Generál jeho veličenstva
Daphne du Maurier
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38506/general-jeho-velicenstva-38506.jpg
4
146
24
Historický román s milostnou zápletkou od populární anglické autorky se odehrává v Cornwallu v první polovině 17. století, v neklidném období občanské války v Anglii. Průběh bojů mezi přívrženci krále a parlamentu popisuje mladá žena, kterou tragická nehoda připoutala na invalidní křeslo. Jako mladá, přísně vychovaná dívka se zamilovala do nevhodného muže a přes odpor rodiny si vymohla souhlas k sňatku. Krátce před svatbou došlo k jejímu zranění, po kterém zůstala do konce života ochrnutá. Její láska prochází mnoha zápletkami, ale stává se spolehlivější a zralejší. Hrdinka, která se přenesla přes vlastní tragédii, sleduje dění kolem sebe a účinně pomáhá v boji za udržení svobody Cornwallu.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1947 , Sfinx – Bohumil JandaOriginální název:
The King's General , 1946
více info...
Přidat komentář
Nikdy som nemala rada históriu. Jej štúdium mi pripadalo ako nutné zlo a zapamätala som si z neho len niekoľko útržkov - pretože som nikdy nemala vyučujúceho, ktorý by dokázal tie fakty podať aspoň trošku zaujímavo.
Naproti tomu taká Daphne du Maurier zobrala doložené historické udalosti, rozpovedala príbeh o skutočných aktéroch občianskej vojny a dokázala všetkých postavám, či už kladným, záporným alebo neutrálnym, dať ľudskú tvár. Vďaka tomu som si z čítania mnoho odniesla, prežívala som to s ľuďmi, tie hrôzy, neočakávane okamihy nádeje, ale aj to, ako padali na kolená a obracali sa jeden proti druhému ako vyhladované zvery zahnané do kúta. A na pozadí toho všetkého sa ešte stihla odohrať trpká romanca medzi dvojicou takou špecifickou, že som im skrátka mohla len držať palce. Kniha si ma získala, nepustila až do poslednej strany a nakoniec ma ešte aj šokovala - odhalením, že osoby, o ktorých autorka písala, skutočne žili.
Od autorky jsem měl zatím možnost si přečíst pouze její povídku Ptáci, takže jsem byl zvědav na nějaké jiné dílo. Králův generál je taková historická červená knihovna, která je obohacena prvky gotického románu (v zastoupení tajných chodeb) a skutečností, že hlavní hrdinka téměř celou dobu nemůže chodit a je nucena využít kolečkového křesla. Četlo se to dobře a to i přesto, že asi nepatřím do cílové skupiny. Kniha byla v roce 2014 zfilmována jako Le général du roi a celý příběh se přenesl do francouzských reálií.
Daphne du Maurier nikdy nezklame. Ve všech knihách má jakési zvláštní napětí, tajemství i tajemno, které vás nutí číst dál a dál
Příběh knihy se mi líbil, ale nečetla jsem knihu v kuse, do první poloviny jsem se nemohla pořádně začíst, druhou polovinu jsem přečetla rychle. Knihy Hospoda Jamajka nebo Únik mne však bavily více. A jak zmiňuje čtenářka níže - taky jsem přemýšlela, co Richard vlastně dělal s Honor, jestli to skutečně končilo jen hlavou na hrudi. Plus má naopak kniha za to, že je příběh založen na reálných historických postavách.
Taková romantika vzhůru nohama. Hlavní hrdinka, ač přinucená k fyzické nehybnosti, je úžasná a silná žena. Krásný a dojemný příběh, poutavě napsaný a čte se jedním dechem.
Dojemny pribeh postizene zeny o jeji zivotni lasce. Silna osobnost, ktera se dokazala vyrovnat s neprizni osudu. Historicke udalosti, prizen a nemilost krale, romantika a zrada. Kniha je ale podle me urcena vyhradne pro zeny, ale neni to zrovna cervena knihovna. Doporucuji
Kdo by to byl řekl, že Anglie už za občanské války v 17. století byla tak vyspělá, že žena na vozíčku (!) zde mohla bezbariérově jezdit sem a tam jen za pomocí tlusté služky. V téhle oblasti sice autorce fantazie nechyběla, zoufale ji ale chyběla při popisu milostných scén. Když už tak posté čtete, jak generál Richard za invalidní Honor přišel, nějaký čas pobyl a pak zase odešel a vy teda nevíte, jestli se doprčic něco stalo nebo jak, tak vám už začne být i ten zbytek války ukradený. A to i přesto, že autorka v půlce knihy pro zvýšení dramatičnosti začala za všechny věty dávat vykřičníky! Kromě generála Richarda, který je asi pěkný magor, v knize vystupují další desítky postav, z nichž tak polovina se jmenuje John nebo Johnatan.
Daphne du Maurier mám moc ráda a v tomto případě jsem si vychutnala nejen její osobitý styl psaní, ale i netradiční milostný příběh.
