Hrdý Budžes
Irena Dousková
Helenka Součková série
1. díl >
Chcete se zasmát, zastydět a zavzpomínat? Prvními roky husákovské normalizace, tak jak se v řadě komických i méně veselých příhod a situací promítala do života dětí i dospělých z jednoho okresního města, nás v této knize provází bystrá, leč přiměřeně naivní žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková. Po mimořádném ohlasu vychází kniha v novém vydání a zároveň byla úspěšně uvedena jako divadelní hra.... celý text
Přidat komentář
Divadelní hra, kterou jsem viděla kdysi, se mi moc líbila. A kniha ještě víc! Je v ní perfektně popsaná doba normalizace vnímáním malé holčičky. Obsahuje humorné situace, ale člověka při čtení místy až mrazí.
Divadelní hru jsem neviděla a chtěla bych. Pěkná odpočinková kniha u které se dá i pobavit. Celou knihu jsem přemýšlela, co to vlastně znamená Hrdý budžes a na konci se to dozvěděla
První jsem viděl divadelní hru, líbila se mi natolik že jsem si pořídil knihu. A velice těžko říct co bylo lepší. V divadelní hře v podání naprosto skvělé Barbory Hrzánové, lépe zazněli vtipy. Tady v knize to bylo více o příběhu. Do divadelní hry se nevešlo zdaleka vše co bylo v knize (např. Helenka v nemocnici), ale pořád si myslím že kniha i divadelní hra stojí za zhlédnutí a přečtení, pokud jste žili v komunismu či se o něj zajímáte.
Od začátku do konce jsem měla před očima obraz Báry Hrzánové z divadelní inscenace, jejíž záznam v televizi jsem viděla kdysi jako malá holka. Nepamatovala jsem si děj ani scény. Jenom to, jak stojí v palčácích na jevišti a vypráví zasněně něco směrem k publiku. A taky pointu Budžese.
Způsob vyprávění je dost autenticky dětský - trochu páté přes deváté, z vážných věcí nemá rozum, a tak si realitu dokresluje nebo se na ní bezprostředně ptá. Šťouchá přitom do témat režimu, emigrace, kádrování, ale i zdravotní péče, školství, šikany...
Chvílemi sranda, chvílemi relax, ale zároveň ukázka reality a snaha o empatii. Chápu, že tu knížku má moje mamka ráda, je to její generace.
Mým prvním setkáním s Hrdým Budžesem bylo divadelní představení s Bárou Hrzánovou (asi nebudu jediná...), tak jsem se trochu obávala, že už mi knížka nemá mnoho co nabídnout. Byla jsem příjemně překvapená, o kolik příběhů je kniha bohatší, a zpětně jsem ocenila, že divadelní scénář není přeplácaný a drží hezky pohromadě. Knižní humor byl méně "třaskavý", narozdíl od divadla se člověk nesměje nahlas, ale to rozhodně příběhu neubírá na kráse.
Doba komunismu vyprávěná očima malé Helenky. Její vnímání života dospělých a s dospělými.
Čekala jsem mnohem víc. O této knize jsem slyšela samé superlativy, nedostala jsem ani polovinu.
Knížku jsem si přečetla až po představení, je velmi zajímavé si srovnat divadelní představení Hrdý Budžes a Knížku. I přes velmi krásně napsanou knížku, kterou člověk přečte za dva dny, mi přijde, že divadelní ztvárnění je lepší, barevnější.
...Člověk i když to třeba sám nezažil, díky Helence zabrousí do svého dětství a najde tak stejné situace :-) .
Před lety jsem viděla divadelní představení a nyní posloucháno jako audiokniha. Úžasná, vtipná, ale i místy smutná kniha skvěle namluvená jak jinak než skvělou Bárou Hrzánovou.
Výborný. Viděl jsem dřív divadelní hru, takže v knížce už jsem hlavní postavu viděl jako Hrzánovou, nešlo jinak :-)
Chcete se zasmát, zastydět a zavzpomínat? Prvními roky husákovské normalizace, tak jak se v řadě komických i méně veselých příhod a situací promítala do života dětí i dospělých. Z jednoho okresního města, nás v této knize provází bystrá, leč přiměřeně naivní žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková.
Díky paní Ireno Dousková za připomenutí této pro mě směšné doby.
Helenka Součková (vynikající divadelní představení se skvělou Bárou Hrzánovou) má spoustu problémů. Je obézní a spolužáci jí říkají mobydyk, nebo atomová bomba.
Ale horší je, že její maminka není ochotná podřizovat se tehdejší socialistické morálce. Helenka si od doby, co slyšela ve školním rozhlase báseň Hrdý Budžes slíbila, že bude jako on a že vytrvá a všechny problémy překoná.
Tuto knížku jsem nutně musela mít ve svojí knihovničce. Měla jsem taky dvě děti, kterým bylo nutné vysvětlit co se může říkat a co ne!!!
Originální, vtipné a roztomile naivní vzpomínky na normalizační sedmdesátá léta, nahlížené optikou malé školačky, která ještě úplně nechápe, co se kolem ní děje, a tak si přirozeně vytváří vlastní závěry. Jejím hrdinou je Hrdý Budžes, trápí se kvůli svému vzhledu, touží po barevných fixách a netuší, proč maminka najednou místo hlavních rolí hraje v divadle pouhé štěky. Mezi řádky nám tak Helenka Freimanová Součková nevědomky servíruje tragikomickou mozaiku doby, která ani s odstupem času neztratila nic na své obludnosti.
