Hastrman

Hastrman https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1028/bmid_hastrman-twu-1028.jpg 4 742 177

Miloš Urban (*1967) s třetí beletristickou knihou, myšlenkově a fabulačně zatím nejodvážnější. I Hastrman je velkoryse vyprávěný příběh psaný na dvojí téma – tentokrát se zde konfrontuje problém ekologie s fenoménem oběti. Rozkročen mezi dvě staletí, několik pohádek a desítky mýtů, vede si autor za ruku divného mužíka, aby vyčistil zdejší vody od nánosu bahna. Z románu stříká mrva, krev a špatné svědomí, ale tomu se u Miloše Urbana nikdo nediví. Pozoruhodné je, že próza, jež by se bez nadsázky dala označit za černou knihu ekoterorismu, je především knihou zelenou. Kniha obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2001 v kategorii próza.... celý text

Žánr:
Romány , Literatura česká

Vydáno: , Argo
více info...

ujira
ujira
03.10.2021 5 z 5

Zaujalo mne zejména prolínání ekologické červené nitky, lidové mystiky a zvyků, v příběhu hastrmana. Velmi neotřelé téma vzdávající hold vodě, napsané košatým jazykem. Méně mne zaujala druhá část o současné neschopnosti společnosti ochránit krajinu a vodu.

Šnek86
Šnek86
31.08.2021 3 z 5

Nevím jak zrovna tuto knihu uchopit, je to jako jak utopit doktora Mráčka trochu jinak, pozorování pohanských zvyků očima hastrmana a nenaplněná láska k podivné Katynce, nějak mě to moc nebavilo, druhá část, kde Hastrman působí jako ekoterorista mě zaujala asi i o trochu víc, ale i tak jsem si celou knihu moc neužil.


Terka21
Terka21
07.08.2021 4 z 5

Prvni část jsem přečetla jedním dechem, druhá část se táhla. Přesto jsem knihu dočetla.

Ithaka
Ithaka
27.05.2021 5 z 5

Udělala jsem chybu. Udělala jsem obrovskou chybu, že jsem se nejprve podívala na film a teprve poté otevřela knihu. Připravila jsem se tak o vlastního Hastrmana, protože v mé hlavě se při čtení promítal ten filmový. Hanba mi! A přesto jsem filmu vděčná za jednu vzácnou sekvenci a to když Karel Dobrý promlouvá o vodě a jejích cestách ze starověkého Egypta až do současnost. To byl ten impuls, kdy jsem si řekla, že si musím přečíst knihu. O to víc jsem si při čtení užívala pasáže, které film opomněl. Četla jsem pomalu, ač jindy hltám, protože mi bylo jasné, že přidáno už nedostanu. Opájela jsem se jazykem a snovými obrazy. Krajinou, která je mému srdci blízká. A vědomím, že jediný, kdo nás všechny přežije, je Odradek. A snad i voda, doufám.

rozvera
rozvera
25.05.2021 5 z 5

Vypravěčským mistrovstvím autora jsem byla okouzlena, zvláště nápadem ukázat přírodu a úzké spojení člověka s ní před dvěma sty roky a přístup k přírodě současné společnosti pomocí nadpřirozené postavy, známé z pohádek. V té knížce je všechno, poetika našich básníků, květnatá popisnost starých spisovatelů, trocha hororu z Kytice a hlavně připomenutí a poselství současné generaci k ochraně přírody a jejího bohatství, aby se technický pokrok nezvrhl s průmyslový teror.
Souzním s autorovým odkazem:" Pravda je jenom jedna, je na straně přírody a jejího zachování. Příroda musí být chráněným pokladem."

rozina351
rozina351
28.04.2021 3 z 5

Není to úplně špatné, hlavně první kniha se mi líbila, ale do čtení té druhé jsem se už musela dost nutit. Občas je zábava v Hastrmanovi luštit intertextuální odkazy - najdem tam Božku Němcovou, Kanta, Máchu, romantismus a kde co dalšího a v případě potřeby s tím můžem chytračit, ale občas nevím, jestli už té postmoderny není moc. Urban ale umí psát, to se musí nechat.

