Hegelova fenomenologie světa
Tereza Matějčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397396/bmid_hegelova-fenomenologie-sveta-Shn-397396.jpg
5
8
4
Autorka interpretuje Hegelovu Fenomenologii ducha jako popis cesty, na níž vědomí na každé „zastávce“ formuluje konkrétní model světa. V jednotlivých modelech se kříží deskripce i normativní nárok: modely slouží porozumění situace, v níž vědomí aktuálně žije, ale zároveň jsou i výrazem toho, v jakém světě vědomí chce žít. Formulace modelů proto není jen teoretickým výkonem, ale vždy rovněž stanoviskem, které proměňuje aktuální svět. Cesta Fenomenologie, která je cestou konfliktů, nakonec ústí do světa, v němž vědomí může být svobodné. Tímto světem je skutečnost post-osvícenecké moderny: právě zde totiž vědomí nahlíží, že svět není vůči člověku cizí a že naopak jeho vlastní myšlení vstupuje do světa, např. v podobě moderních institucí, jejichž úběžníkem je rovnost, nikoliv hierarchické vztahy. Proti tradičním interpretacím Hegelovy filosofie představuje autorka čtení, které neústí v suverenitu absolutního ducha pojatého jako čisté myšlení povznesené na předmětnost. Absolutní vědění lze naopak interpretovat jako odmítnutí představy, že by se jednotlivá podoba vědomí mohla považovat za absolutní. Jak čteme v závěru Fenomenologie ducha, nekonečno kypí duchu vstříc z mnohosti, která je ve světě, nikoliv ze suverénní jednoty absolutního ducha.... celý text
Přidat komentář
Myslím, že knihu ocení jenom ti, co se svého času prokousávali Fenomenologií ducha (PDG) a jsou trochu uvyklí specifickým hegelovským meditacím, které při tom probíhají. V modernějších interpretacích Hegela je asi jenom problém s tím, že jsou občas založené na odstavcích PDG, ve kterých Hegel sám karikuje, ironizuje a kritizuje (duch jako lebka, soukromý zákon srdce ap.) Dost tím zapadne ta specifická hegelovská povýšená pozice, která vzbudila odpor už v 19. století...
Jinak ale číst Hegela neměl čas snad ani sám Hegel ... proto ty knihy vypadají taky tak šíleně :-)
Toto není recenze na celkovou kvalitu napsaného, jde mi spíš o jeden zajímavý aspekt textu paní autorky. Hegel mi jinak přijde už dost passé, co novýho se tam dá vyšťourat? Asi nic moc, je to převážně veteš a moralistní haraburdí, ale paní Tereza píše moc pěkně, takže jsem tomu dal šanci a zaujalo mě především použití některých slov a spojení skorem s básnickou a občas až nechtěně vtipnou kvalitou. Nečekal jsem, že v textu o něčem tak suchopárném jako je Hegel narazím na slova a spojení jako "motor", "údem" a "pár fackám". V tomhle ohledu je to velmi neotřelé a dovolím si tvrdit, že v té záplavě nudných textů o Hegelovi se asi nic říznějšího v tuzemském prostředí nenajde. A to jsem to jen přelít. Doporučuji.
Ak je rozum súvzťažným s možnosťami sveta a spoločnosti, rozumné môže byť len to, čo sa stane vlastným obsahom vedomia. Takýto rozum však nemôže prijať nič, čo by bolo mimo tohto rámca. Nezostáva napriek pestrosti svojich obsahov a myšlienok predsa len uzavretý vo vlastnej dialektike myslenia?
Štítky knihy
filozofové filozofie kultury dějiny filozofie fenomenologie německá filozofie Georg Wilhelm Friedrich Hegel, 1770-1831
Autorovy další knížky
| 2022 |  Kdo tu mluvil o vítězství? - Osm cvičení ve filosofické rezignaci |
| 2023 | Bůh je mrtev, nic není dovoleno |
| 2018 | Hegelova fenomenologie světa |
| 2019 | Lévinas v konfrontaci |
Kniha Hegelova fenomenologie světa je v
| Přečtených | 8x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 3x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 6x |
Hehe, přiznám se, že tohle bylo pro mě jako pro nefilozofa docela silné kafe. Četla jsem to dlouho, vždycky tak 20 stran denně, i tak jsem se často ztrácela, nebo textu tolik nerozumněla. Byly ale části, které se mi líbily, zejména sedmá kapitola: Prozaický svět.
Z knihy jsem si vytáhla řadu citací, budu to muset trochu vstřebat a časem se k nim ještě vrátit.