely,, staly se miliony hektarů polí ,sadů a záhonů jen mrtvou oázou bez plodin-produkce masa se zastavila , kdy už nebylo možné pěstovat krmivo pro dobytek/
Alarmující, nedáme si říci …..

22.04.2022

Nedočteno. Nápad dobrý, ale styl psaní se mi nelíbil a nazečetla jsem se. Než abych se trápila, radši jsem knihu odložila.