Temnota vábí

23.02.2023

Po dvou povídkových knihách má osmý díl Hellboye jeden souvislý příběh v šesti sešitech (včetně rovnou dvou epilogů). V příběhu je vidět velký vliv Slovanské mytologie - za což má Mike Mignola velké plus. U knihy došlo k výměně ilustrátora - Mignolův nástupce Duncan Fegredo odvedl skvělou práci. Styl kresby zůstal stejný, jen je ještě detailnější.

01.10.2020

(SPOILER) Váhala jsem mezi 4 a 5 hvězdami, ale nakonec jsem se rozhodla pro to "nižší" hodnocení. Pravdou je, že v hellboyovském univerzu jsou svazky, které mne bavily o chlup více, já se do nich více ponořila a zhltla je na posezení. Což tady úplně neproběhlo, nebo tedy ne na 100 %.
Tím nechci říct, že mi tento svazek byl vysloveně špatný, to určitě ne. Ale necítila jsem se tolik vtažená do příběhu, jako se mi poštěstilo již dříve. Každopádně chci vypíchnout jednu věc, resp. pochválit Mignolu, že se rozhodl v tomto svazku více soustředit na slovanský folklor (především tedy ruský), což pro mne osobně bylo takové jako ozvláštnění. Takže tu potkáte nejen Babu Jagu, ale i Kostěje Nesmrtelného, Peruna nebo třeba Domovoje, které Mignola velmi zajímavě zakomponoval do děje. Za tohle ozvláštnění tedy palec nahoru.
Jinak skvělé hlášky, skvělá kresba - jako vždycky. Akorát mi tu pomalu začíná chybět větší zapojení Ú.P.V.O. do děje, Hellboy v posledních pár dílech dělá sám na sebe. Tak snad se někdy zase dočkám!

20.12.2019

Dnes v noci
bude setkání čarodějnic
jaké se ještě nikdy
v historii celého světa
nekonalo.

Kdesi za devaterými zeměmi, v desátém carství, v Podslunečném panství.....

Číslo osm v sérii je další ucelený Hellboyúv příběh. Předmluvu k němu napsala Jane Yolenová. Tato Americká spisovatelka napsala přes tři stovky knih. U nás zatím známá jen z povídek a jedné vydané knihy Například Útěk do věčnosti (sbírka Čarodějové) nebo Máma umřela (Ve sbírce To nejlepší z hororu a fantasy z roku 1993) a nebo z knihy Princ Egyptský. Ve své předmluvě dává čtenářům jednu zásadní otázku: Víte snad ještě o někom, kdo píše o Babě Jaze? A kdo může spojit knihu „Proměny“, Rasputina, Knihu „Legends of New England“ a „Bibli“? No přece Mike Mignola!!

Citát: Tedy holky, vy vypadáte, jak když někomu utek kompost!

Tento příběh nakreslil Duncan Fegredo. Je to hlavně poznat na světlejších koutech temnějších míst. Tam, kde by Mignola vytvořil temný, strach nahánějící prostor zahlédnutý koutkem oka, vytváří Fegredo světlejší odstíny, které můžete vidět na živo. Mignola by třeba nikdy nenakreslil šibenici na kterou svítí sluníčko a kolem rostou fialové kytičky. (strana 17 tohoto příběhu) Tím vlastně dokazuje, že není Mikeův plagiátor, ale že si jede to své a umě tak doplňuje Mignolův příběh. Ale jinak je to perfektní příběh, který se vlastně skoro v ničem neliší od příběhů předcházejících. Má to humor, (Chudák veverka) akci (Drž hubu) , krev (No, pár kapek ukáplo) a klasické Hellboyovo hlášky. A sakra, to už stačí! Chvály bylo dost.

Malá ochutnávka:
Naše staré dobré Anglické zákony se nyní vypořádají s jejich bídnými těly, ale náš pán, BŮH, je bude teprve soudit. A protože jsou zatvrzelé, budou jejich duše plát v Pekle na věky.
POPRAVTE JE!

Tak trochu černá ovce v mé knihovně. Začal jsem tuto sérii později a už se mi nepodařilo sehnat Temnotu vábí (Darkness Call) v pevných vázaných deskám. Mám jen brož, která je o půl cenťáku menší, než ostatní vázané knihy v tvrdém přebalu. Působí trochu rušivě s tím zubem. Nebudu nad tím moc hellbulet, nic s tím nenadělám. Kvalitu obsahu brož nikterak nemění. Vybral jsem dvacet čtyři citátů a vložil je Miku Mignolovi do jeho profilu. Při čtení jsem poslouchal Německou speed metalovou skupinu Blind Guardian a jejich studiová alba „At The Edge Of Time“ (2010) a „Beyond The Red Mirror“ (2015)

Citát: Ať se to stalo jakkoliv, všechny příběhy končí stejně.

27.04.2019

Hellboy mě jako postava vždycky nudil. Malomluvný drsňák, který řeší problémy tím, že do nich mlátí. Jeho série mě nudila (až na drobné výjimky) taky. Epizodickej děj, kterej se sice opírá rozsáhle o mytologii, ale nedokáže z ní vybudovat zajímavej příběh (jako to dělá třeba Gaiman v Sandmanovi). To první se tady nezměnilo, to druhý se ale s osmým dílem mění poměrně zásadně. Starší dějové linky se tu splétají dohromady a konečně získají nějaké opodstatnění. Jsem zvědav, jak se to dál vyvine...

Tohle je určitě velké zlepšením oproti předchozím dvou dílům. Atmosféra je zpět! Mám chuť si zase přečíst Krásu nesmírnou.

