George Bernard Shaw

George Bernard Shaw https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462581/bmid_george-bernard-shaw-Z0r-462581.jpg 5 1 1

Studie anglisty Zdeňka Vančury z 50. let 20. století si klade za cíl zhodnotit (převážně) dramatické dílo George Bernarda Shawa z marxistických pozic. Autor se ptá, jak a v čem ovlivnily Shawovy filosofické názory uměleckou hodnotu jeho her, a odpovídá si z vlastního (materialistického a kolektivistického) stanoviska. Zároveň stručně načrtává spisovatelovu biografii a podrobně vykresluje obsah leckterých dramat. Proto lze knížku použít i jako úvod do četby George Bernarda Shawa.... celý text

Přidat komentář

JulianaH.
13.01.2021 5 z 5

„Lev není nijak zvláště škodlivý. Lev nezná ideály, politiku, rytířství, noblesu – zkrátka nemá žádný důvod, proč by zničil něco, co právě nehodlá sníst.“ (GBS)

Název klame: není to životopis George Bernarda Shawa [zájemcům o biografii všemi deseti doporučuji tu od Hesketha Pearsona!], nýbrž malá studie o jeho dramatickém díle a idejích, které v něm GBS předkládá. A to studie marxisticko-leninistická. Autor soudí a odsuzuje, v čem Shaw „nedocenil“ revoluční poslání dělnické třídy, lidovou tvořivost, Marxovu teorii hodnoty, progresivnost západní vědy nebo determinující povahu materiální základny; jinými slovy kritizuje, že irský dramatik nebyl marxista-leninista. Proto mu u Shawa nedává smysl řada věcí – od voluntaristické metafysiky přes snahu o založení nového náboženství vycházejícího z evoluční biologie až po krajně tolerantní morálku. Ovšem nemám pocit, že by to byla chyba GBS; mně jeho myšlenky smysl dávají. Ejhle, jsem shawián.

Drzost vůči historickým osobnostem mě na komunistických odborných pracích obecně mrzí. Mnohé (včetně téhle knížky) jsou však jinak dobré a rozhodně nepatří do sběru (kam ji jistá knihovna málem vyhodila). Proto s klidným svědomím dávám knížce Zdeňka Vančury pět hvězdiček. Dá se totiž brát jako velice praktický orientační přehled hlavních Shawových děl, jejichž obsah tu Vančura převypravuje. Uvádí čtenáře do širších kontextů Shawova myšlení, třeba do dobové filosofie vitalismu nebo situace anglické levice na počátku 20. století. Nebojí se poukázat na (domnělé?) slabiny spisovatele, který byl pro autora knížky a jeho generaci autoritou skoro biblických rozměrů (však Voltaire říká, že „jedině hlupák obdivuje na velkém básníkovi všechno“). A hlavně je roztomilá a výborně se čte – pro mě to byl opravdový požitek. Teď mám ostatně palčivou potřebu nakoupit všechny Shawovy tituly na trhu. :)