Vraždy s monogramem
Sophie Hannah
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/210015/bmid_poirot-vrazdy-s-monogramem-tme-210015.jpg
3
365
110
Hercule Poirot (Sophie Hannahové) série
1. díl >
Potomci Agathy Christie svolili k návratu Hercula Poirota na stránky nových napínavých příběhů – nesnadného úkolu důstojně navázat na tradici poirotovských detektivek se ujala bestsellerová autorka Sophie Hannah. Výsledkem jsou Vraždy s monogramem, spletitý případ zasazený do Londýna 20. let minulého století – ďábelsky chytrý hlavolam plný falešných stop a snadno přehlédnutelných, o to však důležitějších detailů může rozřešit jen legendární belgický puntičkář a jeho brilantní „malé šedé buňky“. Knižní událost roku – vychází 9. září 2014 současně ve 28 jazycích a 50 zemích!... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi , Romány
Vydáno: 2014 , Knižní klub
Originální název:
The Monogram Murders , 2014
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla, bohužel jsem měla díky reklamní masáži velká očekávání a tak následovalo zklamání. Pokud bych knihu brala jako někdo, kdo nikdy nečetl nic od ACh, byla by to dobrá detektivka. Bohužel pro SH je Hercule Poirot můj oblíbený detektiv, takže za mne opravdu velké zklamání.
Nie. Myslím, že Agathu Christie by som urazila, keby sa mi táto kniha páčila. Tak niečo prekombinované, zápletka umelo naťahovaná do nekonečna, množstvo položených otázok bez odpovedí, o motíve vraždy ani nehovorím. Počúvala som audioknihu. (Dobrý prednes, za to 1*) Vydržala som do konca, lebo som bola zvedavá, čo sa z tej kraviny vyvinie. Ale nemala som to robiť. Strata času.
Osobne sa mi kniha páčila, no musíme ju brať inak ako A. Christie. Začiatok je trošku pomalší, no potom sa to začne. A koniec ? Koniec mi prišiel trošku zbytočne prekombinovaný. Ale kniha ako celok za mňa áno, no nebriem ju ako súčasť knih A. Christie, kdežto iba ako novú sériu H. Poirota.
Takmer by som bol zabudol, myšlienka, ktorá bola v tejto kniha a páčila sa mi. "Dvaja dobrí ľudia, ktorý sa navzájom milujú, by nemali zostať odlúčení, ak to nie je nutné." :D
Prajem príjemný zvyšok 2. adventného týždňa a príjemné čítanie. :D
Autorka svým stylem dobře navázala na Agathu Christie. V českém překladu je také odvedena špičková práce, je to Poirot, jak ho pamatuji a očekávám. Příběh samotný byl dobrý, napínavý, tak akorát dlouhý a komplikovaný. Jediné, co mi vadilo, bylo neustálé opakování celých jmen všech obětí.
Dávám plný počet hvězd. Velmi poutavý příběh, téměř do konce jsem nevěděla jak to vlastně dopadne a ač to není od A. Christie, kvalita je pořád stejná. :)
Knihu jsem dočetla, i když mne nezaujala ani trochu. Se stylem psaní Agathy Christie nemá společného nic. A Hercule Poirot? Tak to vůbec není on! Jenom jeho silně nepodařená napodobenina.
V podstatě se přikláním k většině hodnotících čtenářů. Nápad byl asi dobrý, ale celé překombinované, spletité, kolikrát jsem se musela vracet, abych se zase vpravila do děje. A zdlooouhavé. Mnohdy Poirot vysvětluje svůj nápad nebo myšlenkový pochod svému mladému příteli od policie přes několik stránek, a to byl ještě ten jednodušší (nápad). Mimochodem policista Catchpool je řekla bych taky dost jednodušší a moc mu to nepálí, na druhou stranu se Poirot vůči němu chová moc nadřazeně, prostě tedy nic moc. Ke konci jsem už pomalu nevěděla, kdo je kdo a jak to kdo myslel a byla jsem docela ráda, když to všechno skončilo.
Být věrným napodobitelem Agáty Christie je NEUVĚŘITELNĚ obtížný úkol, ale můj dojem z knihy je v zásadě pozitivní. Příběh byl zapleten skoro až moc, nechyběly ale některé tradiční stylistické prostředky, a i když Catchpoole není Hastings, sekundoval celkem zdatně. Jen mi trochu vadila až trochu přestylizovanost překladu Poirotovy mluvy a jeho jistá škodolibost v utajování faktů, což ho odlišuje od originálního Poirota. Odhad pachatele mi šel spíš intuitivně než logicky, protože prostě některé věci při stupni utajování vydedukovat nešly. Nicméně na čtení příjemná záležitost.
Nízké hodnocení musím udělit z několika důvodů ...
1) po 100 stranách jsem zjistila, že mě vůbec nezajímá, kdo je vrah ani proč vraždil, knihu jsem dočetla jen ze setrvačnosti.
2) Poirot byl v tomto příběhu, k mé trvalé nelibosti, vylíčen jako pořádný morous, kterého obtěžuje úplně všechno a všichni. Jeho kolegu ze Scotland Yardu, jehož bystrost a inteligence se snad stránku od stránky snižovala, ani nekomentuji.
3) Co mi v příběhu nejvíce chybělo, a co jsem našla v knize, kterou jsem četla před touto - Zavřené truhle - byla možnost nechat čtenáře samostatně uvažovat a logicky dedukovat, ve Vraždách s monogramem čtenář tuto možnost nedostává, Poirot tají tolik informací, že čtenáři přímo znemožňuje se případu účastnit a rozvíjet své vlastní teorie ...
4) Množství postav na spádu také nepřidává a při vrcholném závěru, kdy Poirot odkrývá pravdu, jsem 2x usnula, ač bylo poledne, protože jeho proslov byl neuvěřitelně dlouhý.
