Hájemství: Příběh kluka z pohřebky

Popis pohřebnictví mě zpočátku bavil, ale tak nějak mě uondalo množství vtipů okolo. :)

Po těžších a emocionálně náročných knihách jsem sáhla po Hájemství a byla to skvělá volba.
Příběh kluka z pohřebky je překvapivě pohodový, lidský a často i velmi vtipný.

Dan Krejčík umí krásně a otevřeně vyprávět o své rodině, dětství i dospívání. S lehkostí a humorem nás nechá nahlédnout do zákulisí pohřební služby, ale také do svého vnitřního světa – od přiznání své rodině, přes boje na základní škole až po první herecké začátky.

Kniha je citlivá, upřímná a přesto ne těžká. Čte se velmi dobře a dokáže pohladit po duši. Doporučuji všem, kdo hledají lidský příběh plný emocí, nadhledu a naděje.

Nevim proc jsem cekala rozhovor s hercem, ne ze on sam je autorem. Knizka me bavila moc nejen kvuli tomu, ze mi poodhalila taje pohrebnictvi, ale zejmena kvuli cernemu humoru a pphledu na svet.

Zaujalo mě téma pohřebnictví, tak jsem po knize sáhla a ani netušila, že se jedná o biografii českého herce. Když jsem to zjistila, bála jsem se, že to pro mě nebude moc zábavné čtení, když ho neznám. Ale bylo. :-)

Je zajímavé, že autor v knížce dokázal propojit těžká témata odlehčenou čtivou formou. Nejvíc fascinující pro mě byly otevřené rozhovory s rodiči. Zdálo se, že své pocity Daniel dokáže komunikovat s neobyčejnou lehkostí (i když to asi bylo těžké).

Fakt inspirativní, díky za to. :-)

Přiznám se, že jsem k téhle knize přistupoval s lehkými obavami. Téma pohřebnictví a smrti pro mě nikdy nebylo snadné a nečekal jsem, že se u něj budu cítit dobře.

Ale pak jsem začal číst.

Smrt je u nás často téma, které odsouváme stranou a raději o něm nemluvíme. O to víc mě překvapilo, s jakou lehkostí, klidem a lidskostí k němu Daniel Krejčík přistupuje.

Jeho humor je přirozený, nenásilný a přesně takový, že u něj občas potichu pousměješ, jindy se zasměješ nahlas.
A jeho rodina? Plná osobností, které si okamžitě oblíbíš. Upřímně – s radostí bych si s nimi sedl na skleničku a poslouchal jejich příběhy.

Daniel píše tak, že máš pocit, jako by ti seděl naproti a prostě vyprávěl. Bez přehrávání, bez patosu, bez snahy tlačit emoce na sílu. A právě v tom je tahle kniha silná.

V knize si projdeme Danielovi dětství, dospívání, coming out, herecké začátky ale i rodinnou historii a historii pohřební služby v Sobotce. Vse ve skvělém mixu.

Rychlé shrnutí:
Kniha se mi líbila.
Humor mi sedl.
A Daniel Krejčík je za mě autor, který píše s citem, respektem a velkou lidskostí.

Hájemství je milé, dojemné a velmi příjemné čtení.
A když někdo dokáže psát o příbězích kluka z pohrebky tak, že v tobě zůstane klid a chuť žít, tak to dělá opravdu dobře.

Daniela mám jako osobnost ráda, je to takový romantik se srdcem na dlani. Kniha byla milá a četla jsem ji jedním dechem.

Milé, vtipné, poučné, osobní i zajímavé. Kniha mě moc bavila a pohladila na duši. Děkuji za ni

Tahle autobiografie je pohlazením na duši. Vážně. Velice laskavá kniha psaná laskavým člověkem s obrovskou pokorou a srdcem na pravém místě.

Mě na knize nejvíce zajímalo, jaké to je být dítětem vyrůstajícím v tak specifickém prostředí, kde po generace celá rodina pracuje v pohřební službě a děti jsou do práce odmala zapojované ať už vystýláním rakví, obouváním ponožek nebožtíkům nebo zařizováním pohřbů. Jak může člověka ovlivnit, když celé roky pohlíží smrti do očí a nebere ji jako něco špatného. Dítě odmala vnímající veškeré emoce zákazníků, empatii ale i milý černý humor, kterého je v knize taky dost. Mnohokrát jsem se pousmála.

V knize je krom velice zajímavých informací o profesi patrná i obrovská mateřská láska, nádherný vztah rodičů s dítětem, který je pohlazením na duši. I přes ukázkové chyby, kterých se rodiče dopustily v období hercova comming outu.

Bavila mě historie pohřební služby v Sobotce, zejména pak postava Danielovy babičky i vzpomínky z Danova dětství. Kapitoly z Prahy a divadel na konci knih už nebyly pro mě tak podstatné.

Na základě pozitivních recenzí jsem si knihu koupila. Do knihy se neumím začíst, příběh mě nebaví. Asi nejsem cílová skupina...

Sarkastický, vtipný a čtivý. Takhle bych tuto knihu popsala. Autor má skvělý smysl pro humor a často si dělá legraci jak ze sebe, tak z ostatních. Příběh je lidský – někdy vážný, ale nic u čeho se budete hroutit.
Líbilo se mi, jak jsou určité situace popsané s nadhledem a ironií.
Několikrát jsem sama sebe nachytala, jak se u čtení křením.

