Historie šílenství v době klasicismu
Michel Foucault
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422125/mid_historie-silenstvi-v-dobe-klasicism-Oay-422125.jpg
4
3
2
Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých „archeologických“ spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství. Foucault zde analyzuje – počínaje tím, co označuje jako „velké uvěznění“ – několik historických konstelací, které v nejrůznějších kontextech charakterizovaly vztah západní kultury k postavě šílence. Šílenství je zde spíše než jako biologický či medicínský fakt analyzováno jako kulturní jev, jehož tvářnost se v moderní době pozoruhodně proměňovala od epochy k epoše. Foucault se sice od tohoto textu později do jisté míry distancoval, pro nás je ovšem podstatné, že Historie šílenství nese všechny charakteristické rysy Foucaultova raného myšlení: diskontinuitní pojetí dějin, tendenci uvažovat o dějinách spíše se zřetelem k prostoru než k času, a také jistý estetizující rozměr, zcela zjevně patrný zvláště na posledních stránkách knihy, kde Foucault uvádí šílenství do vztahu k literatuře s pomocí pojmu „absence díla“. Nezkrácené původní vydání, které je zde v českém překladu publikováno poprvé, rovněž obsahuje pasáž o Descartesovi a o vztahu mezi myslícím subjektem a možností šílenství. Právě tato pasáž díky pozdější reakci z pera Jacquese Derridy (a následné ostré Foucaultově odpovědi) zavdala podnět k jedné z nejslavnějších filosofických polemik 20. století.... celý text
Literatura naučná , Filozofie , Sociologie, společnost
Vydáno: 2020 , Herrmann & synové
Originální název:
Histoire de la folie a l'âge classique , 1961
více info...
Přidat komentář
V roce 1994 vyšla česky kniha s názvem Dějiny šílenství, která však svým obsahem odpovídá tak třetině francouzského originálu. Teprve nyní, tedy o takřka 30 let později, se českému čtenáři poprvé dostává možnost přečíst si původní nezkrácenou disertační práci Foucaulta z roku 1961. A je to vážně něco.
K obsahu samotnému se zde vyjadřovat nehodlám, jelikož na takto malém prostoru by jakákoli snaha o shrnutí působila značně komicky a nedostatečně. Každopádně pokud by vás zajímalo, o co zde Foucaultovi šlo, pak nabízí wikipedie vcelku solidně podané informace.
Já zde kromě kratičké faktické vsuvky na začátku zmíním snad jen to, že pokud se hodláte věnovat pověstné archeologii vědění, tímto rozhodně nezačínejte. Ač se jedná o první práci z této oblasti, silně v sobě nese známky Foucaltova raného uvažování, které je prosáklé jazykem fenomenologie. Díky tomu jsou některé kapitoly dost těžko čitelné a u čtenáře bez patřičné zkušenosti s fenomenologií se mohou začít projevovat známky šílenství.
Autorovy další knížky
| 1994 |  Dějiny šílenství |
| 2000 | Dohlížet a trestat |
| 1999 | Dějiny sexuality I. - Vůle k vědění |
| 2007 | Slova a věci |
| 1994 | Diskurs, autor, genealogie |
Kniha Historie šílenství v době klasicismu je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 5x |
| Knihotéce | 8x |
| Chystám se číst | 17x |
| Chci si koupit | 8x |
Toto bolo moje prvé stretnutie s Michelom Foucaultom. Francúzkym filozofom, ktorý je známy svojimi divokými teóriami. Rozhodol som sa, že sa do jeho tvorby pustím pekne od začiatku - v rámci toho, čo mi slovenské, české a maďarské preklady dovolia.
Ak by sa ma niekto spýtal, či je správne začať práve touto jeho dizertačnou prácou - odpoveď je: NIE. Pri čítaní som pociťoval psychickú nevolnosť, keďže náročnosť tohto odborného textu je nepopierateľne mimo mojich aktuálnych kognitívnych schopností. Bolo to pre mňa extrémne ťažké sústo, v ktorom som musel opätovne znova čítať každý druhý odsek alebo šialene dlhé súvetia - niekedy aj viac - aby som aspoň čiastočne pochopil autorove interpretácie.
Téma internácie, zo všetkými javmi od neskorého stredoveku až po 18. storočie, je sama o sebe tak bizarná, ba až obskúrna, že už len to, že sa niekto púšťa do takéhoto bádania je samo o sebe šialené.
Text tohto diela je vyčerpávajúci - ako obsahom tak aj formou. Je to jeden obrovský fenomenologický gigant, ktorý rieši spoločenské javy zo zreteľom na sociálne a vedecké špecifikácie daného historického kontextu (ako príklad uvediem divoké nosológie šarlatánskej medicíny) a toto všetko ešte prehlbuje svojimi sociologickými teóriami, argumentmi a citom pre pozorovanie.
Z niektorých fenoménov, ako prerod leprosárií na internáciu bláznov, som bol nadšený. S niektorými som sa zase úplne nevedel stotožniť, ale vo svojej podstate ma kniha náramne bavila. Máme tu množstvo použitej dobovej literatúry a historické postavy - šialene rôznorodé. Od Vincenta De Paul až po Markýza De Sada tu máme každého, kto mal čo dočinenia s nerozumom.
V poznávaní myšlienok Michela Foucaulta budem určite pokračovať ale teraz si musím dať od neho prestávku. Nie je to žiadna sranda.