Velice pěkná detektivka pracující s motivy Agathy Christie. Avšak obávám se, že autorka, na rozdíl od ACh některé detaily záměrně zatajuje, aby docílila jejího tajemna. (a za dané situace se srovnání neubrání).
Nicméně nový Poirot je trošku čitelnější než ten starý :-)
Slibně začínající kniha, která se nakonec zvrtne v překombinovanou zápletku. I když mne těší, že jsem na část nesrovnalostí přišel dřív, než Catchpool.
Nečetlo se to špatně, ale na knize jde poznat, že není od Christie a dost tam chybí Hastings nebo Jepp. Konec byl takový všelijaký, ale ne moc dobrý...
No, čte se to dobře... ale samotný případ je, s prominutím, absurdní. Překombinované, zdlouhavé, vyloženě až směšné (máme tady tři vraždy v jednom hotelu a jediný kdo to řeší, je Poirot, poté detektiv, kterému se skoro dělá špatně, když musí řešit vraždu a jeden strážník - kde je sakra Japp, Scotland Yard, houfy policistů, kdokoli? Vypadá to, že ty vraždy dohromady nikoho nezajímají). Nebo dále - Poirot s detektivem najdou na podlaze kaluž krve, nicméně žádné tělo, detektiv okamžitě předpokládá, že došlo k vraždě, ačkoliv technika rozlišení lidské a zvířecí krve je známa už od roku 1901, přitom děj knihy se má odehrávat někdy ve 20. letech...). Je to zdařilá kopie Christie, ale pitomá detektivka.
Od desíti let miluji knihy Agathy Christie, všechny, které u nás kdy vyšly, mám doma ve své knihovně a zaujímají tak její čestné místo. Proč to píši? Protože kvůli výše napsanému jsem nebyla moc nadšená, když jsem se dozvěděla, že potomci Agathy dali svolení k napsání dalšího pokračování. Ale nakonec jsem se do něj tedy po letech pustila. Pokud si knihu přečte někdo, kdo originální knihy s HP nečetl, může se mu kniha líbit. Skalní fanoušek Agathy bych ovšem řekla, že ten spokojen nebude. Kniha není zle napsaná, to říci nechci, ale můj názor je ten, že se na to měli vykašlat. Poirot prostě není ten Poirot, co ho známe, zápletka jako taková není špatná, ale myslím si, že kdyby stejnou zápletku psala Agatha, byla by kniha jinak napsaná. A když už tedy tahali z hrobu Poirota, proč neoživili i Hastingse a inspektora Jappa? Inspektor Catchpool mi vysloveně lezl na nervy. Mé konečné shrnutí je - kdo se dokáže oprostit srovnávání s ACH, určitě si knihu dokáže užít a bude se mu líbit, já toto bohužel nedokázala. A kdo knihy ACH nezná, určitě bude spokojen se solidně zpracovanou detektivkou.
Podle mne se autorčin záměr pokračovat ve šlépějích slavné autorky nezdařil. Nevím, zda je to tím, že nemám rád, když někdo používá osvědčené postavy k dalšímu pokračování série, nebo to skutečně nový - pokračovatel - nezvládá. Nebudu to řešit - dále budu číst pouze originál a imitace vynechám.
Poirota miluji, takže jsem za pokračováni knížek Agathy Christie ráda. Je sice poznat ,že kniha má jiného autora, ale mně se líbila.
Vraždy s monogramem jsou těžkopádným příběhem slepeným z na sebe našroubovaných jednotlivých epizod, které ve finále mají dát přesně ten výsledek, který si autorka dopředu předsevzala. Agatha Christie se v textu ani nemihla, lehkost jejího stylu - přesto spojená s bezpodmínečnou logikou, důvtip, budování skutečného napětí se autorce nepodařilo napodobit. Konečným výsledkem se napodobenina legendě ani vzdáleně nepřiblížila. Ani Hercul Poirot není tím géniem, na kterého je čtenář christiovských detektivek zvyklý. Hercul Poirot je v první řadě sebevědomý gentleman. Zde však jeho ego hraničilo s nabubřelostí, když například detektiva Scotland Yardu poučuje o tom, že Poirotovy šedé buňky mozkové jsou progresivnější a schopnější než ty detektivovy. Síla příběhu, tedy to, že všechno zlo pochází ze zapadlé vesničky za Londýnem, nefunguje - dávný případ tamního vikáře v některých pasážích nedává smysl - chování postav postrádá logiku a rovněž pouze slouží výslednému efektu.
Pakliže však čtenář není „postihnutý“ symptomem „Poirot“, respektive „Agatha Christie“, Vraždy s monogramem pro něj budou „jen“ lehkým a oddychovým čtením - bez pachuti zklamání.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Pusinka |
| 2014 | Vraždy s monogramem |
| 2015 | Bludná sdělení |
| 2022 | Dokonalé děti |
| 2008 | Ztráty a lži |
Kniha Vraždy s monogramem je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 513x |
| Čtenářské výzvě | 36x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 233x |
| Chystám se číst | 80x |
| Chci si koupit | 15x |
| dalších seznamech | 2x |
Agatha to není, ale číst se to dalo. Vadil mi uspěchaný konec (zejména v kontrastu s pomalejším rozjezdem) a zbytečně příliš okatá a neustále zdůrazňovaná "tupost" hlavního vyprávěče - inspektora Scotland Yardu - navíc ještě umocněná tím, že Poirot opakovaně zatajoval důležitá fakta a poznatky. V kombinaci s lehce překombinovanou zápletkou (nebo jejím závěrečným vysvětlením?) musím strhnout jednu hvězdičku.
Ale určitě dám šanci i dalšímu dílu.