Gestapo Mars
Victor Gischler
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/373015/bmid_gestapo-mars-d1N-373015.jpg
3
56
17
Carter Sloan je profesionální zabiják – ten nejlepší, kterého vláda budí z kryospánku pokaždé, když si nějaký úkol žádá jeho mimořádné schopnosti. Takže když zjistí, že ho tentokrát zmrazili na 258 let, vážně ho to nasere. Ale vláda potřebuje, aby vystopoval ženu známou jen pod přezdívkou „dcera Mosazného draka“. Závisí na tom totiž budoucnost galaktické Říše. A tak Sloan vyráží plnit úkol a za doprovodu nadávek si prostřílet a prošukat cestu napříč mezihvězdným prostorem. Gestapo Mars, to je akce, dobrodružství a nechutní rosolovití mimozemšťani…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , Fantom PrintOriginální název:
Gestapo Mars , 2015
více info...
Přidat komentář
Nevím, jestli je to žánrem, který obecně moc nemusím, nebo knihou, ale snad poprvé nevím, jak jí hodnotit. Přišla mi jako sci-fi válečný ping-pong, který se snaží něco vyprávět, ale vlastně se příběh sám v sobě motá. Nedostat knížku k nákupu zdarma a koupit si jí, asi bych si říkal, že ty finance na ní mohly jít jinam.
0⭐️/5⭐️
Jako první bych chtěla poděkovat @knizectvi , za to že uspořádal štafetu na tuto knížku a taky bych chtěla poděkovat nakladatelství @fantom.print , že poskytli knížku na štafetu. Bohužel za mě vám knížku vůbec nemůžu doporučit, vůbec se mi nelíbila, strašně dlouho jsem přemýšlela a hledala jsem něco, co by se mi na knížce líbilo, nenašla jsem to. Hlavní hrdina, Sloan,..., nějak mi došla slova, představte si, že se probudí a zjistíte, že jste spali 258 let, asi byste měli problém začlenit se do společnosti, tak Sloan ne, chápu, že on je jiný než obyčejní smrtelníci, ale prostě všechno ví a zná, kdyby to tady bylo alespoň nějak vysvětlené, např. že má v mozku zabudovaný nějaký čip s umělou inteligencí nebo prostě chápeme ne?...., ale ne, to je můj velký problém s touto knížkou, nic zde není pořádně vysvětlené a většina věcí nedávala smysl. Sloan je hodně sprostý a má svůj specifický humor, to by mi ani tak nevadilo, ale přišlo mi to v knížce strašně na sílu. V knížce se objevuje hodně sexu, abych vám to tak nějak vysvětlila, hrdina vejde do místnosti a všechny ženy v místnosti se mu nabízejí a nejradši by se na něj rovnou vrhli, takže to vlastně dopadne tak, že Sloan má sex všude, kde se chvíli zdrží a některé ty sexuální scény byly fak too much, jako třeba scéna kdy jedna žena s kterou měl sex, měla vyvrknutý kotník a dělali to spolu v, nevím jak se to jmenuje, ale má to tvar přibližně rakve, nevím, jestli je to vůbec možný a když jsem tu scénu četla, tak jsem si říkala jakože WTF…. S touto ženou tam měl něco, co by se v TÉTO knížce dalo nazvat romantická linka. Přišlo mi, že se v knížce asi do strany 180 nic nedělo nebo prostě žádná velká akce se tam nekonala, až těch posledních 50 stránek tam byla akce a to je knížka standalone. Knížka skončila hodně zvláštně a vlastně otevřeně, kdyby autor zkrátil těch 180 stránek na polovinu a přidal klidně 100 stránek po oficiálním konci knížky, bylo by to mnohem lepší. . Co bylo taky takové zvláštní, bylo to, že oni šli na jednu misy a šli tam s tím, že už se z ní nevrátí a pak najednou BUM, jo uděláme toto a zachráníme se, OKKKKKKK……. Za mě vám knížku nemůžu doporučit.