Celkově je to skvělá kniha, která se čte skoro sama. Doporučuji ji každému, kdo má rád (černý) humor, trochu nadsázky a upřímný pohled na život.
Jojo, tohle jsem si moc užila.

Krasna knizka, ktera pobavi i chytne za srdce. Daniela mam velmi rad a proto jsem obe knihy precetl behem dvou dni. Tyto radky me dokazaly rozesmat, ale take mi promluvit do duse. V knize je citit pokora, lidskost i velky nadhled. Mimo to, ze je Daniel skvelym hercem, je i bajecnym autorem.

Daniela mám velice ráda. Působí na mě jako extrémně dobrý člověk se srdcem na dlani. Měla jsem možnost se s ním setkat i osobně a tento můj pocit z něj jen několikrát podtrhl. Jeho životní příběh se četl úplně sám. Místy jsem se zasmála a místy slzička ukápla. Moc děkujeme za sdílení a za krásné poselství.

Kniha Hájemství: Příběh kluka z pohřebky od Daniela Krejčíka se mi četla opravdu moc krásně. Od začátku do konce mě provázel Danův životní příběh, který byl upřímný, lidský a místy velmi dojemný, ale zároveň plný humoru. Často jsem se při čtení zasmála a užívala si jeho vyprávění.

Po knize jsem sáhla i proto, že Daniela znám jako skvělého herce, kterého mám moc ráda. O to silnější pro mě bylo poznat ho i z jiné, osobnější stránky. V životě to neměl vůbec jednoduché, ale o to víc je obdivuhodné, jak se se vším dokázal poprat. Jeho otevřenost a odvaha sdílet i těžká témata mě velmi oslovily.

Při čtení jsem se často zastavila a přemýšlela sama nad sebou, nad životem a vztahy. Některé pasáže byly natolik silné, že jsem měla slzy na krajíčku. A dopis rodičům na konci knihy mě dojal úplně nejvíc – byl krásný, upřímný a plný emocí.

Jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst a že se Daniel podělil o svůj životní příběh. Fandím mu a přeji mu jen to nejlepší – ať se mu daří dál stejně tak, jako doteď.

Hájemství je vyprávění Daniela, kluka ze Sobotky u Jičína. Vzpomínky na své dětství, které prožil v pohřební službě, která se v rodině dědila již čtyři generace.

Poslouchala jsem ji jako audioknihu načtenou samotným autorem a to tomu přidá tu správnou úroveň..přesto si pořídím i knihu, protože jsem přišla o fotky. S citem vypráví o svých předcích, o této službě lidem s grácií i vtipem.

Toto povolání se musí dělat maličko s nadhledem a humorem, přesto kvalitně a lidsky a to z každé strany na mě dýchalo. Zároveň jsem si dokázala představit, jak musel pro ostatní děti být někdo divný, když má rodiče, kteří vedou pohřebku.

Krásné bylo i to jak si šel svou cestou za svým životem herce a smířit své rodiče se svou láskou. Kniha mě dojala, rozesmála, získala jsem spoustu informací a pochopila některé situace. Smrt je tu s námi, ale spousta lidí se jí bojí, ovšem koloběh života nezastavíme. Musíme se s tím smířit a možná i tato kniha by tomu mohla pomoci. Díky Dane.

Kniha Příběhy kluka ze zámku byla výborná, tato kniha příliš tlačí na pilu, je dost patetická a "umělá". Nicméně na autora určitě nezanevřu a pokud bude možnost, ráda mu dám ještě šanci.

Me se libil vice Zivot na zamku. Kniha ale moc hezky psana, chtela jsem si o Danielovi precist, jelikoz na jevisti se mi moc libi. Vsem kdo ma rad zivotopisne knihy doporucim. Danielovi drzim palce v osobnim i profesnim zivote

Překvapení roku:)
Kde jen začít?
Tak zaprvé, když jsem dočetla autorovu první knihu Nadělení - přiznám se, nevěděla jsem, zda se do Hájemství pouštět, protože život na zámku mě moc nezaujal..
Nicméně řekla jsem si, že dám Hájemství šanci. A ještě, že jsem to udělala:) Hájemství je plné nejen neskutečně zajímavých informací z oboru pohřebnictví, dozvíte se, jak to funguje, co všechno to obnáší, jak lidé z tohoto oboru vnímají smrt,.. co jsem ale nečekala, že to bude natolik dojemný a silný příběh o rodině, sic o generačních střetech, ale také o vzájemném pochopení, odpuštění a znovunalezení. Byla to taková horská dráha emocí:) a víte, co je největší síla téhle knihy? Ta neskutečná otevřenost a upřímnost, ten exkurz do hlavy kluka, který ač miluje své rodiče nadevše, sebe dokázal dát na první místo..

Jedna z nejvtipnějších knížek za poslední období, takové odreagování, ale přitom tak nádherně psané, to se opravdu podařilo.

Přečteno na doporučení a nelituji. Zajímavé čtení, nečekala sem, že pan Krejčík je tak inspirativní a neměl to vůbec lehké, ale i tak se se svým životem popral a pere i dál a fandim mu. Za mě doporučuji přečíst.