Dcery
Kateřina Dubská
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238343/bmid_dcery-3Sb-238343.jpg
4
231
86
Román je volným pokračováním úspěšné prvotiny Člověk Gabriel. Gabrielova dcera Josefka odchází se svými dětmi do Prahy, velká stmelená rodina je stále ještě schopná čelit dopadům dějinných zvratů české historie, která až tragicky poznamenává osudy některých jejích členů. Nositelkami síly celé rodiny jsou Josefčiny dcery, ale čím více se rozpadávají jejich vlastní manželství i původně pevné rodinné vztahy, tím osudověji o tuto sílu přicházejí. Jako místy až černá ni´t se knihou vinou otázky nad vztahy mezi ženami, které jsou zdánlivě příliš silné, a muži, kteří jsou zdánlivě příliš slabí, i vědomí, že jeden tragický okamžik v životě první generace dokáže poznamenat životy těch, kteří se teprve narodí, a lidé sami zranění svá zranění přenášejí. Hutná mozaika příběhů rodičů, dětí a vnuků nenechá čtenáře vydechnout svou místy brutální energií, přesto dává naději, že i sebetěžší rodinnou historii lze unést a nepředávat dalším generacím.... celý text
Přidat komentář
Zajímavá kniha o ženáchn a o tom, jak nevědomky přejímáme postoje svých rodičů.
Za skorokonec velký bod plus, ovšem úplný konec byl takový zvláštní...
Kniha má opravdu nádherný obal..ale to je asi tak vše..:-( ....na začátku mě doslova pohltila, říkám si, tohle bude zajímavé, ale opak byl pravdou. Božínku, to bylo taak nudnééé....divím se, že jsem byla schopná knihu dočíst do konce. Nic se v ní vlastně nedělo a připadalo mi, že ji píše jakási feministka, jelikož snad každý chlap, co se v knize vyskytl, byl špatný. Příběh opravdu o ničem a stránek mělo být tak o 300 méně...
Nikdy bych netušila, že slovy se dají malovat tak nádherné obrazy, obrazy, které nenudí, jsou plné energie a vzrušení. Úchvatné dílo! Snad poprvé jsem si uvědomila,jak je náš jazyk bohatý a krásný.
Mít tady dubový stůl, praštím do něj div ho nepřerazím. V půlce knihy jsem si totiž řekla: "a dost!!!". Kdo má propána tohle číst?! Začíná to nevinně i zajímavě. Ale pak se začnou postavy množit - snad geometrickou řadou - až oči přecházejí. Napřed jsem zvládala orientaci a nepletla si je. Pak začlo strašlivé hemžení a ztrácela jsem se jak sirotek v Radhošti. Koho baví se pořád vracet a zjišťovat kdo je kdo, komu se co stalo???...jděte do háje, paní Dubská! Neříkám, že je to vyloženě špatné. Ale k čemu je román, ve kterém aby se - s prominutím - prase vyznalo? Navíc se na čtenáře hrne jedna tragédie za druhou a není tam nikoho, kdo by to trochu prosvětloval. To snad vážně nemyslíte, že je život jenom neradostný? To je mi daleko sympatičtější citát z díla jiného, a to "na tragický život jsem já pes!". No, tak já jsem tuto knihu nedočetla a kdo má nervy dočíst do konce a neztrácet nit, ten je teda borec. Ani Zlý vítr z hor by tu nepomohl!!!!
Po první knížce Člověk Gabriel jsem byla trochu zklamaná. V knize je plno postav a příběhů a občas jsem se ztrácela o kom zrovna čtu. Nicméně je to taková sonda do rodinných vztahů. Knížka je přesto krásná a stojí za to si jí přečíst.
Tragické rodinné zvraty. Kvalitní kniha i když na můj vkus zbytečně moc rozsáhlá. Po přečtení mi to vše ještě leželo v hlavě...Od autorky prvotina, ale určitě se chystám na další.
Po knize Člověk Gabriel je laťka nastavená vysoko, ale ani tato kniha nezklamala. Moc se mi líbí styl autorky, její čeština. Příběhy jednotlivých postav na sebe poměrně hezky navazují, takže jsem neměla problém se v nich orientovat. A i přesto, že osudy postav nebyly lehké, vztahy spíše problémové a ženy mnohokrát opakovaly stejné chyby, tak pro mě to vše bylo uvěřitelné, protože takový život někdy prostě je. Určitě opět ráda sáhnu po další knize této autorky.
Výborně napsáno, styl K. Dubské je skutečně čtivý. Přesto si dovolím napsat, že Člověk Gabriel mě zaujal více. V Dcerách je mnoho postav, mnoho zvratů a celkově to působí trochu roztříštěně. Přesto doporučuji, určitě stojí za přečtení.
