Grandville 3: Bete Noire

23.03.2024

Skvelá bondovka. Inak to ani nazvať nemôžem. Samozrejme je spojená s výborným, síce priamočiarym, ale odsýpajúcim príbehom. Na sérii Grandville sa mi páči aj to, že každá časť je iná a prináša iný zážitok. Určite odporúčam.

16.07.2023

Třetí díl Grandville je tentokrát silně inspirován Bondovkami - od granátu v dýmce až po hlavního záporáka, který je žabí verzí Bondovského Blofelda. Příběh je akční, rychle ubíhá, ale je hodně přímočarý, bez větších dějových zvratů. Kresba je opět povedená, v komiksu je spoustu odkazů na vše možné, nejvíc mě pobavili Šmoulové při protestu knedlíků.

18.10.2019

Na Grandvillu se mi líbí, že každý ten díl je úplně jiný a přitom všem si udržuje vysokou laťku, kterou od prvního dílu nastavil.

10.12.2018

Čtvrtá přečtená kniha a musím uznat, že Talbotovu světu jsem propadl.

23.07.2018

Celkově hodně příjemná oddychová záležitost. Osobně mě potěšil ten posun od prvního dílu, který mi přišel spíš jako průměrně zajímavá komiksová povídka. Tohle je opravdová Bondovka (v akčních pasážích) / Doylovka (ve smyslu deduktivního budování detektivní zápletky) se vším všudy. A velkým plusem je samozřejmě množství chytrých odkazů na uměleckou modernu (ačkoli je u Talbota dost patrná nechuť k abstraktnímu umění).

27.04.2018

Tohle je moje doslova srdcovka. Miluji tuto sérii, miluju se kochat prezicní práci páně Talbotů, která hraničí až s obsesí - ta pozadí, secesní vzory tapet, parkety, obrazy, do posledního šroubku a řemenu promyšlená parní zařízení (protože tento svět elektřinu nezná), všechna ta lostomiloušká i kurevsky vražedná zvížátka. V kombinaci s Talbotovým sociálně-levicovým světonázorem, který je vepsán velice přirozeně a citlivě do příběhu tvoří výsledek velice harmonický celek, u kteréhož srdce (aspoň to moje) plesá nadšením.

Jak je všeobecně známo - a nikdo to snad nebude dávat do jedné lajny s nějakými chemtrails a podobnými nesmysly - 1% lidí vlastní polovinu bohatství tohoto světa a nebude dlouho trvat a bude jim patřit vše, včetně našich životů. Tak mezi takové patří Baron Ropucholt - hlavní záporák tohoto dílu - a jeho nenasytní, hrabiví spoluvelkoburžousti. Jejich pobouření nad tím, že by Knedlíci chtěl placenou dovolenou, vzdělání a zdravotnictví zadarmo, že by se mělo brát ohled na životní prostředí a další nehorázné požadavky, které by tuto partičku doslova zruinovaly, tak to je zcela přesný obraz tohoto jednoho sociopatického procenta, které přes své bohatství vládne našemu světu. A jelikož vlastní tisk i obrazová média, jak podotkl správně Ropucholt, mohou i mocně manipulovat davy. Lze to vidět dennodenně, pokud to člověk vidět chce a nežije si ve své bublině - v poslední době mě např. dojalo, jak dvanáctileté děti četly někde na náměstí z papírku, že si nepřejí návrat komunismu, no ty kráááásoooo!!! Jejich rodiče bych nakopal do kulí. V tomto věku mají děcka lítat po lese...no nic...

Dokonalost sama, za mě jednoznačných 100%, akorát mě sere, jaký jsem chuj - držím knihu pod paží, k tomu bundu a hrabu v batohu, že něco vyhodím na zastávce do koše - a tento poklad mi spadl na zem - a poškodil jsem si tři rohy, jeden je i natržený, tak to jsem se na sebe opravdu nasral. Ale abych si to vybalancoval vnitřně a neužíral se tím moc dlouho, vzpomněl jsem si, jak jsme o víkendu šli na Landek a já tam s malým spícím v kočáru krosil po těch srázech a po dvou kolech nad stržema a při představě, že by mi tam spadl on, se jeví nějaký roh knihy zcela bezpředmětný. Tak a jsem fklidu:)