Takové přeplácané a vlastně kapku o ničem. Jako by autor netušil jaký chce psát žánr a k čemu dojít. Ale jako totální oddech ujde - lepší než odpočívat u seriálů tv Nova
Super oddechovka. Spousta akce, rychly dej, zajimavy hrdina, vtipne hlasky a trocha sexu. Za me dobry.
Takové odpočinkové vesmírné sci-fi. Carter Sloan jako nesmrtelný agent Reichu. Akce je dost, ať už ruční práce nebo ve vesmíru. Celé to ruší celkem useknutý konec, ale dá se to přežít.
tož taková crazy scifi střílečko-oplodňovačka, totální nenáročná oddechovka, kde každý vydupe s každým a to několikrát po sobě a různými způsoby :-) některé hlášky mě dost pobavily, např. bouře hoven :-D
„Mám dojem, že už vás nemám ráda.“
„Já tak na lidi působím.“
Kulkou ho nezabijete, nožem nezraníte, slovem neurazíte. Takový je Carter Sloan, nejnebezpečnější zabiják Třetí říše, jehož služby využívají političtí pohlaváři vždy, když to jde s jejich mocenskými plány z kopce. Agentův život se tak točí pouze kolem kryospánku, zabíjení a sexu, ne nutně v tomto pořadí. Což vlastně trefně charakterizuje i celé jeho románové dobrodružství. Souloží se tu tvrději než v Padesáti odstínech, umírá častěji než ve Hvězdné pěchotě a slovník vulgarismů nečerpá zrovna z Bible kralické. Jenže právě proto je to taky taková legrace, užije-li vás tedy na tenhle typ stylizované brakovky. On si ostatně na víc Victor Gischler ani nehraje, což je znát už ze samotné anotace. Nadsázka je zřejmá z každé jedné stránky, stejně jako autorova tvůrčí radost ze psaní. Hlavu a patu to však příliš nemá a fekálního humoru je tu na můj vkus víc, než dokážu běžně snést. Přesto je to v důsledku docela fajn akční počteníčko.
("The women wish him well, Every time he cast off marching to hell, Now if you've never seen a terrible sight, Stroll the garden of earthly delight, Maybe we can make it right - someday, I'll see you high above the Fields of Mars." ... Fields of Mars - Bad Religion)
("A kurva," vyhrkl. "Myslel jsem, že máme víc času." Z kapsy saka vytáhl pistoli a střelil se do hlavy. Přiznávám. Trochu mě to zaskočilo.)
Kniha začne dobře. Hned vám dojde proč náš bombarďák má blbej den. Vytáhli ho ze spánku do reality trochu později, než bylo v plánu. Takže krom vyprázdnění z obou otvorů přijde smršt slov, která mají stejný účinek. Ale v poho. To je normální slovník. Takže se nejedná o slovník šoku. Máte šanci to zaklapnout hned na začátku. Ale to by jste přišli o hodně. Ale pokud jste citlivé povahy ("jé, ta čivava je sladká"), nečtěte. Ale pokud jste normální ("nech toho, ty blbko čivavo, toho kašlání, co je pokus o štěkot, dostaneš infarkt"), tak je to kniha pro vás (já psi jinak ráda, ale co má velikost morčete nepovažuju za psa, takže ble).
Nejvíc asi oceňuji autorovu fantazii ohledně výběru okamžiků, kam lze napasovat sex. Až mi bylo hlavního hrdiny skoro líto. Takhle neustále zneužívanej!
Kolem dokola, byl děj dobrej. Ale...
Škoda, že autor byl na začátku tak hrr. Děj narval divnýma věcma, sprosťárnama ve snaze zaujmout či šokovat, že vlastně všechno vystřílel, a potom mu v zásobníku už nezbyly žádné náboje. Proto se z boje chtěl dostal pěstmi, ale jeho levý hák nebyl tak dobrý, že se až do konce nemohl dostal bez zranění. Kniha má necelých třísta stran, ale ke konci jsem to chtěla mít prostě za sebou.
