Gabra a Málinka se učí latinsky

od:

Gabra a Málinka se učí latinsky

Gabra a Málinka se učí latinsky je třetí díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Poprvé vyšel v roce 1937, v novějších vydáních byl spojen se čtvrtým dílem (Gabra a Málinka v čarovné zemi). Stejně jako ostatní díly série je v podstatě autobiografickým vyprávěním o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela, není však psán ich-formou. Kniha nemá jeden ucelený příběh, je spíše sérií volně provázaných příhod. Je psána převážně spisovnou češtinou vyjma hlavní řeči postav, které často mluví valašským nářečím (zejména děti). Kniha vypráví o tom, co sestry Gabra a Málinka Tauberovy prožívaly během sekundy (druhého školního roku) na Dívčím reálném gymnasiu ve Valašském Meziříčí. Název knihy poukazuje na latinu, kterou se od sekundy začaly učit. Děj se k tomuto školnímu předmětu často vrací, protože s ním měla Gabra neustálé problémy kvůli svému lajdáctví, opisování a vyrušování v hodinách, což bylo zdrojem mnoha veselých historek. Dalším školním předmětem, o kterém se v knize obšírněji vypráví, je čeština (kvůli problémům, které měly sestry při psaní kompozicí). Kniha nevypráví jen o škole, ale také o příhodách děvčat ve volném čase... III. vydání...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/13_/13904/gabra-a-malinka-se-uci-latinsky-13904.jpg 4.671
Série:

Gabra a Málinka (3.)

Žánr:
Pro děti a mládež
Vydáno:, Nakladatelství Besední pořady
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
misaa.p
28.09.2017

Oblíbená kniha v dětství. A vydržela až doteď :-)

moonula
27.05.2015

Moc pěkné počteníčko...Četla jsem jako malá,pak svým dcerkám a teď i můj synek poslouchá o darebačinách Gabry a důvěřivosti malé Málinky..Je to kniha poučná a zároveň samá legrace..Jsem ráda,že tyto knihy Gabry a Málinky vlastním.Navíc na Žítkovou kam jezdívali za svým švagrem Fanůškem jezdíme každý rok a vzpomínáme kudy cérky létaly s ogarama,kde pásaly kozu herku a Šemíka.. :-)

minirock
30.12.2011

Tyhle krásné dětské knížky nám četla máma když jsme byli malí a už si z toho moc nepamatuju. Ale větu "Ego mei, mihi me, kam pospícháš Martine?" asi nezapomenu.