Gulliverovy cesty
Jonathan Swift
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13680/gulliverovy-cesty-13680.jpg
4
819
100
Slavná anglická satira je zprávou lodního ranhojiče a pozdějšího kapitána Lemuela Gullivera o zemích, které na svých cestách navštívil a kde nikdy předtím a ani potom nestanula noha Evropana. Čtenář se doví o zemi prťavých Liliputů, obrů z Brobdingnagu, navštíví létající ostrov, potká se s nesmrtelnými strulgbrugy a seznámí se s moudrým národem Hvajninimů - inteligentních koní.... celý text
Literatura světová , Dobrodružné , Romány
Vydáno: 2004 , Albatros (ČR)
Originální název:
Gulliver's Travels , 1726
více info...
Přidat komentář
Tento alegorický utopický román je kritikou poklesků společnosti první poloviny 18-tého století a je namířen proti hlouposti a povýšenosti vládnoucí třídy, jejím představitelům, kteří jsou často velmi nelítostí a zbytečné krutí, ale také si bere na mušku reformátory v oblasti víry a různé vynálezce. Tento imaginární cestopis, který se od začátku jeví jako skutečnost, což jenom podtrhuje spousta map z cesty, je svým způsobem filozofické dílo, které nutí člověka k zamyšlení nad různými tématy týkajících se lidské společnosti a jejích problémů.
Po letech jsem se díky Výzvě do téhle knihy dal. Ze začátku jsem z toho byl dost mimo, ale pak to u mne zabralo a nakonec jsem knihu přečetl celou. Dokážu pochopit, že jako klukovi se mi tahle kniha moc nelíbila, hlavně proto, že jsem jí ani nemohl rozumět. Ale dneska je to už jiné a tak jsem rád, že jsem si jí znovu přečetl a dost se mi líbila, takže za mě čtyři hvězdy.
Zase jedna z knih, kterou jsem četla příliš brzy, ke které jsem tehdy jako malá školačka ještě nedozrála. Vybavuji si kouzelné obrázky Cyrila Boudy, hlavně Liliputy svázaného Gullivera. Příběhy mi převážně naháněly hrůzu. Dnes si říkám, že by asi neškodilo toto 300 let staré dílo znovu přečíst a pochopit to, co jsem tehdy nedovedla plně vnímat.
Kniha je sice takovým cestopisem, ale jde v ní o úplně něco jiného. Swift zde kritizuje lidské neduhy a slabosti na různých vymyšlených tvorech a národech. Místy až absurdní popis těchto postav zesměšňuje tehdy (bohužel i dnes) žijící lid a celé společnosti.
S chutí jsem se pustil do čtení, ale tak nudný ,,cestopis" jsem ještě nečetl. Byl jsem hodně zklamaný. Možná je to tím, že jsem se na to tak těšil. Samé popisování a hodnocení tamních politických zřízení.
Jak jsem rád, že jsem se k tomu dostal až jako starší. Je fakt škoda, že se tohle cpe přežvýkané dětem a pak se nad tim taky tak přemýšlí. Ta Gulliverova touha stát se koněm...
Je skutečně zajímavé, jak tato 300 let stará satira zůstala živá.
Pamatuji různá zpracování pro děti, dokonce pamatuji na spíše obrázkovou knížku, ve které se při otevření některých stránek obrázky zvedly jako kulisy na divadle. Veškerý satirický obraz ovšem zmizel. Nutno číst originál!
Známá klasika, která mně velice oslovila a hodně jsem s Gulliverem prožívala jeho dobrodružství a putování po utopických zemích.
Pro mě trošku rozporuplné čtení. Některé části jsou výrazně lepší než jiné např. Cesta do Liliputu je poměrně velmi dobře napsaná.
"Myslím, že Gulliverove cesty pre mňa znamenali viac než akákoľvek iná kniha, ktorá bola kedy napísaná. Nemôžem si spomenúť keď som ju čítal prvýkrát, mal som maximálne asi osem rokov, a od tej doby so mnou kniha žije, a neubehol rok, aby som si z nej niečo neprečítal."
George Orwell
Docela mě kniha bavila, léta jsem mě v plánu si knihu přečíst a až nyní jsem se odhodlal. Vůbec nelituji.
Po dlouhém přemlouvání konečně dočteno. Podle starších komentářů jsem přesvědčená, že existují nějaké zkrácené "pohádkovější" verze pro děti, protože pokud tohle - ve vydání, které mám já - čte třeba desetileté dítě, nemůže pobrat nic víc, než že tam byli Liliputi, obři a mluvící koně. Ale ani to mu asi nemůže připadat jako fajnová pohádka, spíš jako utrpení. Dospělák nejspíš pochopí tu satirickou polohu, která ale byla zábavná snad v době vzniku, o 300 let později už o poznání míň. Nejvíc vyhrocené je to v zemi ušlechtilých a ctnostných mluvících koní, kde je všechno tak ideální, že bych tam nechtěla žít ani omylem. Pohrdání námořníka vlastní rodinou po návratu z téhle země už byla jen třešinka. Ale jsou tu i zajímavé myšlenky. Vykreslení nesmrtelnosti jako něčeho, co fakt není záviděníhodné, Laputa jako vznášející se extrakt teoretizování a vědeckého bádání... Není to špatná kniha. Jen pro dnešního čtenáře už je to šíleně zdlouhavé a nudné.
