Gornostaj

Gornostaj https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233848/mid_gornostaj-233848.jpg 4 23 3

Kniha vypráví o legionářích v Rusku, jejich cestě z rakouské armády do ilegálních československých legií. Líčí o problémech jaké měli vojáci, o bojích s bolševiky, o obyvatelích Ruska a o hladu, který je provázel. Autor také vypráví o zajateckém táboře, kde řádila úplavice a o podmínkách v jakých tam žili.

Přidat komentář

Hobo
23.03.2023 4 z 5

Román nemá jednoho hlavního hrdinu, tím jsou prostě všichni legionáři, což bohužel ztěžuje možnost se ztotožnit. Popisuje ovšem historii legií poměrně věrně, zejména je v románu dobře ukázáno i zneužívání legií v zájmu dohodových států.
Četl jsem vydání z roku 1985, ve kterém jsou přiznány autorovy úpravy, takže by mě zajímalo, čím se toto vydání liší od předválečného.

milan3144
30.11.2019 4 z 5

Poněkud jiný pohled na, v dnešní době někdy zjednodušeně prezentovanou, až téměř bájnou, armádu československých legionářů v Rusku. Zachycuje přijímání legií obyvatelstvem, které se měnilo od místa k místu, tak i v průběhu času. Někdy byli vítáni s úsměvem a radostí, někde s nevraživostí a slzami. Někde jako osvoboditele, jinde jako okupanty. U autora je sice zcela zřejmé "za koho kope", pro koho má sympatie, ale na druhou stranu vychází, tato kniha, z jeho vlastních prožitků a zkušeností.
Zatím je tato kniha jediná, kterou jsem o Ruských legií přečetl a mám v plánu další, kde ty sympatie s nově vznikajícím pořádkem zastoupeny určitě nebudou, ale v této mě zaujaly, mimo jiné, dvě věci.
V první jsem se vlastně spíše utvrdil. Jedná se o vznik 1. československého armádního sboru za II. sv. války. Myslím, že právě i role legií sehrála při jeho vzniku, respektive přijetí Čechoslováků v Sovětském svazu po Mnichově, určitou negativní roli. Vždyť z pohledu jejich, Rusů, jsou zde zase "TI", co jsme jim už jednou zbraně dali a pak bojovali proti nám.
Druhá věc je existence, v této dobrovolnické armádě, jakéhosi voleného orgánu, až snad samosprávy, která revidovala některé velením vydané rozkazy a někdy, po usnesení, vydávala i rozkazy sama. To mi připadá v jakékoliv armádní struktuře, přinejmenším kuriózní. Skutečnost, že přes tuto schopnost, nebo-li moc, nedocházelo k ještě rozsáhlejším odmítání poslušnosti, mě přesvědčuje, že se nad tím vším vznášela skutečná, pro většinu společná, vlastenecká idea, která nebyla jen prázdným slovem. To že tato "demokratizace" byla později zrušena, je myslím také určitým signálem, že se idea časem rozplynula a musel nastoupit disciplína, bez hlasování.
Čtyři hvězdy.


de_baques
26.03.2015 5 z 5

Velmi čtivá kniha, která si klade za cíl odstranění pozlátka a nekritického hrdinského mýtu o československých dobrovolnických jednotkách v Rusku - později známých jako legionáři.