Hastrman
Miloš Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1028/bmid_hastrman-twu-1028.jpg
4
745
177
Miloš Urban (*1967) s třetí beletristickou knihou, myšlenkově a fabulačně zatím nejodvážnější. I Hastrman je velkoryse vyprávěný příběh psaný na dvojí téma – tentokrát se zde konfrontuje problém ekologie s fenoménem oběti. Rozkročen mezi dvě staletí, několik pohádek a desítky mýtů, vede si autor za ruku divného mužíka, aby vyčistil zdejší vody od nánosu bahna. Z románu stříká mrva, krev a špatné svědomí, ale tomu se u Miloše Urbana nikdo nediví. Pozoruhodné je, že próza, jež by se bez nadsázky dala označit za černou knihu ekoterorismu, je především knihou zelenou. Kniha obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2001 v kategorii próza.... celý text
Přidat komentář
Děkuji Eremites za vyčerpávající komentář, ke kterému jen dodávám, že knihu zařazuji do "plytkých, účelových exhibicí" a never more.
HASTRMAN mne doslova pohltil!!! Nejprve jsem viděl baladický film a líbil se mi, ikdyž děj je zvláštní... Následná četba knihy mne nejprve moc nebavila. Ano, byla poetická, ale pro mne přespříliš rozvláčná, zbytečně detailní. Zprvu jsem byl i zklamán a myslel jsem si, že nedočtu...Jenže už dlouho před koncem druhého dílu to začínalo být akčnější a hrůzostrašnější. Následná předem obávaná druhá část mne právě tolik pohltila. Je jiná, to ano. A o hodně. Jenže je neuvěřitelně brutální, agresivní, přesto podivná. A do jisté míry přesvědčivá. Hastrman nevystupuje jako superman a to se mi líbí. Ta detailně popisovaná místa mne fascinují. Konec mne ohromil, přestože už to bylo zase naopak těžko uvěřitelné zakončení šíleného děje!
Do poloviny knížky skvěle napsaný baladický příběh, Miloš Urban zvolil i k tomu adekvátní jazyk, slova jsem hltala. Ohodnotila bych ho na 1000 %. Pak ale autora buď opustila múza nebo převzal psaní někdo jiný anebo je autor schizofrenní... Dalo by se napsat, že dál to bylo nepovedené, ale ve skutečnosti to byl hnus! Do konce jsem to dočetla jen z toho důvodu, že jsem chtěla vědět, jak to dopadne a doufala, že se autor "vzpamatuje", ale nestalo se tak:-(
Film jsem chtěla moc vidět, ale do kina jsem se nakonec nedostala. Po přečtení knížky už ho vidět ani nechci.
K Hastrmanovi jsem se dostal skrze diskuzi o filmu s členem rodiny, který jej označil za slátaninu. Film jsem dosud neviděl, ale příkré hodnocení představovalo výzvu, protože kniha je povšechně považována za úspěšnou i díky ocenění Magnesií Literou. Za sebe musím říct, že mě Urbanův Hastrman pobavil a určitě dám šanci jeho dalším knihám. Svěží postmoderní úkaz, nepodobný ničemu, co jsem v poslední době četl - kniha, která kombinuje vesnický román, idylku, pohádky, horor, magický realismus, politický thriller, levicovou eko agitku, new age a druidy do jednoho obřího slepence, který překvapivě funguje. V první části kouzlí Urban nádherné obrazy českého venkova, místy má člověk pocit, že čte báseň v próze a na břehu dokského rybníka musí každou chvíli zahlédnout Karla Hynka Máchu (vsadil bych, že "cameo" postava poutníka je právě přímým odkazem na něj). Druhá část je stylově hodně odlišná a přiznám se, že ač je jazykově i dějově mnohem jednodušší, musel jsem se do jejího čtení nutit. Místy ovšem i zde vyraší kouzelné obrazy, třeba pasáže pod vodou novomlýnské přehrady vrací náladu zpět do doby knihy první, jako by se s ponorem pod hladinu vodník vrátil zpět v čase. Můžu doporučit všem lidem, kteří mají rádi divné věci a chtějí se nechat unášet autorem. Pokud si čtením utvrzujete svůj názor a chcete mít jasno, hledejte jinde. Autor se s pomrknutím dotýká řady vážných témat (ať jde o emancipaci, ochranu přírody či českoněmecké soužití), činí tak s určitou naivitou, ale nejde mu upřít nadšení a autentičnost. Závěrem bych se obloukem vrátil k filmovému zpracování, které si po přečtení úplně nedovedu představit, snad jedině kdyby ho režíroval Guillermo del Toro s alespoň půlmiliardovým rozpočtem. Ale Karla Dobrého mám rád, tak tomu Havelkovu pokusu dám šanci. Kniha za přečtení určitě stojí.
