Gerbešín a hezouni

Ke knížkám Ivanky Deváté mě přivedla babička, autorčina vrstevnice, už před více než čtvrtstoletím. Nebylo mi ještě ani osmnáct a už jsem četla Všechny mé domovy, Rodinný podnik nebo moji nejoblíbenější a později mnohokrát zopakovanou Lázeňskou kúru. Dodnes máme v knihovničce pěknou řádku Ivanek.
Bohužel Ivančiny nové knihy otvírám se stále větší tísní, zda v nich vůbec najdu ten laskavý humor a cit pro jazyk, který si pamatuji z 90. let. V "gerbešínu" jsem se tedy nedočkala.
Jednotlivé kapitoly se jmenují podle částí garderoby, které paní Devátá ve svém šatníku mívala. Já bych je ale mohla nazvat takto:
1. kapitola Vychloubání, jak mi to slušelo jako holčičce, jako mladé paní, jako divadelní hvězdě
2. kapitola Vzdychání, že dnes už to není, co to bývalo, ale čert to vem, beru to s nadhledem
3. kapitola Zdůrazňování, že i když už to není ono, stále mám něco, čím se můžu chlubit
4. kapitola Pomlouvání kolegyň
5. kapitola Dštění síry na pana Vinkláře
6. kapitola Oprášení některých starších textů
Ani babička tuto knížku neohodnotila lépe. Přesto nám Ježíšek nadělí autorčin nejnovější počin, tak třeba si po "hezounech" spravíme chuť.

Doufala jsem ve vtipnou oddechovku, u které se zasměju a třeba se i něco dovím. Dočkala jsem se pouhého sebestředného popisu vlastní, samozřejmě úžasné garderoby od opečovávaného dětství autorky až po její herecké role a divadelní kostýmy.

Je mi líto, ale tohle je bohužel knížka, která se hrubě nepovedla a byla zřejmě napsaná jen z potřeby "něco" dodat vydavatelství...

Autorku mám ráda, ale tato knížka mě moc nezaujala. Možná by to bylo lepší s několika fotografiemi nebo ilustracemi. Popisy oblečení a látek mi nepřišli moc zajímavé a ani vtipné.

Potěšení předem z tématu a autorčina vhledu se rychle změnilo na zklamání. Především se mi vlastně vůbec nelíbil ten přístup k popisování oblékání zprvu malé Ivanky a jak se jí klaněly masy kluků ve škole, což nějak podobně pokračovalo dál, jak dělala dojem na chlapy a jak jí to dělalo dobře (komu ne, že, ale ne každý se s tím takto veřejně neustále chlubí, i když autorka to dělá stále a stále častěji).
Popisy oděvů, látek, barev, stylů mohly být zajímavé, jak šly od 30. let do dneška, ale to by musela být kniha plná fotek, nebo alespoň barevných nákresů. Fotka tam byla jediná, načesaná hlava mladistvé Ivanky, v černobílém provedení.
Slibné téma, podprůměrné provedení, nejnezáživnější kniha z přečtených od autorky (ale nepřečetla jsem jich vlastně moc).

Milá knížka, která působí jako pohlazení zvláště v dnešní hektické době.

Ivanka Devátá dobře ví, že šaty dělají člověka a s chutí zavzpomínala na dobu, kdy si nechávala šít u Podolské nebo ve Stylu. Její vzpomínky jsou zároveň i z dob skromnějších, kdy se oblečení dědilo. Milá a úsměvná knížka.

Gerbešín a hezouni
Milá útlá knížka Ivanky Deváté pohladí a vyvolá úsměv. Jednohubka, bonbónek, který prokládám mezi jiné četby. Mám ráda její jemný humor a pěkné vyjadřování. Její vzpomínání a probírka šatníkem vás naladí na příjemnou notu. Doporučuji a dávám 3 hvězdy.

Mám ráda humorné psaní paní Deváté, přečetla jsem všechny její knihy. Nevadí mi trochu opakování se, protože popisuje své životní postoje, příběhy a názory. Prostě mě baví.

Byť jsem na rozdíl od autorky výrazně mladší, stěží si s takovou přesností jako ona vybavím, co všechno jsem od dětství nosila. Zejména pak druhy látek, ze kterých bylo oblečení ušité. Nicméně dobře se to čte, zejména s přihlédnutím k tomu, že se kromě Ivanky objeví "na scéně" další známé osobnosti.

Od Ivanky Deváté mám všechny knihy, takže nekoupit další, se nedá. Kdo by šel po příběhu, bude zklamán. Jde spíš o milé vzpomínky . Doporučuji milovníky módy a příjemné češtiny.

Opět velmi milé vzpomínání autorky, tentokrát z šatníku doprovázené krásnými ilustracemi od Ivy Hüttnerové

Mám ráda všechny knížky od Ivanky, ale tato mě trošku zklamala, tolik popisu oblečení mě moc nebavilo.