Škoda, že to místy působilo, že čtu podruhé Probuzené běsy. To probuzení po delší době za jiné situace, než se šlo spát. V tomhle případě ale mladší bráška prohrává (myslím Gestapo Mars), přestože Morgana ještě nemám dočteného. Jsem si jistá, že kdyby kniha měla víc stran a šlo se víc do hloubky (ó), užila bych si knihu mnohem víc. Problém je v tom, že jedinou hloubku kniha má jenom při tom, že se probíjí cesta do klínu. Ha, ten měl Morgan taky! Takže pokud v něčem kniha vyniká, je to její univerzálnost. Je to zároveň dobrý návod na ono "ó" a ten již zmiňovaný klín.
A tady bych měla jedno doporučení. Ženský bláznivý, přečtete si raději toto než nějaký Odstíny a Purpurový šmouly. Tohle je v podstatě stejné. Je to obojí dějem vlastně sci-fi, ale tady to sci-fi dává smysl. A co se týče popisu sexu, nezačne vás to hned nudit. Sice je tady často a občas i dost freaky (to je tedy shodné), ale není na patnácti stranách popisována smyslná chůze k posteli. Tady se na prvním kroku zakopne a spadne přímo do...pytle s rýží. Hned se smočí...ruce do umyvadla s vodou (pozor na bacily) a tři dny se nemusí uhánět baba v hobby marketu. Stačí jít do baru, protože i tam jsou holky, co hledaj štěstí. A co, že jsou to robotky. Tady není žádnej rasismus. Kapišto? Přísný zákaz rasismu!
Budu za velkého uchýla, když to přiznám? Sloane mi byl vlastně dost sympatický. Jako v tom smyslu člověka, o kterém je prostě fajn číst (i přesto všechno), ale žádné IRL. To ne ještě, na to je brzo.
Velké mínus za obálku. Ta není vyloženě hrozná, ale dosti zavádějící. Při pohledu na ní vás napadne, že to bude nějaká alternativní historie nebo magořina, že snad něco historie faktu. Jenom se to odehrává na Marsu a místní páni mají hodně divnou inspiraci jak má pes hlídat ovce (ha, milovnice hafanů!). Originál má nádhernou, která vypadá jako plakát k filmu s ufonama ze sedmdesátek. Na mě spíš působí tohle zmatečně, než tamto lacině. Autor cool-aid nepil, ale rovnou hulil, takže to podle toho vypadá. A oni k tomu mr(d-sk)nou tuhle obálku? Velebnosti, chce se mi blejt.
Jsem vrchní seržant
Hamfast M. Kolostomy.
To „M“ znamená
MRDÁM VÁS.
Hlavního hrdinu probudí z dlouhého spánku, a on je nasranej. Pro jistotu tomu chlápkovi pozvracel boty a pak se posral. Nejen, že hlavní hrdina, agent Carter Sloan, mluví strašně sprostě, ale ke všemu ještě vomrdá všechno, co se mu postaví do cesty. Nechutná je scéna s mrdbotem, fuj ošukal i stroj.
Citát: ….a přesto jsem byl pořád nasraný.
Ano, to byly mé první dojmy ze čtení tohoto příběhu. Samá sprostá slova a spousty sexu. Jenže pod tou sexuálně sprostou rouškou se vyklubal celkem slušný příběh. Navíc se pan spisovatel snaží být vtipný a tak jsem se i párkrát zasmál. Jako nejlepší scénu bych vyzvedl tu s poštovním raketoplánem. Dohady s palubním počítačem poštovní lodi jsou vážně vtipné a povedené. A takových situací se v příběhu najde víc.
Malá ochutnávka:
Chvilku jsem si jí pozorně prohlížel a pak jsem řekl: Až zamorduju všechny v téhle místnosti, mám v úmyslu je sežrat jako kanibal a jejich kosti použít ke stavbě modelu vikingského drakartu v životní velikosti.
„To je tak zajímavé“
Ať mě čert vezme. Zkurvenej mrdbot. Pro Kristovy rány! Jdeme na pokoj.
Ačkoli by se mohlo podle názvu Gestapo zdát, že bude mít příběh rasistický poddext, není tomu tak. Vlastně slovo gestapo v názvu knihy je spíš lákadlem, jak to v poslední době bývá. Německé uniformy se vyskytují docela často ve všem a všude. Tady v tomto příběhu sice jsou svastiky a vlajky, ale je to v mírné míře a nepůsobí to rušivě ani rasisticky
Citát: Kolem se proloudala další hodina.