Nevím, zda odlišnost prvního a druhého dílu byla autorovým záměrem, spíše si myslím, že k rozvinutí a dobrému zpracování Hastrmanova příběhu z dnešní doby si sám nasadil příliš vysokou laťku. Mile mě překvapila skvěle vystižená atmosféra příběhu z minula a oceňuji Ondřeje Havelku, že ji bezezbytku dokázal přenést do filmu. Jen doufám, že pokračování nikdo natáčet nebude. Bezútěšná, temná a násilná ekologická agitka je příliš přímočará, má typizované postavy a závěr z říše pohádek. První díl je na 5 hvězdiček, druhý tak na 2. Škoda promarněného originálního tématu.
magické, romantické, drsné...inu, když slova čarují...(a to zatím ještě nevím, jestli je Karel (d)Dobrý)
Kdyby šlo dát deset hvězdiček, udělám to..prostě neskutečný zážitek..a konečně znám původ slova "zvukomalebný" - je to totiž Miloš Urban! :-)
Přečetla jsem to za jeden večer, abych od toho měla pokoj, protože jsem to už chtěla dočíst, když jsem jednou začala, abych měla ve čtenářské výzvě splněné téma. První kniha je docela fajn. Postavy jsou divné, děj předvídatelný, pointa přede jasná, děj předem jasný... člověk ale pořád čeká, že oceňovaná kniha třeba přeci jen BUDE mít nějakou další pointu, tak čte dál. A ono ne. Jazyk té první knihy je docela malebný, připadá mi to jako nápodoba Květy Legátové, ale chvílemi z toho sálá samoúčelnost. Ale ta první kniha jde, pohanské zvyky a folklór starých českých vesnic je zajímavý, atmosféra na vás dýchne. Druhá kniha je ale naprosto příšerná. Kromě toho, že zbytečně rozvíjí předem danou pointu, tak je zdlouhavá a nudná. A pak přijde ten závěr, který tu pointu předžvýká nechutným způsobem. Už od prvních stran je čtenáři jasné, že si má z románu vzít jako pointu důležitost sepětí člověka s přírodou. V té první části to působí docela hezky, jako novela by to bylo zajímavé, i když je to tak okaté, že to ruší, ale když z toho na posledních stranách vznikne prapodivná politická agitka, tak to už je moc. Hastrman tam neustále někoho "obětovává," pořád se mluví o "oběti," ale oběti v tomhle románu mi připadaly stejně zbytečné jako román sám. Což je škoda, protože to mohl být krásný nápad. A ta samotná zelená myšlenka jde přeci vyjádřit tak, aby čtenáře nadchla, inspirovala a donutila zamyslet se nad svým přístupem k přírodě...
Tak to mě dostalo. Miluju českou krajinu i folklór. Zde se to krásné skloubilo s napínavým příběhem.
Přemýšlela jsem o knížce, když jsem zrovna nemohla číst.
Chvíli u autora zůstanu ????????
Je málo knih, které mě dokážou uhranout tak jako magický realismus. Hastrman je pro mě českým ekvivalentem magického realismu, stejně jako je v Jižní Americe obohacený o tamní legendy vycházející z původního náboženství a folklóru, zde o divokost a nezkrotnost pohanství. Asi se neshodnu s většinou čtenářů na tom, že “první kniha je super a druhá je odpad”. Proč? Protože druhá je stejně povedená, jen je hodně odlišná, bez druhé ale první nemá smysl, bez první nemá smysl druhá, protože děj druhé a hlavně závěr vás odrovná a posadí na zadek. Samotnou mě až překvapilo, jak mi postava barona de Cause přirostla k srdci. O hastrmanovi jako druhé hlavní postavě bych to asi neřekla, je ale nedílnou součástí příběhu, stejně jako v každém z nás je lidskost barona i zlost hastrmana.
