Hana

kniha od:


KoupitKoupit eknihuAudiokniha

Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/324332/hana-cqZ-324332.jpg 4.87767
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2398)

Kniha Hana

Přidat komentář
Leusee
05. února

Ani si nepamatuju, kdy naposledy se mě nějaká knížka dotkla tak jako Hana. Byly chvíle, kdy jsem musela knížku odložit a snažit se vstřebat co jsem si přečetla a najít sílu číst dál. Naše doba je opravdu zhýčkaná a jen málokdy si vzpomeneme, čím si lidé museli v minulosti projít. Po přečtení vám dojde, že vaše problémy se ani nedokážou nazývat problémy. Dále se mi líbilo přiblížení o epidemii tyfu, jelikož jsem o tom nikdy neslyšela. Už právě ten samotný začátek vás dostane na kolena a pak se to jen stupňuje.

knihomol1985
05. února

Knihu by jsi měl v dnešní době přečíst člověk který je už dnešní dobou zhýčkaný a neví co by už do pusy strčil. Příběh ze života teda masakr a jednou se ke knize vrátím. Za mě menší mínus nemá vliv na hodnocení - přeskakovaní dějových linek ke konci knihy, musel jsem se zorientovávat ... Doporučuji 100% a těším se na další knihu od p. Mornštajnové .-)

Týnuš.H.
05. února

Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Ten příběh je sice smutný, člověk si celou dobu musí říkat, že je šťastný, že se v té době nenarodil. Knihu jsem měla přečtenou za dva dny, nemohla jsem od ní odtrhnout oči. Nádherný, hořkosladký příběh. Nemůžu než doporučit.

interceptia
04. února

Knihu jsem přečetla jedním dechem. Doporučuji všem. V dnešní době, kdy si lidé přestávají uvědomovat, co je v životě důležité a co ne a lpí na materiálních věcech, by tato literatura měla být povinná.

ujira
03. února

Vždy mne fascinuje příběh lidí, kteří prožili nějaké utrpení a jsou proto jiní a také to, jak jsme schopni, ačkoli o druhých nic nevíme, je odsouzet pro jejich jinakost. Autorce se velmi hezky povedlo odkrývat původ odlišnosti Hany, která jako jediná z rodiny zbyla své neteři Miře. Vůbec má autorka dar nastolit otázky, odkud pocházíme, co nás poznamenalo, kde jsou naše kořeny a pak postupně odkrývá vrstvu za vrstvou a my se dovídáme zajímavý příběh jedné rodiny.

iva.gracova
03. února

Je neuvěřitelné, že tuhle knihu napsal někdo, kdo hrůzy holocaustu sám nezažil. To, jakým způsobem dokázala autorka o této době psát, lidsky a jemně, a přesto jsem se dvakrát přistihla, že pláču... I když jsem byla v Osvětimi, viděla dokumenty o hrůzách druhé světové války, četla pár knih o židovské problematice, až tato kniha mi předala to pravé poselství, proč je tak důležité nezapomenout... Zmíním už jen skvělé vypravěčské schopnosti, jedinečné pojetí knihy z úhlu pohledu více hrdinů, celkové pochopení a smíření v závěru knihy... prostě BRAVO, paní Mornštajnová.

Hedžoková
02. února

Některé knihy přečtu a za pár dní už nevím, o čem byly. U Hany je to jiné, komentář píšu s velkým odstupem, příběh je krásný, silný a nezapomenutelný.

tatruszka
01. února

Po skoro dvou letech, kdy jsem doma s dcerou jsem přečetla knížku jedním dechem za pár dní. Líbilo se mi stupňovaní vážnosti příběhu a konečné očištění a uvolnění po náročnosti příběhu. Příběh mě o to víc zasáhl, protože se jedná o můj kraj.

marki.dvorakova
31. ledna

Velmi dobře se četla. Líbilo se mi, jak zachytila život židovské rodiny ve třech generacích.

Ash@ja
30. ledna

Velmi emotivní kniha a trvalo mi dost dlouho než jsem ji v sobě zpracovala a mohla číst další

Pavel83
30. ledna

Smutný příběh napsaný zajímavým způsobem... Kniha ve vás něco zanechá. Skvěle napsané...

Verunka566
29. ledna

Příběh Hany je příběh ženy, jejíž nelehký život a možná i smůla je něco, co mě úplně pohltilo a odvedlo od reality. Nemohla jsem se od čtení odthrnout a napětí ve mně stále ještě vnímám i po přečtení. Kéž se nevrátí doba, kterou Hana i obyvatelé Valmezu zažili. Nelze nedoporučit.

Moli86
29. ledna

Velmi dobre čteni. Od autorky uz 3ti kniha a vsechny super

betička
28. ledna

úžasná

oladnb
27. ledna

No teda! Pecka. Naprosto dokonale promyslena a napsana kniha, mrazive cteni, ale presne takova dramata miluju a hltala jsem kazdou stranu. Tolik me mrzi, ze se tema opira o skutecnost :-( to jedine me desi a opravdu uprimne rodinu lituju.... Zivot si opravdu neuzili...
Pred autorkou smekam.

bamba
27. ledna

Jedna z mála kníh, ktorá sa zaoberá ľuďmi po návrate z koncentračných táborov. Teda tým ako radostne ich privítalo okolie /arizátori zvlášť nadšene/ a čo dobré si pre nich nachystal nasledujúci socializmus napríklad v podobe týfusu.

lea735
26. ledna

Silný příběh. Kniha začíná koncem vyprávění. Je to syrové vyprávění, které Vám nedá spát. Příběh, který by nikdo z nás nechtěl zažít .Jak z pozice Rosy, tak z Miřiny pozice a především v roli Hany. Příběh plný bolesti, utrpení a špatných zkušeností .
Nikdy nesuďme nikoho, o kom nic nevíme.
Hana bude určitě zfilmována. Nevím, zda budu mít odvahu tenhle příběh znovu prožít.
Nikdy jsem nečetla tak brilantní vykreslení situace židovského národa v době války. Ani tak detailní popis života v koncentračním táboře a ghettu Terezín. Knihu jsem dočetla před týdnem a ještě dlouho mi zůstane v mysli.