Musím napsat, že se mi líbí film Iron Sky https://www.csfd.cz/film/247090-iron-sky/prehled/ a jeho druhé pokračování slibuje T-Rex jízdní armádu, která se v tomto knižním příběhu také vyskytuje. A tak se těším na druhý film a pokud Victor Gischlet napíše další příběh s agentem Sloanem, klidně si ho přečtu.
Štýl aký nájdete v slohoch na základnej škole, príbeh, že i Kotletove knihy si znechutene odfrkávajú. Ale to všetko by som zvládla. Neodpustiteľná je tá smrteľná nuda.
Gestapo Mars je akční svižná pulpová záležitost, ve které tečou potoky slizu a krve. A sexu je v ní víc než použitých kondomů na prvního máje. Navíc se odehrává ve světě, který jako by z oka vypadl scenáristům našeho milovaného filmu Iron Sky.
Tedy potud všechno v pořádku. Ale jak se říká, není všechno divočina, co se za ni v amerických filmech vydává. Když se podíváme trošku blíž pod nažehlenou náckovskou uniformu, zjistíme, že je skvěle vycvičený agent Sloan po většinu času postrkován Galaxií jako loutka bez vlastní vůle a aktivity se chopí pouze tehdy, když už jde do tuhého. Mnohdy mi přišlo, že křehké ženy, které na své cestě za záchranou Reichu potká a osouloží, mají větší koule než on. Nekorektního humoru je na těch 256 stránkách také poskrovnu. Jen sexu je tu pomalu stejně jako v Padesáti odstínech šedi. Knihu však zachraňuje její poslední třetina, která nabízí nejen spoustu akce, skvělou vesmírnou bitvu, ale především geniální závěrečný zvrat. Právě díky ní si zaslouží svá procenta navíc.
Začíná to slibně. Ovšem poměrně rychle se to změní v cosi na způsob space opery, která se ovšem točí kolem "hrdiny" co lítá tam a zpět vesmírem, sem tam někoho pobije a vždycky když potká ženskou, následuje erotická scéna. Po čase to fakt nudí a otravuje a když se objeví další ženská postava, jen si říkáte "bože, teď bude zase tři stránky souložit, už mě to nebaví". Nic proti sexu v próze, ale tady je to přehnané a samoúčelné (i když v závěru se tomu autor jakýsi smysl pokouší dát, ale příliš to nefunguje), ten týpek, který se ani nemusí snažit a cizí ženské mu už ve dveřích stahují kalhoty. A důležitý detail, všichni mají orgasmus vždycky najednou, to autor nikdy neopomene, máme tu tři prdele styků a vyvrcholení je vždy na vteřinu přesně načasováno u všech zúčastněných (čtu scifi nebo erotickou knihu pro ženy?)... Další problém je, že i když týpek lítá vesmírem sem a tam, nějak to všude vypadá stejně... každou chvíli nějaká párty hraničící se swingers, společnost je tam pořád stejná, i když hrdina to komentuje, jako by to viděl poprvé. A to byla jen první půlka. Ta končí zhruba v momentě, kdy hlavní hrdina náhodou havaruje na nějaké planetě, načež se brzy ukáže, že je to přesně ta, na kterou mířil... což předtím netušil, ale najednou, jako by to věděl celou dobu a vůbec se tomu nediví, vůbec to nijak nekomentuje, cizí planeta je v příští scéně tou hledanou, jako by jí byla odjakživa... Od druhé poloviny se zcela změní žánr, a taky souloží je o něco méně. Najednou je to military scifi a dalších sto stránek se jen popisuje akce a mezihvězdné boje... Další věc - nevím, jestli je to vina překladu, nebo autora - jsou logické nesmysly a není jich málo. Např. autor píše, že postavě "explodovala hlava", když ji do ní někdo střelil. O půl stránky dál se jiná postava (která to viděla) jde podívat, jestli je dotyčný v pořádku a hodnotí že "to s ním nevypadá dobře". V jiné scéně všichni naprosto vážně vědí, že jdou na misi, kde se nepočítá s návratem. Bez vysvětlení je pak autor ve dvou větách zachrání, jako by nebylo nic snazšího, ačkoli předtím všichni na sto procent věděli, že to není možné a mise je sebevražedná, plán návratu ani neexistuje. Jak to, že pak bez plánu prostě někam odletěli a je to? Kdyby to bylo tak snadné, to o tom předem nemají ani tušení? Proboha... A není to psáno jako parodie, ačkoli humorná místa kniha má, což je taky jedno z mála plus. Dobrý je námět, pár slušných scén, ale jinak... achjo, škoda, tahle kniha mohla být super a je z toho taková kravina...