Leona333
Leona333
17.03.2021 4 z 5

Vyvalily se vlny zdola,
roztáhnuly se v širá kola:
a na topole podle skal
zelený mužík zatleskal.

Ne, nespletla jsem se. Opravdu se jedná o komentář k Hastrmanovi. Jen, že mi toto knižní dílo pana Urbana, připomíná hlavně v první části knihy, mnohé od dřívějších, dávno proslulých autorů...
V knize je doopravdy kladen velký důraz na přírodu, prastaré zvyky, tradice a samozřejmě mezilidské i ,,nelidské" vztahy. S určitou, až hutnou dávkou krutosti a rozpolcenosti. Až na tu přelitou vodní vlnu z minulosti do současnosti..., se mi kniha moc líbila.

Jančislava
Jančislava
05.03.2021 3 z 5

Asi jsem očekávala trochu něco jiného. První část byla zajímavá svým popisem zvyků, ale je to napsáno,pro mě, trochu nesrozumitelnym stylem. Místy jsem se v deji ztrácela. Druhá část nebyla špatná, ale musela se trochu rozjet. Konec se dal trochu tušit a úplný konec mě přeci jen překvapil. Celkově jsem ráda že to mám za sebou, znovu číst určitě nebudu, příběh sám o sobě zajímavý, ale těžko čitelný.

makyla
makyla
02.03.2021 3 z 5

Čtyři hvězdy za první část. Opravdu krásná hra se slovy, úžasné popisy. Zato druhou částí jsem se prokousávala a nutila se do čtení. Proto hvězda dolů. A to pana Urbana opravdu můžu. :) Nicméně kniha určitě stojí za přečtení.

edith79
edith79
27.02.2021 5 z 5

Já si dovolím druhou část knihy tak trochu ignorovat. Ne, že by byla k nepřečtení, ale ten propad oproti první části byl pro mě tak markantní, že bych nemohla dát pět hvězd a já je dát chci. Protože tato kniha je prostě fascinující. Miluji popisy pohanských zvyků, miluju mistrně vykreslené charaktery postav...a ano, miluju i film natočený podle této knihy , protože je skvělý. Hastrman mě prostě zasáhl ze všech stran.

puczmeloun
puczmeloun
15.02.2021 3 z 5

První polovina je nádherně poetická, umně splétá dohromady tradice českého venkova popohánějící průběh roku, spory tehdejší katolické přítomnosti s pohanskou minulostí (a stále silnější otázkou svobody či zpochybňování jediné církevní pravdy) a nějaké to hastrmanské nadpřirozené tajemno. Že je to ve výsledku zase tradiční české knižní téma vztahového několikaúhelníku naštěstí na zajímavosti celé věci nijak neubírá. Není totiž nijak extrémně dominantní a mezi spoustou dalším vjemů jen povystrkuje růžky. Mimoto se totiž čtenář může chytat i na udičky zmínek o rybníkářství, tehdejší módě, česko-německé otázce a klasické české vesnické "malosti". A zároveň se zvolený jazyk v interpretaci Jana Kolaříka (v souběžně poslouchané audioknize) opravdu příjemně poslouchá.

Druhé polovině už ale něco chybí. Nemůžu říct, že by mě skok děje do současnosti nějak vadil. Naopak je to zajímavý nápad. Co ale trochu drhne je rozvedení tématu. Autor sice tne do všech stran a postava doslovného "ekoteroristy" poukazuje na nešvary neziskovek, státní správy, samosprávy i celostátní politiky ve spojení s ochranou přírody, ale prakticky úplně opouští předcházející poetiku a nahrazuje ji jen kritikou. Sem tam se sice mihne originální nápad – např. protest s matracemi oceňuji a ve spojení s Bečvou by na něj mohlo brzy dojít – provedení je ale velice technicistní (a tím i ve výsledku předvídatelné) a celý ten pesimismus (moderně environmentální žal) najednou skončí v jakési místní nepravděpodobné utopii. Alespoň, že ten úplný závěr ještě pomrkává na čtenáře očekávající pokračování rozjetých témat první poloviny.

