Oddanost

https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30416/bmid_oddanost-FoO-30416.jpg 4 55 9

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Hawthornovi série

< 2. díl >

Píše se rok 1805. Marie Ashtonová, dcera despotického a fanatického faráře, touží odejít z domu, vydělat peníze a zachránit svou matku. Proto odpoví na inzerát, v němž se hledá společník, a je přijata jako společnice vnuka vévodkyně ze Salterdonu, Treye. Nemá však pečovat o malé dítě, jak se domnívala, ale o dospělého muže, z něhož se po úrazu stala - zrůda - , - netvor -, jak ji ochotně informují ostatní sluhové hned po příchodu. Mladý Salterdon býval králem salonů a dobyvatelem ženských srdcí, ale nyní jen ochable leží v posteli, odmítá jakkoliv komunikovat a čas od času dá o sobě vědět záchvatem vzteku. Marie však po zkušenostech s krutým otcem začne trpělivě hledat k Salterdonovi cestu. Přes počáteční neúspěchy se jí to postupně začne dařit. Brzy si však uvědomí, že její vztah k vévodovi není pouze pracovní, ale že se do něj zamilovala a vzhledem ke svému postavení nemá žádnou naději. Netuší, že Salterdon cítí totéž a svádí obrovský vnitřní boj - má si totiž brát Lauru, kterou mu vybrala babička ještě před úrazem. Salterdon dělá pod Mariiným vedením velké pokroky a nakonec jí vyzná lásku a oba propadnou nesmírné vášni. Marie prožívá nejšťastnější období svého života, i když ví, že nebude dlouho trvat. Na zámek totiž již dorazila Laura a předsvatební jednání jsou v plném proudu.... celý text

Literatura světová Romány Pro ženy

Vydáno: 2002 , Oldag
Originální název:

Devotion , 1996

více info...

Komentáře 9

Recenze 1

Hvězdičky 55

Přidat komentář

26.07.2022 5 z 5

rampapa

Na druhý díl jsem se hodně těšila a jsem jím nadšená a už se nemůžu dočkat až si přečtu další díl. Knížku velmi doporučuji všem co mají rádi romantiku.

02.06.2020 2 z 5

petraj30

Řekla bych, že s prvním dílem to mělo společná jen jména osob.
Trey byl sobec už v jedničce, ale tady... nevím, jestli se dá očekávat nějaký posun v jeho chování jen kvůli té nehodě, a Marie byla moc milá, ale někdy to s tou svou dobrotou strašně přeháněla. Taky si myslím, že byla ovlivněná výchovou otce a ten svůj život si nedokázala dostatečně užít.
To, co tady předvedla stará vévodkyně bylo nad moje chápání a to jsem ji v jedničce v podstatě obhajovala. Tak jsem zvědavá, jak pochodí ve trojce, protože tady na konci přeci jen trochu utrpěla...
Celý příběh se strašně vlekl. Bylo to jen o péči bezmocného člověka. Tento díl bych značně proškrtala a spojila se závěrečným dílem. Myslím, že bylo celkem zbytečné psát tři knihy.
Neměla bych odvahu tvrdit, že se jedná o historickou romanci. Tohle byla podle mě jen deprese - strašně ponurý a smutný děj. Dostala jsem v celku strach pustit se do třetího dílu, protože to pravé depresivní prý teprve přijde.