Byla jsem překvapená rozporuplnými hodnoceními zde na Databázi knih, proč jsou některá hodnocení špatná, někomu kniha přijde nečtivá, někdo druhou část považuje za brak. Dle mého soudu je to kniha pro vytříbeného čtenáře, ale především kniha pro člověka s velkou fantazií, aby si svět, kde Hastrman je ekoteroristou, dokázal smysluplně představit.
Urbanovy knihy mi sedí jako máloco, a troufám si tvrdit, že to je hodně podobným vnitřním světem, který Urban v knihách mistrně vykresluje, a idealismem, který se v Hastrmanovi prolíná ve snaze zachránit původní, nezničenou oblast Holanských rybníků a Vlhošť. Je to svět, kde středověk dýchá skrz cihly novostaveb, kde pohanství přetrvává v lidské povaze, svět temně, melancholicky laděný, ale zároveň neskutečně poetický.
Jazykově a dějově je to pro mě jedna z nejlepších českých knih, co jsem kdy četla. Ale chce to čas. Četla jsem ji teď podruhé, poprvé se mi líbila, přišla mi dobrá. Ale teď? Jsem naprosto nadšená.
Nespoutanost. Tak bych shrnula Hastrmana a doporučuji všemi devíti!
Moje první kniha tohoto autora, k dílu: 1. kniha super 2. kniha průměr. Hezké popisy a bohatost jazyka. Celkově dávám 80%.
Zajímavý román se značně odlišnými částmi. První - poetická je čtivější, čtenářsky přívětivější a barvitá. Druhá je dějově strohá, přímá a až agresivní. Obě spolu na první pohled moc neladí a je těžké se z minulosti náhle překlopit do nepřívětivé současnosti. Líbí se mi Hastrmanova nejednoznačnost i průnik civilnosti a mysteriózna, který obklopuje auru hlavní postavy. Jedna z lepších Urbanovo knih.
Hastrman mě úplně pohltil. Nádherný jazyk první části, který až básnicky popisuje českou krajinu 19. století, pohanské zvyky a rituály, zamilovaný Hastrman, který má v sobě trochu z člověka a trochu z bestie. Urban čerpá z pohádek a mýtů, v textu cítíme Erbenovu Kytici i německý romantismus. Atmosféru spisovatel dotváří i volbou jazyka - když se příběh přesune do současnosti, i čeština je ve výrazivu současná a prozaičtější. Děj je velmi dobře vypointovaný, vše sedí, v závěru skvěle vygraduje. Nejlepší kniha, kterou jsem od Urbana četla.
První kniha nás zavede do dob,kdy se na vesnicích uctívali pohanští bohové,kdy nás zajímala příroda a kdy křesťanství začínalo pomalu vytlačovat pohanství..Hastrman si v té době žije celkem spokojeně.Druhá kniha nás zavádí do dnešní doby,kdy nás nic nezajímá,příroda je nám ukradená a jde nám jen o sebe.Hastrman řeší zničení svého obydlí,a okolní krajiny pro něj tak důležité..A mstí se protože bez toho to nejde.Je nesťastný,ale nakonec se mu podaří zachránit alespoň něco.A pro něj to bude záchrana poslední..Mám z příběhu zvláštní pocity,ale ve své podstatě to nebylo špatné.Dnešní doba je hrozná aautor to vystihl dobře..
Asi jsem nečetla knihu, která tak pěkným jazykem a originálním stylem popisuje tak temné věci, lidi, rituály. První část je opravdu silné kafe pro někoho, kdo má "respekt" z vody, především té stojaté. Autor se vyžívá v hnusu bahnitých vod i lidských povah a stejně jako obrazy Pavla Růta (vydání Argo) příběh doslova přitahuje temností (až ošklivostí).
Na knize opravdu neshlédávám nic idylického či romantického (a už vůbec ne v první části), ale nedá se upřít její literární kvalita. Jestli bych chtěla vidět do hlavy nějakému spisovateli, asi to bude Miloš Urban.