Kniha,která byla přeložena do několik desítek jazyků a také se dočkala mnoha filmových adaptací,mě příliš nepobavila,jak slibovala.50%.
Původní Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta jsou už v dnešní době za zenitem. Ve své době využíval autor moderní vlny, kdy všichni bláznili z robinsonád a vytvořil jakousi parodii, která se natolik uchytla, že přišel ještě se dvěma pokračováními. Ale dnes je to ukrutně pomalá a k uzoufání nudná záležitost. Možná je to tím, že jsem dělal literární rozbor tohoto díla, ale opravdu jsem se nebavil. A to ani u jednoho z příběhů.
Tuto knihu jsem si chtěl přečíst kvůli japonskému filmu "Laputa: Zámek v Oblacích", neboť jsem zjistil, že letájící město Laputa pochází původně z této knihy. Začátek byl velice dobrý až na zastaralejší češtinu, což se však dalo vcelku dobře překousnout. Při četbě si můžete všimnout některých vědeckých poznatků, které byly již vyvráceny. Postupně se kniha a její příběh začal ubírat čím dál více cestou satyry a to hlavně na politiku a i lidi celkově. To začalo být nesnesitelné na konci knihy, kdy se Gulliver dostal do země mluvících koní. Příběh šel od té chvíle stranou a logika s ním. Navíc je podle mě Laputa ve filmu lepší, než v této knize. A nakonec; tohle není kniha pro děti, i když ten příběh tak občas vypadá.
Učitelé, kteří ji zařadili do dětské četby, se od Jahuů liší jen oblečením. Sqost.
Swift, tak trochu Houellebecq svojej doby, napísal knihu pre dospelých v ktorej obviňuje celé ľudstvo a angličanov obzvlášť zo všetkých možných nečestností a podlostí. Bohužiaľ, Jahuovská blbosť nepozná hraníc a knihu zaradila pod kolónku detská literatúra, často ju cenzuruje a posledné dve časti pre istotu ignoruje. Možno je to aj dobre, lebo Swiftove názory mi v mnohom pripomínali istú nemenovanú zelenú stranu, a nie nemám na mysli ekológov. Ťažko však môžete byť mizantrop v 18 storočí a nezaradiť do svojej všeobjímajúcej nenávisti aj ženy, homosexuálov, domorodcov alebo intelektuálov, všakže. Každopádne výborná vec, ktorú som zhltol za štyri dni a ktorá je dodnes aktuálna, obzvlášť tretia a štvrtá časť.
Štítky knihy
satira zfilmováno anglická literatura pro děti od 11 let fiktivní cestopisy vznášející se ostrovy
Část díla
- Cesta do Brobdingnagu
- Cesta do Laputy, Balnibarbi, Glubbdubdribu, Luggnaggu a Japonska
- Cesta do Liliputu
- Cesta do země Hvajninimů
Autorovy další knížky
| 1975 |  Gulliverovy cesty |
| 1930 |  Skromný návrh |
| 2006 | Gulliverovy cesty 1 - Gulliver na Liliputu |
| 2010 | Eseje o věcech veřejných |
| 1911 | Pohádka o kádi |
Kniha Gulliverovy cesty je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 1 405x |
| Čtenářské výzvě | 87x |
| Doporučených | 31x |
| Knihotéce | 603x |
| Chystám se číst | 246x |
| Chci si koupit | 26x |
| dalších seznamech | 20x |
Knihu jsem četla před léty, jako povinnou školní četbu. Knihu jsem moc nechápala a brala jsem jí jako satirické pohádkové povídání. Později a i nyní, díky "Čtenářské výzvě", jsem po knize znovu sáhla a již se na děj - smýšlené cestopisy - knihy, dívám a zamýšlím úplně jinak, na co autor knihy poukazuje a chce upozornit. První tři cesty jsou satirou namířenou proti Anglií na počátku 18.století. Poslední čtvrtá, mě oslovila a oslovuje nejvíce. Jsou-li první tři odrazem skutečných událostí v anglickém životě, je čtvrtá cesta nelítostnou kritikou celé lidské společnosti. Zvláště jak vysvětluje dopodrobna Hvajninimu, jak to vypadá a dělá se v jeho zemi. Slovy popsáno, k zamyšlení a platí i do nynější doby.
"...umění dokazovat slovy schválně znásobenými, že bílé je černé a černé je bílé, podle toho, jak se jim zaplatí. Této společnosti otročí všechen ostatní lid."