Mocnosti Osy 1

20.10.2018

2018/50
Na začátek je asi potřeba říct, že mangu obecně hodnotím jaksi shovívavěji. ;)
Tahle knížečka je docela příjemná a místy i oddechová záležitost. - Obzvláště pokud si libujete v historii. Považuji se v dějepise za lepší průměr, ale i tak mě dost (jistě velmi vtipných, chápete-li pointu) příběhů minulo. Ten zbytek za to ale stojí.
Příběhy jsou krátké, ale absolutně na sebe nenavazují a tak nepočítejte s nějakým uceleným historickým zážitkem (upřímně, nejsem si jistá, že se některé informace dají v hodině dějepisu využít).
Samotný nápad se zosobněním zemí se mi zdá úplně geniální a postavy jsou to opravdu perfektní. Snad není země, kterou byste si nezamilovali. - Moji favorité jsou ale každopádně členové Osy, popř. Francie a Sealand. Obzvlášť Německo, jak se neustále snaží zbavit/pomoct Itálii... ("Německo? Jsem v severní Africe a nemůžu si zavázat tkaničky!) Vtipné, originální, geniální.
Kresby jsou fajn, ale už si mě tolik nezískaly (nevím, asi je to vada českého vydání...) - někdy jsou rozmazané a krom překladu jsou občas po stranách japonské dodatky.

A pocity po dočtení?
- chci vííííc, dejte mi vííííííc!
- z každé zmíněné země přijel do Japonska velvyslanec a společně zfackovali autora ;)
- pokaždé, když teď slyším o nějaké zemi, vidím v dané situaci jejího představitele z Hetalie. ("Etiopie byla za 2. světové okupována Itálii" - ta představa... ne, prostě nemožná :D))

08.06.2017

Tahle kniha mě nijak nenadchla. Děj je jen omýlání stereotypů, kresba tuctová. Pro lidi znalé jen české školní verze dějin může být zajimavé, že jinde vidí něco jinak, ale Hetalia nejde nijak moc do hloubky a spíš než odlišný poled na dějiny (který má Japonsko, stejně jako sposta jiných zemí) v ní poznáte spíš autorovu neznalost podrobnějších detailů dějin Evropy. Představte si, že by Středoevropan napkreslil knihu vtipů o národních stereotypech a dějinách národů jihovýchodní Asie, subsaharské Afriky nebo jižní Ameriky. Tak asi tak je to výstižné, vtipné a přesné.

Asi tak nejzajimavější je tam postava japonska, která do značné míry přibližuje, jak se sebevnímají Japonci.

03.08.2015

Dějepis jsem měla ve škole vždycky nejradši a má oblíbená blogerka dělala na Hetalii neustále narážky, tak jsem si ji nakonec přečetla a nemohla jsem věřit vlastním očím. Himaruja Hidekaz téma zpracoval vskutku netradičně. Dějová linie se dá sledovat jen těžko (prakticky je to jen série krátkých stripů, autor skáče z jednoho historického období do druhého a některé stripy historii vynechávají úplně a jsou jen o národnostních stereotypech) a při vymýšlení situací a postav nemá autor skutečně žádné zábrany. Mě se to ale líbí. Hetalia je mi nesmírně sympatická, je originální a zábavná (i když dějepis se z ní nenaučíte). Také mě potěšilo, že i podoby postav jsou originální (většinou se neopírají o klasické zobrazování národností, ale stále se dají poznat) a že personifikace žijí ve světě, který se moc neliší od našeho, takže se v manze objevilo i několik historických postav.