"Krajina ztratila své dominanty i své propasti, zploštila se - stejně jako duše lidí, kteří v ní - a z ní - žijí."
První část knihy mne okouzlila, jak češtinou, tak návratem do života vesnice před více jak sto lety a lidovými zvyky. Zato druhá, zelené téma současnosti mne neoslovila. První část jsem hltala, druhou nedočetla..
Jelikož si pan Urban mimořádně pohrává s jazykem, bylo pro mě zpočátku těžké se do knihy tak nějak dostat. Aspoň jsem z toho měla takový pocit. Velmi časté vsuvky znepříjemňovaly čtení.
I přes svou originalitu mě děj první knihy příliš nezaujal. Druhá si trochu polepšila, co se týče dějové linky, ale opakující se popisy, ve kterých Hastrman utíká lesem ji vrátily na podobnou úroveň..
Urbanův Hastrman se nám představuje v jiném světle, než jsme doposud zvyklí, např. z dětství v podobě pohádek.
Kniha je rozdělena do dvou částí, v té první, která je zasazena do 19. století silně převládá lidový aspekt, část druhá se pak odehrává v současnosti a dominuje v ní ekologické téma.
Skvěle vylíčena je zde proměna hlavní postavy, a to Hastrmana. Na jednu stranu velmi a silně miluje svou osudovou ženu, v jádru je však stále týmž "temným" Hastrmanem, kterým býval.
Jako lahůdku hodnotím první polovinu knihy, jedná se o zajímavý rozbor lidových obyčejů, plus k tomu nádherné a skoro dojímavé popisy krajiny 19.století.
Štítky knihy
ekologie zfilmováno faráři ochrana životního prostředí pohané, pohanství ekoterorismus vodníci Magnesia Litera romány
Autorovy další knížky
| 2001 |  Hastrman |
| 1999 | Sedmikostelí |
| 2008 |  Lord Mord |
| 2005 | Santiniho jazyk |
| 2003 | Stín katedrály |
Kniha Hastrman je v
| Právě čtených | 22x |
| Přečtených | 1 076x |
| Čtenářské výzvě | 185x |
| Doporučených | 60x |
| Knihotéce | 267x |
| Chystám se číst | 331x |
| Chci si koupit | 40x |
| dalších seznamech | 4x |
V každém případě jde o velmi kvalitní a záslužný počin, tato kniha tak dokonale vybočuje z celé běžné literární produkce, že obecné hodnocení ve výsledku vypadá, jako by to mělo být blbý, což samozřejmě není pravda. Je ale pravda, že autor sice přijal výzvu vytvořit něco nadprůměrného, ale současně taky upadl do mnohých pastí, které si tímto záměrem sám na sebe nastražil. Jeho erudice je nepochybná - zajisté četl i Bulgakovova Mistra a Markétku, i Jorge Luise Borgese, Gabriela Garciu Márqueze, nebo Julia Cortázara, či Johna Irvinga (abych jmenoval alespoň ty, které jeho román nejvíce připomíná), nebál se vkročit i na velmi tenký led, na který se mohou odvážit jen skutečně sečtělí odborníci, ale bohužel musím opět konstatovat, že se tu a tam probořil. Tady jde hlavně o tu tolik zatracovanou druhou část, která trpí jakousi didaktičností, nebo rovnou nošením sov do Athén, co se týče té adorace ekologického hnutí. Tato tematika se totiž od dob napsání románu natolik proflákla, že většina čtenářů už nejen má svůj vlastní názor, ale dokonce je může dráždit, jestli se ten jejich názor neshoduje úplně s autorovým. I ten nečekaný posun do thrilleru je ve druhé části přece jen trochu křečovitý, nehledě na to, že ta satiricky popisovaná "odpornost" likvidovaných aparátníků už za současným stavem věcí veřejných notně pokulhává. Nečekaný konec by možná vše napravil, kdyby se opět neukázalo, že autor při popisování násilí a mordů prostě pořád a pořád nemůže dosáhnout té správné mrazivosti, kterou mají pravé americké thrillery a pořád sklouzává (zajisté nechtěně) do malého českého "plivání si pod nohy". Ale to všechno jsou ve výsledku opravdu jen "mouchy", které nezmůžou víc, než ztrátu jedné hvězdičky z hodnocení.