Rhodopis
Rhodopis
10.02.2021 4 z 5

Film jsem viděla už před delší dobou a tak jsem nyní sáhla i po jeho knižní předloze. Kniha je moc pěkně napsaná, krásně se čte, pan Urban opravdu umí využít bohatý český jazyk. V příběhu je pohádkové tajemno, které je i trochu strašidelné, krásný popis krajiny, dřívějších zvyků, ale i současný vztah lidí k přírodě...

TeraBla
TeraBla
21.01.2021 4 z 5

Můj první Urban. Sáhla jsem po knize, kterou znám alespoň zčásti díky filmové verzi. Překvapila mě krásná čeština, čtivý text a popis tehdejší doby. Zvláštní byly úseky plných fantaskních představ a stavů autora. S ostatními čtenáři souhlasím v tom, že první polovina knihy byla moc hezká. Ta druhá polovina byla odtažitá, studená a poněkud nudnější. Konec mě překvapil. Hezké čtení, ale celkově na mě působilo studeně s lehkým náznakem špatné nálady.

martin.root
martin.root
18.01.2021 5 z 5

Hastrman bylo moje první setkání s autorem a od té doby jsem si ho zařadil mezi nejoblíbenější. Nápad hodně neotřelý: erbenovský vodník, žádná druhá kategorie z pohádek ale milující a zároveň nebezpečný dravec se slabostí pro venkovskou dívku, která nejde s dobou. Hastrmanova reinkarnace do role pomstychtivé mašiny vystřižené z akčních filmů a přerod jeho milované v "zelenou" Gretu, úchylný farář, který vyřezává ze dřeva erotickou pomůcku v životní velikosti, letniční zvyky a svátky Božího těla v konfrontaci s křesťanskou upjatostí. Motivů a témat je v knize jak koleček v hodinkách a nezdá se mi, že by to v nich nějak skřípalo. Pravda, nejsou to zatím rolexky jdoucí bezchybně ale Miloš Urban má dar volby nezvyklých témat, zjevně mu není cizí láska k české krajině, k tradici, ale není to laciné poučování. V některých momentech z textu cítím něco hodně, hodně temného. Je to tam někde ukryté, nemůžu to asi slovně zpracovat, snad v postavě faráře či hastrmanova ženského protějšku. Určité to stojí za přečtení, a asi ne jedno. Třeba přijdete na to, co se mi nepovedlo na poprvé, na podruhé pochopit. Každopádně mi Hastrman přijde jako hodně neobvyklá procházka českým literárním lesem.

Luvy
Luvy
04.01.2021 5 z 5

Krasna kniha s vybornou myslenkou. Film horsi.

Magrata15
Magrata15
04.01.2021 3 z 5

V první části autor hodně popisuje zvyky a obyčeje, vztahující se k různým ročním a hospodářským obdobím. To bylo hodně zajímavé a pěkně vykreslené.
Z děje je zde spousta věcí pouze naznačena a kdybych dřív neviděla film (který se mi velmi líbil) asi bych dost nechápala, o co v příběhu jde a kdo je baron de Caus ve skutečnosti.
Druhá část byla hodně zdlouhavá.
Po shlédnutí filmu jsem od knihy čekala víc, ale i tak, rozhodně stojí za přečtení.

