Pět malých prasátek
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69586/bmid_pet-malych-prasatek-5EX-69586.jpeg
5
924
160
Hercule Poirot série
< 23. díl >
Hercula Poirota přijde požádat o pomoc velice pohledná mladá dáma z Kanady, Carla Lemarchantová. Prozradí mu své pravé jméno – Caroline Craleová, je to dcera známého malíře, kterého údajně před 16 lety zavraždila jeho žena. Ta byla odsouzena na doživotí a po roce ve vězení zemřela. Carla se o rodinné tragédii dozvěděla až ve svých 21 letech, kdy obdržela dopis, ve kterém před svou smrtí její matka prohlašuje, že je nevinná. Carla dopisu věří a žádá Poirota, aby případ znovu prošetřil. Poirot, zlákaný možností přijít na kloub zločinu, ke kterému již neexistují žádné hmatatelné stopy, pouze výpovědi a psychologie svědků, nabídku přijímá…... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi , Romány
Vydáno: 1959 , Mladá fronta
Originální název:
Five Little Pigs , 1942
více info...
Přidat komentář
Jako při každé detektivní knize A.Christie se člověk nenudí.Zde ještě připadná hodnota,že jde o smutný příběh 14 let starého zločinu,při kterém přišla o oba rodiče malá holčička..kdo viděl film,může srovnávat.Raději si přečtu knihu,protože si sama vytvářím představu krajiny,domu,postav.H.Poirot ovšem v podání D.Sucheta nemá chybu.
Nesmrtelný detektiv s humorem a velkým knirem figuruje jak v televizi tak v knihách. Je Hercule Poirot opravdu tak bystrý, že vyřeší 16 let starou vraždu, kde byla vrazedkyne odsouzena neprávem?
Četl jsem letos v létě (2020) a i když jsem viděl před léty filmové zpracování, četla se mi kniha velmi příjemně a letně...:-). V knize byly finesy příběhu prokreslenější…
Hercule Poirot tentokrát řeší několik let starý případ, takže sledujeme vyšetřování formou rozhovorů se všemi pamětníky onoho případu. Jeden a ten stejný příběh se tak neustále opakuje z různých pohledů, takže to po několikáté už není tak zábavné. Nicméně fanoušky Agathy Christie určitě nezklame.
Kniha se mi líbila, zase jsem pořád nevěděla, kdo to byl. Po každé stopě jsem myslela, že někdo jiný. Každopádně jsem dala o jednu hvězdičku méně, protože více se mi líbila kniha Deset malých černoušků.
Božská Agáta v tomto příběhu naplno rozjela své kombinační schopnosti a Poirotovi šedé buňky jedou na plné obrátky. A do toho ta říkanka :) Navíc se mi stále před očima odvíjelo to parádní filmové zpracování, ve kterém byl malíř parádně zhýralý a všechny ženy kolem něj náramně rozjitřené.
Nedostižný Hercule si dokáže poradit i s poněkud starším případem. Autorka ho obdařila nevšedním intelektem, pozorovacími schopnostmi a samozřejmě těmi tolikrát zmiňovanými "malými šedými buňkami mozkovými". A.Christie budiž pochválena za ty dary!
Pět malých prasátek byla moje první "Poirotovka" a přiznávám, že prvotní seznámení s geniálním Belgičanem bylo poněkud rozpačité. Teprve přibývající věk mi poodhalil skvělé kombinační vlohy a překvapivé zvraty autorky. Je to navíc ukázka, že případ lze vyřešit i po mnoha letech jen díky "malým šedým mozkovým buňkám".
Poslouchala jsem jako audioknihu z roku 1980, čtenou Jiřím Hanákem . Překvapila mě kvalita nahrávky i děj, vyšetřování zaměřené především na povahové rysy zúčastněných. Lepší než některá filmová zpracování díla A. Christie.
