Rapsodie

Keď som pred rokmi túto knihu čítala prvý raz, pomerne ma bavila. Dosť na to, aby som chcela čítať pokračovanie, no zároveň som sa k nemu nikdy nedostala. O takmer šesť rokov neskôr som knihu opäť chytila do rúk... a zistila som, že si ma vlastne dosť získala.

Iste, nie je to nič objavné, námet zrecyklovaný z iných paranormáliek a niekto by povedal, že autorka dosť výrazne obšmekla o niečo populárnejšiu knihu o fae, čo vyšla tak rok pred touto. Ale pravda tiež je, že je to dobre napísané. Bavila ma tá práca s postavami a hlavne ich vzťahom. Takže keď prišlo to očakávane neočakávané odhalenie, ako to je v skutočnosti, nemala som problém tomu uveriť. Prekvapivé plusové body dostávajú tie absolútne hororové scény s chórom čudných detí v hlavnej úlohe.

První kniha série mě oslovila. Ačkoli byla na vlastní dej vlastně docela skoupá, vývoj vztahu mezi dvěma hlavními postavami byl čtivý a přirozený.

Fíha, že to bude taká lacná napodobenina dvorov som nečakala. Rapsodiu som mala dlho vo výbere práve preto, že je odporúčaná pre fanúšikov Acotar. Prečo si však niekto myslí, že priaznivci dvorov hľadajú ich slabú, úbohú atrapu je pre mňa záhadou.

To malo toľko totožných, len jemne upravených prvkov, až to bolo smiešne. Kráľ nočného dvora. Fakt? Uzatvára s družkou dohody, len namiesto Feyrinej kerky tu máme nezložiteľný náramok a namiesto Tamlina výbušného vlkodlaka Eliho. Celé by to nebol taký prúser, keby to bolo aspoň dobre napísané. Ale nebolo. Štýl písania veľmi slabý, samé kostrbaté plytké dialogy, nedotiahnuté pozliepané scénky, dej ani postavy nemali žiadnu hĺbku. Slow burn? Kde? Tí dvaja po sebe skákali od prvej kapitoly, keďže dej začína v čase, keď sa už 7 rokov poznali. Nehovoriac o tom, že ich spicy sceny boli čistý des.

Páčila sa mi myšlienka so sirénou, keby bola dotiahnutá a nie odfláknutá. Celkom ma začala baviť linka s únosmi a spiacimi ženami, ale to bolo tak slabo spracované, že ma vlastne ani nezaujíma, čo všetko za tým bude.

Rhapsodic od Laury Thalassy pro mě začala překvapivě dobře. První část knihy je čtivá a staví hlavně na romantickém napětí mezi hlavní hrdinkou Callypso „Callou“ Lillis a tajemným Bargainerem, se kterým ji pojí dávné dluhy i nevyřčená minulost.
Děj se střídá mezi minulostí a přítomností, což ze začátku funguje – postupně se odhaluje, co Calla v minulosti udělala, proč má na rukou stovky magických náramků a jakou roli v tom všem hraje Bargainer.
Bohužel zhruba od poloviny začala být kniha pro mě méně strhující. Čtení se stávalo náročnějším, tempo se zpomalilo a ke konci už to byl spíš chaotický sled událostí než jasně vedený příběh. Finále působilo uspěchaně a ne úplně uceleně, což mi celkový dojem hodně srazilo.
Přesto má Rhapsodic zajímavý nápad, fajn chemii mezi hlavními postavami a atmosféru, která by mohla nadchnout čtenáře romantických knih pokud jim nevadí volnější tempo a trochu nevyrovnaný závěr.

Kniha mě příjemně překvapila. Prostředí je originální a dobře vymyšlené, postavy mají šmrnc. Nejde si je neoblíbit. Taky mě bavil vztah hlavních hrdinů. Jejich vzájemné interakce celý příběh pěkně táhnou.
Jediné, co mi úplně nesedlo, byla část se záchranou "andílka". Celé to uteklo nějak moc rychle a bez pořádného napětí. Scéna mohla být trochu dramatičtější.
Jinak ale příjemné čtení.