12.03.2019

Neskutečná pecka od začátku do konce. Slovanské mýty oživají vlastním životem a Baba Jaga jim diriguje. Hellboy přichází o rozum a schyluje se ke konci. Malinko mě mrzí že už to nekreslí Mignola.

27.03.2018

Můj problém s Hellboyem je, že z klasických polodetektivních příběhů se stala jakási mystická pouť, pracující s různými mytologickými motivy, které směřují k prorokovanému finále, kdy má chlapík s upilovanými rohy stanout v čele armády pekelné. Osmé album tak v mnohém odkazuje na předchozí svazky, což by mi tolik nevadilo, kdybych se nezačal ztrácet v tom, kdo, proč a s kým. Rovněž by už autor mohl pomalu opustit témata baby Jagy, Rasputina a Hékaté, kteří se neustále vracejí, aby je Hellboy zase poslal tam, kam slunce nesvítí.
Nic však nelze upřít báječné hororové atmosféře, která naštěstí z vyprávění nevymizela. Nijak tomu neublížila změna kreslíře, protože Duncan Fegredo poctivě navazuje na štafetu, jíž mu Mike Mignola předal. Osobně se dokonce domnívám, že je v některých ohledech i lepší, ale to už je věc individuálního přístupu. Temnota vábí tak nezklamala, ale ani nenadchla - prostě jen další svazek rozšiřující základní univerzum, tentokrát těsně provázaný s předchozími událostmi.

06.01.2018

Kreslíř Duncan Fegredo je mignolovský tak, že z mnoha panelů bych vůbec nepoznal, že to není M. M. A to je dobře – už třeba to, jak oba kreslí sochy a architekturu, je požitek (škoda, že zrovna Pražského upíra dělal někdo jiný). A těch je řada – zchátralé svatyně, reje čarodějnic a vůbec podivné postavy, které se o určitých nocích potloukají po anglickém venkově, ale hlavně pohlcení slovanskou mytologií. Pro toho, kdo v dětství četl ruské pohádky nebo později prožíval Quest for Glory IV, to bude dotek něčeho důvěrného (třeba takový domovoj), možná dokonce krása nesmírná… Člověka pak trochu překvapí, že Hellboy neví takovou samozřejmost, jako k čemu je v pohádkách na útěku před pronásledovateli hřeben:-)

01.01.2018

Takhle nějak jsem si představoval komiks s Hellboyem, ne jako dva předchozí díly. Konzistentní, tajuplný děj a pro mě je rozhodně výhodou i to, že Mignola opustil kreslířské křeslo.

06.11.2017

Velice zajímavé. :)

10.04.2017

Jako by tímhle bookem série nabrala druhý dech. Velmi dobré rozvinutí předchozího děje, zejména Baby Jagy. K dokonalosti chyběl snad už jen Mrazík.

15.03.2016

Hellboy 8: Temnota vábí je komiksem, který skalního fanouška nadchne, protože se zde dále rozvíjí mytologie hellboyovského světa, ale zároveň může odradit ty, kteří o celé sérii pochybovali. Není zde nic zásadně nového, co by je mělo ohromit, nic, co by je mělo udržet a přimět si koupit další. Je zde prvek, který do nás vkládá očekávání toho, co přijde, protože se v podstatě nic nedořešilo, vyvstalo nebezpečí nové, ale pro některé čtenáře to může být jen nastavovaná kaše.

02.04.2015

Temnota vábí je začátkem epické trilogie o příběhu války mezi silami dobra a zla. Kniha tak, spolu s příchodem kreslíře Fegreda, startuje nové, ucelenější a výpravnější pojetí Hellboye. Rád přiznám, že to je přesně to pojetí, které se mi u Hellboye líbí. Kniha je sice úvodem či intrem, ale přesto nabízí zajímavý příběh (soustředící se na svět čarodějnic) a sympatickou kresbu. V závěru knihy je vše připravené pro děj knihy Divoký hon.

06.04.2013

Hellboy je prostě tak krásně přeplácaný béčko, které i přesto funguje a téměř to nejde nemilovat, nakažlivý a vlastně geniální, už se nemůžu dočkat 9. dílu.

05.02.2013

Tak změna kreslíře mi moc nesedla - Fegredova kresba lepší než Mignolova rozhodně není. Je skvělá až parádní, kdybych ji nemusel srovnávat, tak bych se nebál říct fantastická, dokáže navodit atmosféru prvních dílů, to se ji upřít nedá, ale holt v srovnání s Mignolou je slabší. Což ji však stále nechává stát vysoko na pomyslných stupních grafického Olympu.

Co se mi moc líbí – a líbilo vždy - je taková monochromatičnost jednotlivých panelů i celých stránek – kdy je kresba kolorovaná odstíny jedné barvy - převážně fialovou, tyrkysovou, hnědou, do žluta, je to radost si knihou jen listovat. Za co jsem rád opravdu hodně je, že tu máme konečně epičtější příběh, který se vine celou knihou – a asi bude i pokračovat. A taky, že je stavěn na ruských pohádkách. Bohužel už si je z dětství, kdy nám je vtloukali do hlav ve škole i družině, moc nepamatuji, asi to budu muset napravit, protože to jsou pohádky pěkné, slovanské, tudíž geopoliticky blízké;-) a holt vše z dětství má nádech nostalgie a rád se k tomu budu vracet. Navíc zachvilu budu asi pohádky doma předčítat, tak je třeba mít pořádnou rozmanitou zásobu, na vánoce jsem pořídil antologii pohádek arabských, himalájských, tak teď ještě koupím nějaké ruské, abych si s malou přečetl jak to bylo s tím Kostějem a Babou Jagou:-) Peruna nám ale vraždit nemuseli, Radegast by mohl za to v příštím díle Babě Jaze ukopnout koule.