Hrdý Budžes a obecně knihy psány z perspektiv malých dětí jsou krásné, klidné a zábavné a člověk se dokonce občas v nějakém z nich sám najde. Během Helenčina vyprávění mnou nejednou projelo ono déjà vu, jelikož ve většině z toho, co hlavní hrdinka prožívala, jsem si dokázala najít spojitost s dětstvím své maminky, která mi o něm také dříve povídala. Takže i když jsem měla pocit, že tento příběh už znám, neměnila bych.
Opravdu lituji, že jsem knihu nečetla už dávno, protože je geniální! Zhltla jsem ji najednou a bavila jsem se od začátku do konce. Některé pasáže byly těžší, ale patřilo to tam. Pohled malé Helenky dovolil autorce použít super perspektivu, která dodala knize jedinečnost.
Úsměvná vtipná knížka z období socialismu. Dobře se to četlo a naladilo mne to na další díly.
Místy vtipné vyprávění o životě v komunismu pohledem dětských očí. Příjemná oddychovka, u které se občas nejde nezasmát.
Půjdu trošku mimo většinu - mě Budžes nebavil.
Byl za mě takový ani, ani, ani... Ani zábavný, ani dějově napínavý, ani s překvapivě silným vyústěním... Knížka neuráží, přečíst se dá, ale nezanechala ve mě žádný dojem a vím, že se k ní v budoucnu určitě nevrátím.
Je to takové pohlazení, stačí pár odstavců čtení a člověk má hned zase dobrou náladu.
Z Budžese už máme, sestra, dcera a já, takové ty hlášky, na které se vždycky těšíme a vždycky, při dalším poslechu najdeme nějakou, která nám trochu utekla. A my ty hlášky používáme často a rády, třeba na dotazy našich mužů a dětí.
Když se zeptají, jak bylo, tak se dá použít v jakémkoliv ročním období a po jakémkoliv návratu věta: "Byla tam tma a bylo moc krásné počasí, hustě sněžilo a foukal vítr, tak jsme šly pomalu, abychom si to pěkně užily".
"Jiskřičky nejsou vůbec žádný zasraný, a že to bude príma." Je výborná věta a říkáme ji pokaždé, když jim není něco po chuti, jen jiskřičky měníme za to něco, co jim není zrovna po chuti.
Univerzální věta: "Ten můžu, ten není vůbec žádnej sladkej." se hodí pro každé jídlo, kde není moc cukru.
"Rrruku líbám, komteso Heleno." Tak tak zdravíme naši devadesátidevítiletouletou babičku, jmenuje se totiž Helena a už jsme jí Budžese taky pustili, aby věděla o čem je řeč. Byla nadšena.
Na otázku, proč děláš to či ono, pohotově odpovídáme: "Abych byla hezká, milá, svěží, hebká, žádoucí, veselá jako Olga Jeřábková."
Zcela vyčerpávající odpověď na dotaz - A proč to něco chceš je: "A taky, protože prostě tu sisinku (něco) chci."
Proč jsi to neudělala, proč jsi tam nešla, proč to nejíš atd. je zcela bezkonkurenční říct: "Nechám si to na až budu velká."
A když se něco fakt povede a jsme opravdu velmi spokojeny, tak vždy zazní: "A jsem teda fakt hodně spokojená."
Štítky knihy
satira humor zfilmováno dětství komunismus normalizace (1969-1989) herci dětský hrdina rozhlasové zpracování zločiny komunismu
Autorovy další knížky
| 1998 |  Hrdý Budžes |
| 2006 | Oněgin byl Rusák |
| 2011 |  Darda |
| 2014 | Medvědí tanec |
| 2008 | O bílých slonech |
Kniha Hrdý Budžes je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 3 560x |
| Čtenářské výzvě | 406x |
| Doporučených | 297x |
| Knihotéce | 558x |
| Chystám se číst | 506x |
| Chci si koupit | 83x |
| dalších seznamech | 22x |
Toto bude moj dalsi "vracak"*
Ku knihe som sa dostal len teraz po tisickach rokov od vydania. Divadelnu hru poznam, videl som ju viac krat. Logicky oproti textu, divadlo a teda mega monolog!!! Barbory Hrzanove obsahuje len casti knihy, a aby to este davalo uceleny zmysel. Takze text je bohatsi, viac kosaty o ine postavy rozsireny. Je prijemny, vtipny, lahko sa to cita, a uzival som si aj tie temne skryte linky na pozadi, ktore "akoze" detska postava nechape, ale urcitym jedno dvoj vetovym naznakom vzdy zakomponuje a reflektuje svojskym sposobom. Tu normalizacnu medziludsku toxicitu. V kontraste s mixom detskeho sveta pasteliek, spoluziakov, lasok, strachov a spoznavania sveta dospelych je to zaujimavy koktail. Prekvapila aj v naznakoch mne neznama psychicka labilita a disfunkcnost malej hrdinky a naznaky sebadestrukcie. Ale to ja analyzovat nedokazem :) Vo vysledku to nie je az taky humor za aky sa kniha vseobecne povazuje.
*) Vracak je kniha ku ktorej sa urcite este budem v zivote vracat a citat znova a znova. Napr. Cerni baroni, Svejk, Hlava 22, Bylo nas pet, Meno ruze, Robur dobyvatel, Saturnin, Ja to doufejme nak zmaknu..