Házím ti laso, kamaráde
Josef Pecinovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28026/hazim-ti-laso-kamarade-28026.jpg
4
59
15
Osm povídek, které obsahuje tato kniha, vznikla v letech 1988 až 1995, snad v nejlepším autorově období. Titulní povídka Házím ti laso, kamaráde byla již dvakrát oceněna v anketě čtenářů Ikarie jako nejlepší česká sci-fi povídka všech dob. Jednotlivé příběhy, ač rozličné svými náměty, jsou vedeny jednotící linií dramatického příběhu ve světech, které se sice od našeho světa liší jen nepatrně, avšak přece jen zásadně.... celý text
Přidat komentář
Nebývale vyrovnaný soubor povídek. Vyhodila bych z něj jen poslední povídku, která jediná mě nebavila.
Druhá a určitě ne poslední kniha od autora, kterou čtu.
Tento soubor bych nazvala spíš Poslední lidé na Zemi. Postapo atmosféra, občas nějaké to cestování časem nebo alespoň vzdálenější budoucnost, temná scifárna. Jo, to si dám líbit.
Nejvíc se mi asi líbila povídka Kupte si svět, která má nejen zajímavý průběh, ale i pointu k zamyšlení, pak povídka Lidé se mě bojí, kde jsem měla úplně jinou teorii, jak dopadne, můj předpoklad byl ale spíš jako od R. Dahla, což by nebylo tak konzistentní se zbytkem sbírky.
Devadesátky a Ikarie, a mimo jiné i Pecinovského zlaté období. Titulní povídka ve své době byla jako zjevení a i po letech je velice dobrá. Dalších pár kousků jsem si také matně pamatoval z Ikarie. Pecinovský má dobré nápady a dovede je zpracovat v intencích české psychologičtější školy, takže nevadí ani to, že 2x si něco "vypůjčil" od Roberta Sheckleyho.
Po delší době jsem si ke čtení vybral českou sci-fi a musím říct, že to bylo velice dobré rozhodnutí. S povídkami pana Pecinovského jsem velice spokojený.
Spoiler! Nejvíc se mi líbila „Házím Ti laso, kamaráde“, která mimo jiné parádně rozebírá lidské povahy. Na druhé místo bych dal povídku „Kupte si svět“, což zrovna nekoresponduje se všeobecným názorem, ale tak to prostě je. Kdo se nad ní zamyslí, jistě si připomene dnešní šmejdy a manipulativnost reklam. Na třetí místo jsem ve svém soukromém žebříčku umístil povídku „Lidé se mě bojí“. Ten lákavý záblesk naděje, a pak realita podpantofláka a smolaře mě fakt bavil. Knihu doporučuji!
Nějak nemůžu najít slabší povídku. Četl jsem už třikrát a pokaždé si pro sebe objevím něco nového - a třeba hledání podnětu. V tomto směru mne potěšily Musím ho shodit a Člověk navíc. Ale i ty ostatní stojí za to, včetně zauzlovaného Sagumy.
Titulní příběh jsem kdysi četl v časopisu Ikarie a teď dospěla doba na dohání celé knihy. Povídky mají různou úroveň, je na nich už znát i lehký zub času, ale projev pana Pecinovského mi sedí a dobře se čte. Kromě "lasa" se mi asi nejvíce líbila závěrečná "Duše vylétla z údů" (skvěle napsána psychologie hlavní postavy) a mírně depresivní "Kupte si svět". Další restík tímto splněn.
Myslím, že jenda povídka mě moc neoslovila, ale ze všech ostatních jsem byl úplně vyvalený. Užje to taky let, co jsme to četl
Hodnotím trochu drze jen titulní povídku, ale ta byla neuvěřitelně špatná. Jednoduchý nápad autor nedokázal rozvinout, ale přesto měl nutkavou potřebu roztáhnout příběh na cca 50 stránek, a tak hlavního hrdina prostě utíká před vraždícím lasem a jinak se nic neděje, jen pořád trousí nějaké nevtipné postřehy a přirovnání. Poslouchal jsem audioknihu namluvenou Martinem Myšičkou, který bohužel tuhle katastrofu nedokázal zachránit, naopak díky jeho herectví ještě víc vynikla její nevtipnost. Jako když vám dobrý kamarád skvělým způsobem vypráví špatný vtip. Nemohl jsem věřit, že má audiokniha jen hodinu a půl, připadal jsem si, jako by mě celou noc honilo laso :-)
Pěkně a čtivě napsáno, poprvé jsem se k ni dostal ještě za dřevních dob časopisu Ikarie.
Knihu jsem si koupil především kvůli titulní povídce, o které jsem slyšel od kamaráda a chtěl jsem si ji přečíst. Ta povídka je dle mého názoru dokonalá a zdá se mi i lepší a lépe vypointovaná než na podobné téma Running Man od Stephena Kinga. Samozřejmě jsem si přečetl i ostatní povídky, které také nejsou špatné. Mají zajímavý námět a většinou i dobrou pointu. Některé jsou samozřejmě zajímavější, některé méně, ale jako celek kniha působí sympatickým dojmem. První povídka *****, ostatní o něco méně, výsledek tedy ****.
Spokojenej, na českou povídku výborně napsaný...sice povídky mají různou úroveň, ale vtahují do sebe 80%
Když tahle povídka vyšla někdy v polovině 90. let v Ikarii, byla to bomba. Neotřelý nápad, neuvěřitelný spád. Prostě jedním slovem nářez! Považuji ji za nejlepší českou sci-fi povídku, který byla kdy napsána. Ostatní povídky autora už mě tak nebavily.
Titulní povídka má neuvěřitelný spád a napětí a díky jejímu přečtení v Ikarii se pro mě Josef Pecinovský stal jedním z našich nejlepších autorů sci-fi. 90 %.
Část díla
Autorovy další knížky
| 2016 |  Areston |
| 1990 | Plástev jedu |
| 1999 | Házím ti laso, kamaráde |
| 2007 |  Vejce s ozvěnou |
| 2009 | Budiž vám Měsíc lehký |
Kniha Házím ti laso, kamaráde je v
| Přečtených | 66x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 26x |
| Chystám se číst | 14x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 1x |
Audiokniha: dostala jsem se zatím jen k povídce Házím ti laso, kamaráde. A byla jsem ohromená tou jednoduchostí, lehkostí a skvěle zpracovaným nápadem.
Je to takový pra otec Hunger games. Jen dospělejší.