Generátory národního pohnutí a další mučicí stroje
Petr A. Bílek
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407462/bmid_generator-narodniho-pohnuti-a-dalsi-wGc-407462.jpg
4
6
2
Tato sbírka publicistických prací Petra A. Bílka shrnuje jeho brilantní sloupky, psané s velkým vtipem a nadhledem zejména pro časopisy A2 a Respekt. Jejich společným tématem je úpadek obecného kulturního prostoru, který autor spatřuje v banalizaci veřejného diskurzu, v nekompetentnosti a nezodpovědnost diskutujících a v nahrazení reálných vztahů virtuálním světem sociálních sítí. Bílek v předmluvě ke své knize píše: „Před osmi léty jsem v návalu autorské ješitnosti dal dohromady první soubor své časopisecké publicistiky. Kniha Mikešova aféra a jiné případy nesla podtitul Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru. Nynější ‚pokračování‘ by mohlo nést podtitul Glosy o zanikání kulturního prostoru. Nedávám jej nicméně do názvu nejen proto, že by mohl zavánět lacinou elegičností, ale taky proto, že nechci laskavému čtenáři vnucovat pocit, že vskutku žijeme v době, v níž můžeme být svědky tak zásadních zániků. Což mi nijak nebrání, abych sám tento pocit v sobě nosil a živil.“... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
Kniha Generátory národního pohnutí a další mučicí stroje je v
| Přečtených | 10x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 5x |
| Chci si koupit | 3x |
Velice depresivní čtení o části veřejného prostoru, kterou většina lidí vnímá mimochodem a není zvyklá o ní kriticky přemýšlet. Od redukce politických sdělení na emotivní hesla s hezkým obrázkem na billboardu po bulvarizaci kulturních rubrik českých médií, i těch takzvaně lepších. Od změny vedení diskuse, v níž se místo argumentů upřednostňuje vyvolávání emocí, po stále větší množství prostoru, které dostávají nedovzdělaní laici, aby mohli prezentovat svůj názor, protože už fakt, že ho mají, je opravňuje účastnit se odborné debaty. Předvedeno na konkrétních kauzách to dává dohromady obraz zhroucení veřejné debaty o kultuře a rozmělnění vážnosti mluvčích, která půjdou stěží napravit, protože čím déle je vnímáme v tomto stavu, tím otupělejší jsme.
S typickým Bílkovým projevem plným silných přirovnání a místy laciných vtipů se nemusí každý sžít, ale jako obvykle i tentokrát je v pojmenovávání jevů vezdejších přesný a důsledný.