17.08.2018 4 z 5

Lembac

V prvním díle série Hawthornovi byl Trey popsán jako dost nesympatický muž. Proto jsem byla zvědavá, jak z něj chce autorka této knihy vytvořit aspoň trochu přijatelného hlavního hrdinu. Vymyslela to tak, že nebohého Treye nechala přepadnout lapky, přičemž tento zločin si vybral daň na Treyově duševním a tělesném zdraví. A s invalidou mají lidé soucit....
Marie pochází z hodně náboženské rodiny, její otec je fanatický vikář, který terorizuje celou rodinu. Proto není divu, že se Marie rozhodne raději odejít z domu a začne pečovat o postiženého Treye. Už dříve opatrovala svého bratra Paula, takže v péči o nemocné nějaké zkušenosti má. Trochu udivující je, že vévodova babička nechá starost o aristokratického vnuka na bedrech mladé dívky, kterou téměř nezná. Trey se nachází ve stavu apaticko-agresivním, nechodí, nemluví, někdy někoho škrtí...žádný lehký případ. Nicméně chytrá Marie se nenechá zastrašit, vyvětrá mu pokoj, umyje ho a nařídí pravidelnou rehabilitaci, čímž se z velkého morouse stává morous o něco menší...hezčí...přitažlivější...až se do něj zamiluje. Romantické lásce by už nemělo stát nic v cestě, kdyby se na scéně znovu neobjevila stará babka vévodkyně, která si najednou vzpomene, že Trey je vlastně zasnoubený s lady Laurou a teď by se podle ní hodilo, kdyby si svou snoubenku konečně vzal. A následuje cliffhanger, který má čtenáře donutit sáhnout po Posedlosti - což je pokračování ságy Marie a Treye.
Tento příběh je melancholický a temný, plný zoufalství, ale i touhy bojovat a žít. Není to lehké čtení, ale mně se líbilo. Jsem zvědavá na další díl.

27.06.2018 1 z 5

Ydisara

Nutím se, abych to dočetla, i když mi dost vadí hlavní hrdinka. Z jejího dětského žvatlání bych zůstala raději uzavřená ve své sluji... A to její "můj pán", nechám se jím zašlapat do země, když si to bude přát...
Podle anotace jsem čekala souboj dvou osobností a ostré i vtipné dialogy, a místo toho jsem dostala submisivní husičku, která, když už promluvila jak bylo potřeba, šla si potom vymýt pusu mýdlem...
A zrůda? Čekala jsem, že bude alespoň zjizvený v obličeji, ne jen zarostlý vousy a vlasy...
Možná tahle kniha ukazuje tehdejší dobu reálněji než jiné knihy podobného žánru (jak už tady někdo psal; no nevím, nejsem historik), ale já tyhle knihy nečtu kvůli historické autenticitě...
Za mě palec dolů...
A jak tu někdo psal, že má kniha otevřený konec... nemá. Sice tam chybí vzletná slova o nehynoucí lásce, ale hrdina se na všechny vykašlal a jel za ní. Kdybych nevěděla, o čem je další díl, brala bych to jako dobrý konec...

27.04.2017 5 z 5

DUNIKO

Mě se to moc líbilo.

22.09.2016 1 z 5

ptavichripkaa

Zajímavý děj dle anotace, ale spisovatelka - pro mě do této knihy neznámá, to pro mě napsala dost nezáživně. Dost jsem se nutila to dočíst a i tak jsem některé pasáže četla letem světem. No a ten konec...tragédie. Mám půjčený i poslední díl, ale asi ho oželím.

20.02.2015 2 z 5

zp87

Nic moc. Hodně aspektů mi zde vadilo, ale přesto jsem knihu dočetla, protože mě zajímal konec - a byla jsem zklamaná, kniha má otevřený konec. Snad jsem tím nic neprozradila... já sama kdybych to věděla, asi bych se do čtení ani nepouštěla, nebo se nenutila do dočtení - když mě přestávala bavit. Hlavní hrdina je popisován (nebo spíš svým okolím vnímán) jako "zrůda" - dost drsné... Ale ono to tak dřív bývalo - ten, kdo je jiný, má nějaký problém, je společností zavrhnutý. Smutné. Nemám moc ráda takové knížky, raději se při čtení pobavím, přivedu se na pozitivnějsí myšlenky...
Jak jsem později zjistila, jde o druhý díl série. Nečetla jsem ani první ani ten poslední, ale pochybuju, že bych měla jiný názor.
Kdo má rád ponurejší příběhy, smutné osudy, silně nepřejícné aristokratické příbuzné... možná by si mohl pošmáknout. Já se k tomuto čtení vracet nebudu.