Gestapo MarsKniha Gestapo Mars je v
| Přečtených | 75x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Knihotéce | 58x |
| Chystám se číst | 26x |
| Chci si koupit | 2x |
| dalších seznamech | 1x |
Ta kniha je tak naprostý (a přiznaný) brak brak, až je vlastně zábavná. Autor píše lehkou rukou, šílený děj běží v rychlém tempu, bez větších disgresí, a v poslední části ještě akceleruje v pravé crescendo. A k tomu se věru nevidí mnoho vědeckofantastických románů odehrávající se v hluboké budoucnosti, kde vítězná Třetí říše expanduje do vesmíru.
Nezastíraná a láskyplná je inspirace (angloamerickými) brakovými "scifky" 40.-70. let a jejich svéráznou poetikou, nelámající si příliš hlavu s anachronismy, s technologiemi a vlastně ani s logikou a psychologií. Rovněž odkazy na vědeckofantastické filmy z padesátých let kategorie B-C jsou zábavné a funkční: od mimozemšťanů v v podobě hromad rosolu (viz slavný film "The Blob"), až po nezbytné rekvizity, jako ostře řezané tváře hrdinů s nezbytnou cigaretou (před sexem i po něm)...
Perfektně to ostatně shrnula lenka.vílka ve své recenzi a zcela s ní souhlasím, jaká je škoda, že původní rozkošná a hravá obálka anglického vydání byla nahrazena svou mnohem pochmurněji působící (a tím zavádějící) českou alternativou. Až potud stále dobře.
Leč, i brak se dá psát dobře a špatně. A v případě "Gestapa" je to žel spíše horší, než lepší. A tak děj klopýtne o množství nelogičností, lapsů; chvílemi se náš nacistický superagent náhle chová jako naprostý trouba (podle toho, jak autor potřebuje), příliš konsistentní nejsou bohužel reálie fikčního světa, které jsou ostatně velmi velmi ledabyle nahozeny. A ten konec... nu, alespoň mě tedy celkem zklamal.
A zejména je vidět jak velmi autor při vší své zdánlivé "odvázanosti" na můj vkus až příliš tančí mezi vejci, aby tuze tvrdě nenarazil na všudypřítomnou (a alespoň pro mě nesmírně otravnou) politkorektnost... Že jména postav jsou anglofonní? Nu budiž, dejme tomu.
Ale z charakteristických kulis Třetí říše najdeme v románu vlastně tuze málo, pokud vůbec něco. Mám na mysli ten zvláštní tech-noir, spojení magických, pohanských symbolů a špičkové technologie, odmítnutí celého osvícenského paradigmatu, otevřený kult smrti, který dodnes inspiruje specifickou subkultur. Tvrdý darwinistický rasismus a narážky na "míšence" raději Gischler vynechal, stejně jako notně patriarchální charakter nacistického světonázoru (Pro zajímavost, konkrétně tento motiv ve vědeckofantastické literatuře viz román "Swastika Night" (1937).
Obávám se, že tady sehrála roli prostá opatrnost autora či nakladatele, případně obou. Narozdíl od detailů sexuálních scén a stříkající krve (též slizu a jiných tekutin)) spanilomyslní čtenáři na Západě vesměs špatně nesou politickou nekorektnost. Žel se tak ta odvázaná chlapácká jízda trochu uhlazuje a pojišťuje, což jí ubírá na zábavnosti.