(SPOILER) Kniha se mi moc líbila, úplně jiné fantasy než jsem kdy četla...Velmi zajímavý Jinosvět- zloděj duší,cestování po siločarách,skleněné rakve,magie a samozřejmě láska...
Mohu všem jen doporučit,hned jdu na další díl...

První půlku knihy jsem si říkala „ty jo, to snad bude na pět hvězdiček“, někdy v 60 % jsem usoudila, že pět hvězdiček by možná přece jen bylo přehnaných, a v samotném závěru, kdy se autorka očividně rozhodla, že dosavadní romantika (nic proti ní) potřebuje nějaký „děj“, jsem už vysloveně bila hlavou do zdi. Ten konec byl tak blbý, že asi nemám slov.

Celkově to bylo bylo čtivé, to zase ano.

Čekala jsem romantasy, dostala jsem hlavně romantiku s občasným hostujícím fantasy prvkem. A pak na posledních stránkách takový chaos, že jsem si říkala – aha, tady si autorka vzpomněla, co vlastně píše. Čtivé? Ano. Smysluplné? To se ještě uvidí v dalších dílech.

Dle kníhkupců je to romantasy ve stylu ACOTAR. A souhlasím, že to má tu správnou atmosféru, zajímavé prostředí, postavy se povedly a příběh je napínavý a ne tak nabubřelý jako je to běžné u Maas. Moc hezké čtení daného žánru. Určitě se hned těším na pokračování.

Toto bylo skvělé. Na knihu jsem čekala dlouho a bála jsem se, že mám příliš velká očekávání a budu potom zklamaná. Od knihy jsem podle anotace měla jiné očeká a tak jsem byla celkem překvapena tím co nám autorka předsatvila. Ale toto bylo naprosto skvělé a já to miluji. Moc se mi líbilo jak nám autorka představila samotný svět a doufám, že se o něm dozvíme víc.
Postavy za mě byly skvělé.
Callypso byla skvělá postava a měla skvělý smysl pro humor (a také slovník). Stejně tak i Handlíř a spolu byli prostě k sežrání. Co se mi, ale líbilo nejvíc byl vztah. Já si to moc užívala a především mě moc bavilo jak nám autorka ukazovala i jejich minulost. Stejně tak doufám, že více prostoru dostane i Temper.
Konec byl možná trošku uspěchaný, ale ani mi to moc nevadilo. Kniha se četla sama a mě jenom mrzí, že je už je konec. Na další díl se neskutečně moc těším a doufám, že autorka udrží laťku a posune ji ještě výš. Jsem hodně zvědavá jak to bude pokračovat.

Jo, za mě to bylo dobrý. Trochu mi to připomínalo Acotar, ale menší :D Jinak se to četlo hezky a mělo to od každého něco a ne nijak zvlášť odfláknuté. Pár detailů mi občas zamotalo hlavu, ale celkově kniha udělala dobrý dojem. Líbilo se mi víc jak Mor.

Nebudu lhát – tuhle knihu jsem zaznamenala už ve chvíli, kdy vyšla a doslova ovládla celou cz/sk knižní komunitu. Jenže už tehdy jsem se naučila neskákat po každé novince, o které se říká, že je naprosto skvělá. Čas ale plynul a já narazila na autorku znovu – tentokrát díky její sérii Jezdci apokalypsy. A tam si mě naprosto získala. Takže bylo jasné, že je na čase doplnit si knihomolskou mezeru a pustit se i do Handlíře.

Jednu věc musím Rapsodii nechat – čtivost. Příběh se střídavě odehrává v minulosti a přítomnosti, což hezky drží čtenáře ve střehu. Zároveň to nenásilně odhaluje souvislosti, které jsou důležité pro dění v přítomnosti.