Krásně napsaný silný román, inspirovaný rodinou autorky. Styl psaní je stejně bohatý jako u předchozí knihy Člověk Gabriel, osudy žen i mužů jsou navzájem propojené vláknem, které se občas napíná, občas i trhá.. Zajímavá sonda do vztahů, jak se snadno lze provinit na dětech, které dál přenášejí své břímě na další generace a čtenář vyloženě čeká, kdy se to všechno zlomí, kdy se objeví někdo, kdo to zastaví. Je pravdou, že v postavách se občas ztrácí, chce se to znovu vrátit, absolutní klid na čtení, což jsem bohužel moc neměla, proto se vracím na začátek a vím, že si knížku vychutnám a neubráním se srovnání s vlastními rodinnými příběhy, protože pohnuté osudy se najdou v každé rodině... Plný počet, ikdyž čtení bylo náročnější, jak řekla jedna postava, je to jako rýpnout do hnoje a z něj se vyvalí všechno to zkažené, prolezlé červy a brouky.. Taková knížka ve Vás zanechá silnou stopu.
Volné pokračování knihy Člověk Gabriel - líčí jednotlivé osudy dcer Gabriela. Více orientováno na manželské vztahy.
Sága jedné velké rodiny, kde se setkáme se vším, co může člověka v životě potkat. Zloba, nenávist
zklamání, strach, neúspěch, neštěstí, ale i úspěch, láska, bezpečí. Někdo má problémy v partnerské rovině, jiný si nerozumí s rodiči. Vztahy mezi mužem a ženou jsou často vyhroceny na ostří nože.
Bohužel těch postav je tam tolik, že jsem se ztrácela - kdo je kdo. Ke konci se mi knížka už zdála rozvleklá. O 100 stran méně by bylo k dobru.
Autorce nelze upřít vypravěčský dar a bohatá slovní zásoba.
Nádherná knížka, skvělá čeština, od které jsem se odtrhávala jen velmi nerada. Myslím si, že se spíš bude líbit ženám, které už mají něco odžito. Doporučuji.
Snad jsem jenom neměla příznivé životní období pro čtení této rozsáhlé knížky, no přiznávám, že se mi do čtení moc nechtělo, netěšila jsem se, příběh mi přišel příliš zdlouhavý, chyběla mi zde nějaká jiskra, impuls, hodně ponuré, smutné, depresivní, vím, že život je mnohdy takový, no v knihách hledám krásný příběh a mnohdy útěk od reality, a tato knížka taková nebyla.
Úžasně napsaná rodinná sága. Četla se mi jako po másle. Nemůžu souhlasit s tím, že by byla přehnaně temná, ani s tím, že bych se ztrácela v postavách - hlavní dějová linka a postavy jsou jasné. Jedinou výtku mám - su z Moravy, a tak su asi moc kritická k moravštině (hlavně v závěrečné části knihy). "Viď" na konci věty by žádný Moravák ani v srandě neřekl...
Musím souhlasit, že toto bylo až příliš depresivní a dýchala na mě z toho skoro až nenávist k mužskému pokolení. Člověk Gabriel sice taky nebyl přímo optimistický, ale byl takový laskavý a pohladil po duši. Ale přesto stojí za přečtení!
Kniha se čte dobře, ale na můj vkus je ponurá až příliš. Dávám čtyři hvězdičky, protože se mi moc líbí nádherný barvitý jazyk paní Dubské. Ale opravdu si myslím, že je tam příliš mnoho temných stránek a málo radostí. Po přečtení budu muset sáhnout po něčem optimističtějším.
Přiznám se, že posledních asi 40 stránek jsem už nedočetla, protože mi bylo jasné, že ani další hrdinka nebude šťastná, zase se jí rozpadne manželství a už mě to nebavilo.
Co bych autorce vytkla, byla "přelidněnost!. V tolika postavách jsem se občas ztrácela.
Štítky knihy
rodina manželství rodinné vztahy domácí násilí národnostní menšiny manželská krize společenské romány ságy české romány
Autorovy další knížky
| 2013 |  Člověk Gabriel |
| 2015 |  Dcery |
| 2018 | Z kopce do kopce |
| 2016 | Malé zázraky |
| 2021 | Hendrixova kytara |
Kniha Dcery je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 339x |
| Čtenářské výzvě | 58x |
| Doporučených | 23x |
| Knihotéce | 141x |
| Chystám se číst | 172x |
| Chci si koupit | 25x |
| dalších seznamech | 2x |
asi ve čtvrtce knížky,jsem myslela,že jí odložím....samá tragedie,týrání,ale vydržela jsem až do konce,čekala jsem,že se to zlepší.nezlepšilo,vše pokračovalo až do konce..Člověk Gabriel byla milá knížka,ale toto...jediné co se mi líbilo,byl styl psaní,za to jediné mohu autorku pochválit ¨..za mně dvě hvězdičky