Gabra a Málinka: Povedené dcerky

Moc milé dílko, které bylo oblíbenou četbou mých rodičů. Spisovatelka ji věnovala památce své maminky.
Jak často jsem si na svou maminku vzpomněla, když jsem četla různé pru-povídky:"sak na ryby, pytel na raky," "krupica, halena", a další; tak jsem pochopila, odkud jsou. I nářečí je mi blízké, protože v nedalekém kraji jsem prožila dětství se sourozenci a obětavými rodiči - tatínek byl také z učitelské profese a varhaník. Moc ráda vzpomínám!
Jana"12 - 6. 1. 2020

Dívčí literatura, kterou jsem v dětství rád četl v létě o prazdninách u babičky v Beskydech. Myslím, že jsem postupně přečetl všechny díly. Nic si z nich ale nepamatuji, jen ten pocit příjemně stráveného deštivého odpoledne, kterých bývalo v Beskydech dost.

Díky Výzvě jsem se vrátila do dětství, na těchto knihách jsem vyrostla. Byla oblíbená mojí mamky a později i moje. Krásná nostalgie...

85%

Krásná knížka, která mě provázela dětstvím. První milé vyprávění o dvou sestrách. Jako dítě jsem často litovala Málinku, které Gabra prováděla všelijaké kousky.
Knížka, kterou si ráda přečtu i teď a na kterou se nezapomíná. Vřele doporučuji.

Nemohu jinak, než plný počet. Po knížce jsem se dlouho "pídila", protože rok 1935, kdy poprvé vyšla, je i rokem narození mojí maminky. Nikdy dříve jsem ji nečetla, takže čtení bylo pro mě nové a milé. Když se člověk vrátí ve vzpomínkách do dětství, ať už svého, rodičů nebo prarodičů, jsou to vždy vzpomínky hezké. A tato knížka vás skutečně do dětství vrací. Valašské nářečí velký zážitek z knížky ještě umocnilo.

Trochu jsem se lekla, když jsem viděla toto téma letošní ČV ( kniha vydaná v roce narození rodičů), s tím, že to bude tedy oříšek. Ale nakonec, po chvíli hledání, jsem nemohla být více překvapená a dojatá. Gabra a Málinka, moje milované knihy z dětství. Tento, první, o povedených dcerkách, vydaný v roce , kdy se narodil táta a třetí, ve kterém se dívky učí latinsky, vydaný v roce, kdy se narodila mamka. Já mám doma několik dílů a jako dítě jsem je přečetla mockrát. Já, plavovlasá, jsem byla samozřejmě Málinka a moje sestra, černovláska, Gabra :-). Když se mi v roce 2004 narodilo třetí dítě a už bylo školou povinné, knihu jsem jí dala, zvědavá, jak se bude líbit. A nakonec jsme četly spolu a já musela dělat překladatelku. Přímým řečem, ve valašském nářečí, kterým dcerky mluvily, vůbec nerozuměla :-). A tak jsme strávily mnoho společných večerů a mnoha příhodám a hláškám se smály. Zvláště Gabra bodovala :-). A tak jsem tu útlou knížku znovu vytáhla a po večerech do ní nahlížela. Tohle bylo nádherné, nostalgické setkání, paprsek z nebe, poslaný mými rodiči. Děkuji ČV za něj.

Zrovna včera jsem jí vytáhla s knihovny a teda vzhledem k stáří si už musím dávat pozor aby se nepoškodila ještě víc nostalgie vzpomínky na dětství.

Milovala jsem tyto knihy a s kamarádkami, které je pak také četly, jsme z nich měly řadu nesmrtelných hlášek. :-)

Nejmilejší knížka mého dětství. A teď jsme ji četly s dcerkou ve věku Gabry při stěhování ze Štítné. Poslouchala, ani nedutala. A u irské postýlky znělo valašské nářečí...

Čtenářská výzva 2024 - 1. Kniha, jejíž hlavní postava je milovníkem koček

Knížku jsem četla do výzvy, objevila jsem ji díky sestře, má je všechny stáhnuté na Čtečce. Moc se mi líbila a ráda si přečtu další dobrodružství Gabry a Malinkym

Knihy o Gabře a Málince byly a stále jsou moje nejoblíbenější knihy z dětství a přečetla jsem je asi stokrát. Vyrostla jsem na nich já i moje máma a snad i babičky, což je zřejmě dáno i tím, že pocházím z Valašska. Takové kouzlo je dnes už nenapodobitelné.

Příběhy Gabry a Málinky jsem dostala ve svých 8 letech od tatínka :-) . Jsou mojí srdeční záležitostí, velmi krásně napsané.

Knížka po rodičích, retro. Bavila mě. Jméno Gabra mě trochu iritovalo, nerozuměla jsem mu. Zábavné čtení, milé.

Gabrou a Málinkou jsem žila od svých dětských let, sotva jsem se naučila číst. Nádherná kniha plná lásky a vážných i úsměvných příhod.

Milovaná!

Tuhle knížku mi jako dítěti četl tatínek a oba dva se k ní i v dospělosti vracíme. Srdcovka, kterou prostě miluju.

Nezapomenutelná knížka z dětství, kterou jsem teď asi po 30 letech přečetla znovu diky čtenářské výzvě. Psáno humorně a s láskou

Moje babička měla v knihovně 6 dílů. V dětství jsem strávila nejkrásnější chvíle přehrabováním knihovny a našla v ní kromě jiného tento poklad. Několikrát jsem všechny díly přečetla a tak byla moje volba do čtenářské výzvy jasná.

První díl série, čtu jako 4. :D což ale vůbec nevadí, možná o to víc se mi líbil..autorka nás jakoby opatrně uvádí do světa dcerek..ani Gabřiny vylomeniny nejsou tak drsné, jak v dalších dílech...svým jemným přístupem obrousila hrany, které jsem pociťovala v následujících dílech...

Pořád jsou tam všelijaká ale - třeba je divné,že by pan řídící Tauber své dcery neučil spisovné češtině ?? nebo byla Gabra tak rezistentní ?
Nebo při popisech zejména Gabřina chování - "stála a křičela" - půlku situací prokřičí pěkně po valašsku - ve srovnání s Málinkou působí opravdu jak urvaná z řetězu...až nepochopitelným způsobem. Málinka je zas velmi citlivá a bojácná.
Nejhezčí kapitola, dokládající blzký vztah obou sester byla o Málinčině nemoci (myslím "Málinka stůně"), to jsem pomalu i zaslzela..
Překvapil švagr Fanoušek, který se, dle knížky, více než nevěstě věnoval vylomeninám s malými švagrovými...(ale takhle to bylo zřejmě napsáno pro čtenáře ;)) a i roztržka Fanouska a Valči, díky které málem sešlo ze svatby, byla taková "jak z telenovely" - vlastně se nic nestalo, ale dohádáme se a já udělám něco natruc...
Rodiče dcerek - blíže zmíněna snad jen maminka, o které se ale dovíme jen, že holky má moc ráda a pořád pracuje..o tatínkovi ani tolik..
Takže - hlavně dcery a jejich dobrodružství...
Povedené, laskavé, milé...a zajímavé valašským nářečím, ve kterém se odehrává asi půlka knihy, vlastně všechny dialogy a přímé řeči ;)
Doporučuji !!!