Tentokrát čekal na Poirota neobvykle těžký úkol. Nepřichází v úvahu, aby si slavný belgický detektiv nevěděl rady. Baví mě sledovat, jak z bezvýznamných maličkostí vyplyne naprosto zásadní důkaz pro usvědčení vraha.
Tento příběh patří mezi mé nejoblíbenější.
P.S. Za Poirotem přichází Carla Craleová. Lucy - jak zde tvrdí anotace - se jmenovala ve filmu ...
Tohle ani není detektivka, spíš takový matematický příklad na procvičení logiky oblečený do hezkého kabátku od ACH.
Opět geniálně promyšleno, přestože se hrabeme v minulosti, kniha je napínavá a nevázne. Vždycky na Agathě obdivuji, jak skvěle zvládá vykreslit charaktery a její znalost psychologie - to už u dnešních detektivek bohužel nevidím.
Posloucháno jako audio kniha. Agatha Christie je klasika a nikdy nezklame. Můj oblíbený Hercule se svým nadhledem a grácií rozebere patnáct let starou vraždu na částečky.
Knihy s Herculem Poirotem se mi sice líbí všechny, ale tohle je jeden z jeho nejlepších případů. I film je dobře udělaný.
Podle mě je Pět malých prasátek je hned v závěsu za Deset malých černoušků. Dějově se podle mě docela liší od klasických dílů s Herculem. Tady se vyšetřuje případ starý 16 let, takže většina příběhu jsou rozhovory nebo vzpomínky lidí. Celou dobu jsem si myslel, že jsem konec odhadl, ale ne. Agatha mě dostala :-)
Já poslouchal jako audioknihu a ta byla skvělá! Byla to verze z roku 1980 načtená Jiřím Hanákem. Pan Hanák má velmi podobný hlas jako Ivan Trojan a poslech byl opravdu skvělý. Oproti současným audioknihám jsou v nahrávce slyšitelné i zvuky otáčení stránek a není kniha rozdělená na kapitoly takže je to načtené v jednom kuse, nebo to tak alespoň působí.
Podle mne jedna z nejlepších detektivek, kterou autorka napsala. Žádné otisky prstů, žádné jiné stopy, žádný předmět na místě činu, žádné stopy vraha - ten přece zemřel - anebo nezemřel? A tak jedinou zbraní slavného detektiva jsou jeho šedé buňky a nezávazné tlachání s účastníky dávné tragédie. Dokonalá zápletka se Agathě povedla a závěrečné představení nemá chybu.
Klasická detektivka, příjemné odpočinkové čtení i bez potoků krve a sexuálních scén.
Štítky knihy
Anglie vraždy zfilmováno rodinné vztahy jedy Hercule Poirot pátrání v minulosti detektivky podle říkanek Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Kniha Pět malých prasátek je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 1 408x |
| Čtenářské výzvě | 205x |
| Doporučených | 72x |
| Knihotéce | 398x |
| Chystám se číst | 128x |
| Chci si koupit | 25x |
| dalších seznamech | 8x |
Moje první Agatha. Její příběhy znám jen z televizního nebo filmového zpracování, stejně jako tento její případ. Teda....myslela jsem si, že ho znám...Viděla jsem ho před hodně dlouhou dobou a pamatovala jsem si jen některé scény, nicméně pachatelem jsem si byla jistá. Proto jsem se do knihy pouštěla spíš jen ze zvědavosti, jak Agatha píše, jak je čtivá apod., zejména jsem ale cítila velkou ostudu, že neznám ani jednu její knížku. A výsledek? Opravdu jsem si pamatovala jen velice málo, vrahem byl totiž úplně někdo jiný, než o kom jsem byla přesvědčena! Takže nejenže, že se mi kniha moc dobře četla, děj hezky plynul, nebyla tam žádná zbytečná hluchá místa, všechno do sebe perfektně zapadalo, navíc jsem tedy nebyla ochuzena ani o ten bonus, což je u detektivek nenahraditelné, a to překvapení v podobě pachatele. Byla to tedy moje první, ale určitě ne poslední Agatha.