Héró a Léandros

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

První polovinu tvoří antický příběh o tragické lásce mladíka Leandra a dívky Héróny, kněžky bohyně Afrodity. Druhá je složena z veršů archaického řeckého elegika Theogida z Megary. Tento aristokrat hluboce opovrhuje demokracií a průměrností a snaží se vštípit svoje ideály mladému milenci Kyrnovi. Elegie jsou zajímavé nejen jako svědectví o přelomové době, kdy Řecko přecházelo od oligarchie k demokracii, a o jejím zrcadlením v duši aristokrata, ale také jako jeden z inspiračních zdrojů Nietzscheho filosofie....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71226/hero-a-leandros-71226.jpg 3.48
Žánr
Literatura světová, Poezie, Mytologie
Vydáno, Jan Pohořelý
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Héró a Léandros

Přidat komentář
Freiherr
19.06.2019

Po této útlé, růžové knížečce jsem dlouho nechtěl sáhnout, domnívaje se, že v ní nenajdu nic zajímavého. Vždyť raně byzantská milostná poesie se přece nedá měřit s literaturou doby klasické, že? Přitom kniha skrývá takové poklady!
Příběh o nenaplněné lásce podle starého známého schématu tu ožívá díky skvělému přebásnění Julie Novákové. Ano, opravdu oceňuji její volnější alexandrin, kterým nahradila původní hexametr. Toto rozhodnutí, ač jinak zastánce důsledného dodržování formy originálu při překladech, plně schvaluji - nepřebásňuje přece Vergilia, ale pozdně antické dílo.

Jen krátká ukázka z úst Leandrových:

Ó druhá Venuše, Athéno po Athéně -
neb žádné smrtelné se nepodobáš ženě,
jen dcerám Diovým tě možno přirovnat -
blažen tvůj roditel, blažena tvoje máť,
třikráte blažený ten život, jenž tě nosil:
ty polituj můj bol a dovol, bych tě prosil.

Kniha dále obsahuje výbor sentencí Theognida z Megary - do té doby pro mě zcela neznámého aristokrata archaického období. Jeho zásady a názory, které vykládá Kyrnovi, svému eroménovi (mladíkovi, kterého miluje), jsou velmi zajímavé a poučné. Dozvídáme se z nich, že je třeba velké opatrnosti v jednání s lidmi, byť přáteli, dále jsme seznámeni s neutěšenými poměry politickými po pádu tyranie v Megaře a rovněž nám autor presentuje, že se nebojí chopit poháru vína.

Přidávám několik didaktických dvojverší:

Nalezneš mezi lidmi jen nemnoho přátel, můj Kyrne,
kteří osvědčí věrnost, trudné když poměry jsou,
kteří by odvahu měli být stejného smýšlení v srdci,
míti i stejnou účast na věcech dobrých i zlých.
I kdybys u všech lidí se pídil, přec sotva bys našel
takové - jediná loď věru by uvezla ty,
kteří by měli ostych a stud i na rtech i v očích,
které by k hanebným činům nepudil prospěch a zisk.

Na konec jsou zařazeny četné verše na rozloučenou.
Zde jeden ironický a podle mě nejlepší:

Ubohý Nearchu můj, kéž lehká země tě kryje,
aby tě snadno z ní pak mohli zas vyhrabat psi.

JulianaH.
22.05.2019

Příběh nebyl špatný; ostatně jeho hodnota vězí hlavně v tom, že je klasický. Proto se člověk nemůže s četbou splést: pokud se mu nebude líbit jako báseň, alespoň se seznámí s významným dílem a udělá si na ně vlastní názor. Co se týče formy, antické (v tomto případě vlastně byzantské) poesii nemohu přijít na chuť, ale chápu, že to je nejspíš můj problém.

Epická báseň pojednává o Afrodítině kněžce Héróně, která bydlí ve věži na řecké straně Hellésponthu, a maloasijském mladíku Léandrovi. Zamilují se do sebe a Léandros dívku svede. Navštěvuje ji pak pravidelně ve věži, kam musí doplavat přes Hellésponthos; vodítkem je mu lampa zavěšená Hérónou. Během jedné noční bouře však vítr lampu utrhne a on utone ve zvichřeném moři. Když Héró spatří jeho mrtvé tělo, vrhne se z věže a těla milenců jsou nalezena vedle sebe na úpatí.

Pokud jde o Theognida, z těchto veršů na mě nepůsobil jako misantrop.