Gilgameš
Vojtech Zamarovský
Jedná se o převyprávění jednoho z nejstarších a největších básnických děl světa – eposu o Gilgamešovi. Asyrské tabulky s tímto eposem byly poprvé objeveny ve městě Ninivé (dnešní sever Iráku) v roce 1846 při vykopávkách. Protože byly psány klínovým písmem, trvalo až do roku 1872, než došlo k překladu tehdy nalezeného zlomku tabulky. Dalšími archeologickými výzkumy v Mezopotámii a z dalších míst světa se podařilo objevit další nálezy tabulek a společným úsilím vědců v ústavech Evropy a Ameriky došlo k jejich překladu. Epos o Gilgamešovi je tedy složen ze stovek fragmentů z různých míst a dob i z různých vývojových etap asyrštiny, babylónštiny, chetitštiny a sumerštiny. Některé tabulky dnes už ani neexistují, protože se rozpadly nebo ztratily, ale jejich objevitelé je opsali, takže je známe alespoň z jejich deníků.... celý text
Přidat komentář
Za mých mladých let ještě Gilgameš k povinné četbě nepatřil (ano, nepatřím k nejmladším). Přes svůj věk (vyšší) jsem si ho přečetla ráda. Velmi.
Hezký starý příběh. Nevěděla jsem, že je v něm i vyprávění o potopě světa a arše. Jen trochu jinými slovy, než to člověk zná...
Přidávám se, na povinnou četbu se to četlo celkem rychle. Normálně s tím mám velký problém, protože už ze slova "povinná" se mi dělá trochu zle... :D
Nejstarší epos na světě....Nikdy by mě nenapadlo, že se mi bude líbit povinná četba! :-)
Nejstarší příběh světa přibližuje myšlení lidí žijících v Mezopotámii. Nečetl se mi nejlíp.
Legenda o Gilmanéšovi a jeho zákony, to asi první zákoník, kterým se společnost řídila a bylo to někde zapsáno.
Štítky knihy
mýty a legendy starověk eposy báje nesmrtelnost Sumer Gilgameš
Autorovy další knížky
| 1970 |  Bohové a hrdinové antických bájí |
| 1972 | Řecký zázrak |
| 1962 | Objevení Tróje |
| 1964 | Za tajemstvím říše Chetitů |
| 1986 | Jejich veličenstva pyramidy |
Kniha Gilgameš je v
| Přečtených | 246x |
| Čtenářské výzvě | 23x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 91x |
| Chystám se číst | 20x |
| Chci si koupit | 8x |
K povinné četbě jsem se vrátil s radostí a byl jsem mile překvapen, jak moc je epos v dnešní době čtivý a chytlavý. Příjemné putování s Gilgamešem absolvujeme během odpoledne a zjistíme, jaké útrapy a strasti ho na jeho epickém putování životem provázely. Jak moc se přepracování p. Zamarovského liší od originálu (nemyslím nyní původní hliněné tabulky s klínovým písmem, na jejichž čtení bychom potřebovali bagr a vzdělaného Sumera, ale samotný přepis z dochovaných nálezů) dnes asi nezjistíme, ale s překvapením se dočteme, že stejné otázky jako Gilgameš si lidstvo klade od nepaměti (smysl bytí a nebytí, smysl života, jak získat věčný život a proč…) a evidentně si je bude klást dál, minimálně až do skonání věků, protože s odpovědí „42“ si do té doby asi nevystačíme. Potěšila i závěrečná stručná sonda do historie nálezů jednotlivých tabulek, jež vypovídá o jedinečnosti tohoto díla.