Š.Ala
26. ledna

Smutný příběh, skvěle a napínavě napsaný.

pedobro
26. ledna

Po Haně jsem pokukovala už loni, ale trošku mě děsil ten humbuk kolem ní... Pak mi známá řekla, že je ta kniha vlastně nudná a o ničem. Doufám, že se mě tahle známá nezeptá na názor, protože bych ji musela říct, že vlastně nic nepochopila :o) Mám ráda přímá svědectví z této doby, pravdivá fakta a troufám si říct, že knih na toto téma jsem přečetla opravdu hodně. Hanu jsem si koupila po Vánocích, že jí dám šanci v rámci výzvy, jako knize autora, od nějž jsem ještě nic nečetla. Dobře jsem udělala...Včera večer jsem s ní začala a dnes jsem ji dočetla. Kdybych nepotřebovala spát, bylo by to jedním dechem... Téma je zpracované úžasným způsobem, nádherný příběh na pozadí tragických dějin. Celou dobu jsem měla před očima živé obrázky jednotlivých postav, dějových linek... neskutečně mě bavilo, jak dokázala autorka propojit jednotlivé osudy, které leckdy dokázalo nasměrovat jediné rozhodnutí. Snad tím, že mám o této době hodně načteno a zajímá mě, jsem za chováním a povahovými rysy tety Hany od počátku viděla to, co tyto rysy muselo formovat a co je ve třetí části knihy i popsáno...
Éra koncentračních táborů je sama o sobě nepochopitelná, těžko uvěřitelná a já se ani nedivím neschopnosti některých přeživších o ní vyprávět. Jaký ale musel být návrat do reality pro někoho, kdo tímhle peklem prošel a po návratu se nedočkal žádné chápající Miry...

Edera
26. ledna

Kniha má více myšlenek. Mně v hlavě zůstává především, že člověk musí pro něco a pro někoho žít, jinak je jeho život prázdný a může mu připadat bezcenný. A chyby děláme velké i menší, je třeba si je odpouštět, prominout sobě i druhým a i když už člověk nemůže, pokusit se znovu ještě sebrat a jít dál. Až do posledního dechu. Třeba nás v životě čeká ještě něco milého i v bezútěšné situaci, třeba na nás vždycky někde překvapivě ještě čeká naše "Mira." Nebo v to můžeme alespoň doufat, když bude nejhůř.
Za mě dobrý, paní Mornštajnová!

Samar
24. ledna

Achjo.. Trinacta kapitola, stranka 185. Pevne doufam, ze uz to zacne byt aspon trochu zajimave nebo to fakt nedoctu a vykaslu se na to.
Hodnoceni uz ale nezmenim, skoro 200 stranek nudy je umorne. Teta Hana je ale zajimava postava, skoda, ze celou dobu jen mlcela a vic se neprojevovala, cekala jsem, ze si Hana a Míra vytvori vztah.

Hankie
24. ledna

Velkou část knihy jsem přemýšlela, proč se kniha jmenuje právě Hana, když se kolem ní děj až tak netočí. Ale točí a až v závěru jsem pochopila celou hrůzu jejího nelehkého života. I když je to jen postava z knížky, přála bych jí radostný závěr života, zasloužila by si ho... Smutný příběh, bude chvíli trvat, než ho z hlavy dostanu.

LuluBird179
24. ledna

Šílenství kolem Hany bylo tak silné, až jsem si ji také přečetla. Mám knihy o holocaustu ráda a čtu jich hodně, ale Hana mě bohužel vůbec neoslovila :-(

Nikol117
23. ledna

Silny pribeh, dojemny. Pribehy z velecneho obdobi mam rada, takze tento mi skvele sedl. Doporucuji precist. Jednu hvezdu odecitam, protoze nemam moc rada knihy, kde je vice vypravecu(prolinani pasazi pritomnost/minulost).

Jaryad
23. ledna

Dneska si dám věneček a rozhodně mne jeho koupě po přečtení této knihy neodradí. Překvapuje mi s jakou odvahou autorka po stránce formy slohu pracuje! Po dlouhé době to ve mne probudilo kritické myšlení, nemyslím v negativním smyslu, spíše naopak. Pokud by se mi dílo nelíbilo, napsala bych, že spisovatel skáče restrospektivně v ději z kapitoly na kapitolu jak pomatený zajíc, ale u Aleny Mornštajnové je to dělané s takovou elegancí. Představte si čistou ulitu nebo spirálu zlatého řezu. Příběh malého děvčátka Miry se postupně propojuje s osudy její tety Hany a nenápadně přechází z jednoho vypravěče na druhého - z Miry na Hanu dokud se jejich osudy nesejdou. V bodě zlatého řezu, v bodě žloutkového věnečku :-) Jsem velmi mlsná čtenářka a musím říci, že Hana je kniha, kterou neodložíte po pár minutách a nedá vám spát.

6 ...

Doporučujeme

Chata v Jezerní kotlině
Chata v Jezerní kotlině
Propast času
Propast času
Čisté radosti mého života
Čisté radosti mého života
Vybíjená
Vybíjená