A i když jde o fantasy, kde se často očekávají hlavně "spicy" momenty, musím ocenit, že detektivní zápletka tu hraje stejně důležitou roli. Bavilo mě, že až do poslední stránky vlastně netušíte, co se děje – odpovědi přicházejí až v dalších dílech.

Na druhou stranu mi postavy přišly trochu ploché. Vedlejší postavy příběhem spíš jen proletí, moc se o nich nedozvíme. A i hlavní dvojice – Desmond a Callypso – se občas točí v kruhu a jejich vývoj není úplně hluboký.

Celkově je to ale typ knihy, u které nemusíte příliš přemýšlet – stačí se nechat unášet dějem a prostě si čtení užít.

Jsem zvědavá, co přinese pokráčování, protože zatím netuším, kdo je tím “padouchem”.

Děkuji Mysterypressu za recenzní výtisk.

Na tuto knihu jsem se chystala celkem dlouho a abych řekla pravdu tak jsem čekala něco víc.
Příběh nebyl špatný, ale měla jsem trošku problém z romantikou, která byla taková nemastná neslaná.
Pokračovat budu tak snad bude druhý díl lepší.

Neurazilo, nenadchlo. K dalším dílům se spíš nechystám

Zato mně se líbila,doporučuji a těším se na další díly))

Nepovažuji to za vyloženě špatný, ale mě to vůbec nebavilo. Další díly rozhodně číst nehodlám. Přesně jak řekl někdo pode mnou, kdyby se ubralo romantické linky, bylo by to lepší.

Příběh byl dobrý ale nějak mě to nevtáhlo tak abych si přečetla pokračování. Možná časem až přede mnou nebude spousta jiných lákavějších knih.

Autorka měla v ruce super karty, handlíř, siréna a zajímavá fantasy detektivní zápletka... ale to je tak všechno. Tenhle příběh mohl být opravdová pecka, stačilo jen trochu ubrat romantické linky a promyslet děj. Mám ráda romantické knihy, to neříkám, ale tady to prostě nesedělo, té romantiky bylo tak moc až se kniha začala táhnout. Konec na kterém se mohla spisovatelka vyřádit a trochu děj vylepšit, pohřbila úplně. Škoda.

Lehce temná romantická fantasy zasazená do moderního světa, od které se neodtrhnete.

Kombinace dvou prostředí (historický Jinosvět a moderní doba) a dvou časových linií byla geniálním tahem, neskutečne jsem si užila pomalé budování vztahu, odkrývání záhad z minulosti i současnosti. Stejně tak i střípky informací o originálním fantasy světě.

Zamilovala jsem si ústřední dvojici, ta chemie tam byla neskutečná. Ani o jednom z nich by se nejspíš nedalo říct, že je to hrdina vašich snů se super morálním kompasem a to je dobře, mám ráda změny a lehká temnota se mi zamlouvala. Ať už se jednalo o tajemství, bolest, boj, hašteření i lásku, nemám jim co vytknout. Některé scény byly až srdcervoucí. Na erotiku jsme si pěkně počkali, což je další plus, autorka umí budovat napětí a výsledné scény byly povedené.

Doufám, že v dalším díle dostanou víc prostoru i ty skvělé vedlejší postavy.

Příběh jako takový byl také zajímavý, mám úvodní knihu za sebou a nemůžu se dočkat, co se o Jinosvětě dozvím dál, jak se vyřeší ta velká záhada a k jakým trablům se schyluje i co za tajemství má ještě Des v rukávu. Jen ten konec mi přišel dost uspěchaný, což je škoda.

PS: Ať si kdo chce co chce říká, nejsou to Dvory a já jsem ráda. Tam jsem nebyla napjatá ani chvíli, chemie mezi hlavními hrdiny mi v prvním díle dost unikala, o romantickém rozplývání, duchaplných konverzacích a nutkání neodložit knihu ani nemluvě, ocenila jsem jen nápad. To se ki u Rapsodie naštěstí nestalo, takže vřele doporučuji.