Hamlet, dánský princ

kniha od:


Koupit

Shakespearův Hamlet již po čtyři staletí působí jako „zrcadlo“, které nastavuje každé době „její pravou tvář“. Hra sama však dokazuje, jak složité toto Shakespearovo zrcadlo je. Spíš než o zrcadle bychom měli mluvit o zrcadlení, složitém a proměnlivém divadelním dění, které nastoluje víc otázek, než dává odpovědí.

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296942/hamlet-dansky-princ-3Nr-296942.jpg 4.23223
Žánr:
Literatura světová, Divadelní hry

Vydáno: , Atlantis
Originální název:

The Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark, 1601


více info...
Nahrávám...

Komentáře (250)

Kniha Hamlet, dánský princ

HollyUndead
27. června

Považuji za velké štěstí, že jsem si knihu přečetl až ve svých 25 letech, neboť kdybych toto drama četl dříve, nejspíš bych nedokázal ocenit to bohatství myšlenek, které do knihy Shakespeare ukryl. Osobností Hamleta se zabýval již leckdo, nicméně já bych rád vyzdvihl především část, kdy se Polonius loučil se svým synem Laertem. Tu by se měl naučit každý rodič, nejen milující otec, ale i milující matka.

TerezaaBaarova
23. května

Asi moje nejoblíbenější věc od Williama!
Klasika klasik!
Prostě obohacující!


Teraesa
21. května

Najlepšia kniha povinnej literatúry na školách na Slovensku!

Obohacujúce a záživné. Kiežby bolo viac takých kníh na školách... Študenti by čítali oveľa radšej.

Macvosik
13. května

Prečo práve Byť či nebyť? Ako mohla takáto banálna otázka po vhodnosti samovraždy prípadne nutnosti znášať príkoria vstúpiť do dejín západnej kultúry? Neviem, ale ja sám ju takto banálne nevidím. Mne osobne sa tam vynára ešte iný rozmer, ktorý Hamlet formuluje v inej otázke: Čo je to človek? Je to zviera, čo len spí a kŕmi sa? Kvintesencia prachu? Alebo v ňom drieme aj kúsok božskosti? A tu sa zrazu vynára niečo závažnejšie. Otázka po bytí a nebytí tu nie je len o hmotnej existencii a teda fyzickom ne/bytí. Je aj o bytí a nebytí človekom. Ak Hamlet zvolí znášanie príkoria, zvolí paradoxne nebytie, pretože sa stane zverom a tým pádom umrie jeho ľudskosť, umrie ako človek. A ak sa hrdinsky vrhne do náručia smrti - nebytia, zvolí si (opäť paradoxne) ľudskosť a teda bytie. Náročnosť a zrkadlenia tejto otázky v celom diele sú tým, čo pozdvihujú Hamleta nad banálnosť popkultúry, ktorá z Hamleta robí len akúsi "kvintesenciu prachu". Pretože takto sa riešenie dvojito problematizuje a stáva sa naozaj zapeklitým problémom.

Ale tu sa mi chce ešte na chvíľu pristaviť aj pri tej druhej otázke, ktorú Hamlet kladie: Čo je to človek? Ak sa pozrieme na celú Shakespearovu tvorbu tak musíme povedať, že človek je uňho "hercom na javisku sveta". A Hamlet sa vo svojej skepse, ktorá vyplýva z tragických udalostí a z nechutného hereckého pokrytectva celého dvora, svojej matky, svojich priateľov a najmä uzurpátora Claudia, obracia na toto herectvo a pýta sa, čo sa vlastne za všetkými týmito maskami ukrýva. Vrhá sa s celou tou novovekou skepsou do svojho vnútra, odbaľuje masky a "slová, slová, slová" ako vrstvy cibule a skúma, čo sa mu tam vlastne objaví. Čo je to vlastne tá esencia človeka zmietajúceho sa niekde medzi zverom a Bohom, pozakrývaná maskami. To váhanie je tu podľa mňa priznaním si toho, že pod všetkými tými maskami nedrieme nič, len pasívny zver neschopný prekročiť samého seba. A práve preto je potrebné zaujať pozíciu, prijať role, ktoré mi patria, ale nie pokrytecky (ako Claudius), ale skutočne ich zaplniť tak, že budem konať v ich najlepších intenciách. Ako človek si potvrdím ľudskosť ľudským správaním (a teda bytím), ako princ sa vrhnem proti uzurpátorovi a stanem sa hodným mena princ, ako syn sa postavím za otca a stanem sa hodným mena syn, ako spravodlivý sudca sa postavím za zavraždeného a to aj s vedomím, že ma to bude stáť život. Skrátka, aktivita tu znamená prijatie a odvážne naplnenie svojej role v živote. Pasivita znamená, že žiadnu rolu nemám. A skutočné zlo je klamlivé, pokrytecké hranie role bez jej naplnenia (čo sa netýka profesionálnych hercov, pretože tí úprimne priznávajú, že len hrajú).

A len v tejto chvíli sa môžu objaviť stratené kategórie ako krása, dobro a cnosť. Pretože len v pozícii herca, ktorý hrá rolu a teda si sám určuje ideál, ktorým sa možno porovnávať, môžem byť zlý a teda pokrytecký, alebo dobrý a teda cnostný, čiže odvážny, pravdumilovný atď. A len v tejto pozícii môžem byť aj krásny, pretože ako človek/herec krásne stvárnim svoju rolu na javisku sveta. Toto je podľa mňa Hamletovo posolstvo.

samkko
10. května

I když jsem to čet ze školní povinnosti, nebylo to ani zdaleka tak špatné a nudné, jak jsem očekával. Děj je poměrně záživný a konec velmi úctyhodný. (Pokud je zde nějaký fanoušek této knihy, který se ne a ne dočkat kvalitnímu filmovému zpracování.. Koukněte naletošní pecku The Northman)

Cortegos
27. dubna

Dílo nabízí mnoho možností interpretace jednotlivých motivů a motivací postav. Velice kvalitní kus, ale dnešního čtenáře nemusí zaujmout. Když ale člověk knize věnuje čas a pokusí se ji rozebrat a detailněji pochopit, tak si myslím, že zážitek s touto knihou bude výjimečný.

Beltrix
03. dubna

Už dlouho jsem si tak toužebně nepřála, aby hlavní postava konečně zemřela.

lucygreen
23. března

Začátek mě spíše vyděsil, vůbec jsem tomu nerozuměla.. Skoro jsem knihu zavřela a nechala nedočtenou. Jsem ráda, že jsem to neudělala, protože mě nakonec mile překvapila. Nečekala jsem, že by mě něco od Shakespeara mohlo bavit a Hamlet se mi líbil. Děj byl zajímavý, zábavný, rychle běžel a byl o to lepší, že už jsem si už moc nepamatovala do čeho jdu. Hodně mě zaujali například hrobníci a frekventované obohacující hlášky Hamleta :D.

1 ...