Rozari
Rozari
29.12.2020

Už dlouho, velmi dlouho se mi nestalo, že bych knihu nedočetla. První část ještě ušla, ale do další jsem se nemohla donutit. Bohužel. Raději nehodnotím.

laepus
laepus
19.09.2020 3 z 5

Pro mě třetí Urban (po Lordu Mordovi a Santiniho jazyku) a opět ty stejné dojmy a pocity. Rozporuplné. Má obrovský dar zaujmout a některé pasáže bych tesal do kamene a do učebnic teorie literatury, jak psát, jak rozvíjet příběh, jak udělat popis krajiny zajímavým a ne nudným. Ale pak (teď jen zcela hádám) jakoby se v něm probudil redaktor a snaží se vše vyšperkovat až k dokonalosti a (na můj vkus!) přežene tu míru snesitelného, takže najednou je ten popis až příliš patetický, některé scény až příliš bizarní a neuchopitelné, snaha být originální až příliš na sílu působící. A tak to jde pořád - nahoru a dolů, nahoru a dolů. Možná to tak má být, nevím. Ale pro mě, pro čtenáře, to není dvakrát příjemné. Pak to prokousávání se knihou spíš bolí, než aby to ubíhalo. Vlastně ani nejsem schopen vybrat si, která ze dvou polovin mi seděla víc, jestli 19. nebo 21. století. V obou totiž byly stejné klady i zápory, o nichž jsem se rozepsal... Každopádně, ať to nepůsobí tak zbytečně příkře - jsem rád, že jsem to zvládl a knihou mohu zařadit do seznamu přečtených. A rozhodně to není můj poslední Urban, protože ty jeho povedené pasáže jsou opravdu skvělé. Je evidentní, že autor je opravdovým mistrem jazyka a nezaměnitelným živlem současné české literatury. A to je jen a jen dobře.

"Druhým důvodem pro stavbu přehrady bylo vysušení věčně vlhkého kraje, jeho pověstných močálů a záplavových luk. Povedlo se. Přehrada do sebe vsála všechnu vláhu; kupodivu už ji nebyla schopna předat tam, kde jí bylo zapotřebí. V jejím okolí jsou dnes mělké písečné doly. Vítr je tu obzvlášť ostrý, prý od války, a rozfoukává písek po kraji. Na okraji lesů vznikají bílé návěje, ale sníh to není. Tomu, kdo je nadán zlověstnou obrazotvorností, připomínají saharské duny. Nad širou vodou vichr nic nebrzdí, snadno zde nabírá rychlost vichřice a vysílené smrkové lesy ho nestačí lámat - naopak, to on dělá ze stromů třísky. V polomových prolukách se rychle usazuje písek."
(tolik mistrně k současné situaci a hospodaření s vodou...)

"Nedá se věřit žádnému státu, že nerozežere zevnitř zemi, kterou si pro sebe zabral. A nejméně ze všech věřím této republice, zupácké tupohlavé obludě. Myslet si, že bude ochraňovat zelené území, na které se vrhla a které si zabrala jako bezohledný uzurpátor, je sebevražedně naivní."
(a k tomuto je potřeba něco dodávat?)

lencin
lencin
28.08.2020 4 z 5

Dva příběhy, ze začátku 19. a začátku 21.století. V hlavní rolu Hastrman. Hororové až zvířecí. Čtivé.
(2008)

matej.kulistak
matej.kulistak
17.08.2020 4 z 5

(SPOILER) Můj hlavní dojem je, že autorovým záměrem bylo napsat knihu co nejpřitažlivější.
Ať už je to rovina mysteriózní s občasnými erotickými motivy nebo v druhé části thriller, čte se to samo, člověka na tom cosi prostě táhne. Ať už je v tom tajemno pohanského kultu, skvěle zvládnutá básnickost, s kterou autor dokáže vždy chytře tak trochu nedopovědět, Katynčin éros nebo stoupající tempo s vyostřováním konfliků v druhé knize.
Skvěle propočítané, skvěle napsané. Co mě ovšem rozladilo, byl závěr knihy, který místo aby vyústil v katastrofu, zadrhl tempo křečovitým happy endem, který se sem zatoulal odněkud z budovatelského románu.
Závěr, ve kterém se znovu objeví Kateřina, měl na víc. Skvělé motivy, jako vrácení mlýnských kamenů hoře a stětí krále Jana, to za mě nevytrhly.