Posadit v této době hlavní hrdinku na vozík mi sice přišlo trochu "mimo mísu", ale když odhlédnu od tohoto detailu, tak bylo jako vždy výborně popsané prostředí a moc se mi líbil i popis doby, kterou jsem neznala.
Takže i přes invalidní vozík ze 17. století dávám 5* :-)
Dojemný príbeh lásky medzi kráľovým generálom a mladou ženou Honor, ktorá po tragickej nehode ostáva ochrnutá. Hrdinovia sa nevidia 15 rokov, ale po opätovnom stretnutí je jasné, že ich láska nevychladla a hoci ostane nenaplnená, je jediná v ich životoch. Honorina tragédia je viac Richardovou tragédiou, pretože vedie smutný bezútešný život a je čím ďalej viac zatrpknutý, kým Honor sa s nehodou vyrovnala, psychicky ju posilnila a premenila z mladého bezstarostného dievčaťa v zrelú ženu. Richard je neprístupný muž, jedine k Honor chová nežné city, a to je u takého muža naozaj dojemné.
Velké zklamání a to i přes to, že anglické dějiny mě přitahují a Hospoda Jamajka byla nářez. Tentokrát mne Daphne nesmírně nudila rozvleklými pasážemi a patetickou sladkobolnou romantikou, kdy ani jedno nebylo v popředí, jakoby se nemohla rozhodnout, čemu chce dát přednost a tak kniha vlastně neměla nosný silný příběh. Láska Richarda a jeho přítelkyně Honor (nikoli manželky, jak praví obsah) byla jaksi na vodě, neustálé přesuny nesčetně figur sem a tam děj nerozhýbaly, naopak, k jejich utrpení jsem se stávala víc a víc netečnou. Nicméně přiznávám, že jsem vlivem četby nalistovala odbornou literaturu a porovnávala, paradoxně text historika byl přehlednější a mnohem poutavější.
Každá kniha od du Maurier mi připadá úplně jiná, každá svým způsobem zvláštní, nezapomenutelna, z každé zůstane v hlavě nějaká "ozvěna ". I k této se určitě časem ráda vrátím. Už jen kvůli historickým souvislostem, o kterých jsem vlastně věděla dosud jen velmi málo.
V mém životě už čteno třikrát, z toho docela nedávno a pro početnost stránek asi už naposledy. Nestíhám. Daphne du Maurier mám moc ráda pro její osobitný styl psaní a už v podzimu života jsem nenatrefila na podobný. Škoda. Vy mladší se možná dočkáte, i když nedoufám, takové autorky se už nerodí v téhle konzumní a komerční době.
Knihu znám ze staršího vydání pod názvem Králův generál, vždycky se mi líbila, i když u mě vede Mrtvá a živá...
Nádherná knížka, hltala jsem každý řádek a nemohla jsem se odtrhnout. Tak poutavě napsané, tak reálné, že se dokážete bez problémů vžít do postav a děje. Knihy od Daphne mám moc ráda a po přečtení, řadím tuto knihu mezi nejoblíbenější od této autorky.
Tuhle autorčinu knihu jsem četla jen jednou, víckrát to nešlo. Asi se do postav příliš vžívám. Skvělé!!
Tato knížka je první od Daphne, co jsem četla, a moc se mi líbil jak historický popis tak jazyk příběhu, díky kterému jsem se i dost bavila. Co se týče milostného příběhu, ten je jistě netradiční a určitě nenadchne ty příznivce pravých milostných příběhů.
Štítky knihy
Anglie 17. století milostné romány tělesné postižení historické romány zranění jizvy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Hospoda Jamajka |
| 2019 | Mrtvá a živá |
| 1972 | Dům na pobřeží |
| 1991 | Únik |
| 1995 | Má sestřenka Rachel |
Kniha Generál jeho veličenstva je v
| Přečtených | 217x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 15x |
| Knihotéce | 185x |
| Chystám se číst | 59x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 4x |
Velmi pěkný román. Začátek je podobný červené knihovně, leč jen začátek. Stačí jeden krutý pád a vše je úplně jinak... V dnešní době to zní už (bohužel) neuvěřitelně otřepaně, ale je to skutečně osvěžující, "ženský" pohled na anglickou občanskou válku (podtržený invaliditou hlavní hrdinky) Takže ne, neuvidíme žádné bitvy, smělé jezdecké útoky, vlající prapory, dunění kanónů a třest mušket, v dýmu prachu se blýskající píky a kordy kavalírů a puritánů... Díváme se na historické drama z hlediska žen. Těch, které čekaly doma, obvazovaly raněné, s úzkostí dostávaly pomačkané dopisy a s pláčem pohřbívaly své muže, bratry a syny... A se staženým hrdlem naslouchaly, zda blížící se hřmění pochodových bubnů znamená příchod armády krále, či parlamentu...