Gabra a Málinka 1. a 2. díl
Amálie Kutinová
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83544/mid_gabra-a-malinka-1-a-2-dil-Tsy-83544.jpg
5
330
47
Autobiografické vyprávění přibližuje šťastné dětství dvou sester Gabry a Málinky, a to s neopakovatelným humorem a jadrným nářečím. Kterak dcerky študovaly, jak pásly kozy, učily se latině a co prožily v „čarovné zemi“, kam odjely i s kozami na prázdniny. 1. díl - Gabra a Málinka povedené dcerky 2. díl - Gabra a Málinka ve městě... celý text
Přidat komentář
Ačkoliv jsem muž, tyto knihy o Gabře a Málince od jejich dětství až po dospělost, patří k mým oblíbeným. Jako kluk jsem hltal Káju Maříka a moje sestra měla zase tyto knihy. Jelikož jsem četl vše, co mi přišlo pod ruku, pustil jsem se i do nich.
Zpočátku mi valašské nářečí nešlo pod nos, ale postupem času jsem porozuměl a přišel mu na chuť, zamiloval jsem si ho. Je tak úsměvné a milé.
Knihy Amálie Kutinové se staly jedny z mých nejoblíbenějších a ponoukly mě k tomu, abych vyhledával autory, kteří se vrací do dětství, protože tato literatura je jedna z nejautičtějších.
Všechny knihy Amálie mají pro mě obropvské kouzlo, proto bych se jen v komentářích opakoval, budu hodnotit plným počtem.
Po letech, a stále okouzluje. Krásné čtení. Oblíbily si ji i vnučky, kterým jsem ji četla před spaním. Možná se do Gabry a Málinky převtělily....
Nádherná knížka plná laskavosti, humoru, ale i hluboké lidskosti. Ráda jsem četla už jako malá holka, měli jsme doma právě první dva díly a další si myslím pak zakázali, teď si nejsem jistá, jestli jsme třetí a čtvrtý díl nesehnali až po revoluci nebo jsme je už měli, ale je fakt, že jsme byli rádi za ty ostatní, když mohly znovu vyjít. Jsem ráda, že jsme pak sehnali další šásti knihy.
Kniha mého dětství. Teď po letech jsem ji četla s 9letou dcerou, která si valašské dcerky také oblíbila. Sice už (při pohledu dospěláckýma očima) vidím, že po literární stránce tohle dílko není nic světoborného, a zub času také zapracoval, ale pořád tam je (stejně jako třeba v Kájovi Maříkovi) přítomná ta úžasná pohoda, bezstarostnost, naivita..., prostě všechno to, co patří k idylickému dětství.
Četla jsem ve svém dětství a Gabru i Málinku jsem si zamilovala ... bylo to něco tak krásného, že bych si to čtení ihned zopakovala ...
Vzhledem k tomu, že jsem Gabriela, patřily tyhle knížky mezi povinnou výbavu mé dětské knihovničky :) A měla jsem to pěkné čtení moc ráda :)
Moc pěkné. Mamka nám to četla před spaním, když jsme byli děti, tak jsem si to teď zopakovala.
Milá vyprávění dvou sester Gabry a Málinky psaná valašským nářečím. Gabra a Málinka jsou sice sestry, ale mnoho společného tedy nemají. A to je také základem humorných příběhů starší Gabry a mladší Málinky. Kniha patřila k mému dětství, je na ní patrné, že zub času již příběhy obou sester pořádně nahlodal, ale i tak jsou takovým milým zastavením i pro další generace malých děvčátek.
Všem se kniha velmi líbí. Mně vlastně také, ale... Gabru většinou obdivujeme a smějeme se jejím kouskům. Až na mne, příliš často mi zatrnulo. Když si Gabra vlastní drzostí (obrovskou) vykoledovala vyšoupnutí před vrátka a donutila mladší sestru jít s sebou do světa, když Gabra poslala mladší sestru "nakoupit" do cukrárny s falešnou mincí, když Gabra zkusila hodit vlastní chybu na sestru a protože to nevyšlo, rozhodla se utopit jejího kocourka... Kolikrát Gabra ošidila mladší sestru spoléhaje se na její dobromyslnost... Cítím bezmoc slabšího dítěte, které ze zkušenosti ví, že nemůže vyhrát... Tohle mne pobavit prostě nemůže. Čtenáři často soudí Málinku, jenže zač vlastně? Za to, že je to hodné, tvárné dítě, závislé na mamince? To je snad v pořádku, ne? Má ráda zvířata, květiny, je blahem bez sebe, když přináší svým blízkým radost. S Gabrou se (někteří) možná víc zasmějete, ale s Málinkou je svět hezčí a milejší.
Krásná kniha mého mládí. Někdy bych Málinku propleskla, jaká to byla ňouma.
Gabra hodná cérka a Málina je ošklivý fagan - na tuhle větu asi nikdy nezapomenu. Knihy mého srdce, doslova. Vybavují se mi některé epizody, i když jsem knihy četla před mnoha mnoha lety.
Dobrodružství dvou děvčátek z Valašska jsou takovou příjemnou zastávkou v čase. Plno zážitků člověku zarezonuje s vlastními vzpomínkami na dětství, určitá idyličnost celého vyprávění není na škodu. Jen ve druhém díle mi občas některé reakce děvčat přišly až moc dětské na to, že už byly v primě na gymnáziu - spíš by odpovídaly pětiletým dětem...
tuhle knížku jsem objevila u své pratety..měla ji zasunutou vzadu v knihovně a přiznala,že si v ní čte i v jejích 80 letech....
Toto jsem zrala neuveritelne, vsechny dily. Bavilo me vyrustat s hrdinkami a prala jsem si byt tak skvela jako Gabra. :) Urcite jsem to cetla nekolikrat.
Knížka bývala zastrčená u babičky v knihovničce. Už ani nevím, jestli nám řekla babička nebo maminka: "Tuhle si přečtěte, to je krásné čtení." Pak nám mamka všechny díly koupila, dvakrát, pro sestru i mě. A já je všechny četla opravdu mockrát.
Nedávno jsme byli v Brumově a tak nějak jsem si na cérečky vzpomněla, hned na druhý den je mezi hromadou ostatních knih našla a pustila se do čtení. Původně jsem je chtěla předčítat ogarům, jsou ve stejném věku jako dcerky na začátku knihy. Ale protože mě už při čtení předmluvy začalo štípat v nose a tak nějak hůř jsem viděla, upustila jsem od toho, že si knížku vychutnám sama.
Prostě nádhera, z knížky sálá naprostá pohoda, užasla jsem, jak jsou dnešní děti trošku jiné a trošku stejné, zvlášť tady na dědině. A jak to tady na Valašsku mám ráda, stejně jako paní Kutinová.
V duchu jsem prožila pěkných pár dní ve Štítné i vedlejším Valmezu, vedle knihy mi ležel mobil a v něm otevřené mapy, bloudila jsem po dědinách i městečku s Gabrou i Málinkou.
Nádherná kniha, jednou ji ogarům podstrčím. A až dočtu nějaké rozečtené resty, s chutí největší si dám další díl. :-)
No, co vám mám povídat - když jsem se poprvé, už jako dospělá, dostala do Štítné a viděla potok Járek, brečela jsem radostí. Viděli jsme tehdy i vnitřek kostela, protože tam zrovna "náhodou" bylo i v netypickou dobu otevřeno (a hezky jsme si popovídali s panem farářem, potvrdil, že tam často takhle někdo ze čtenářů zabloudí) a byli jsme také v "čarovné zemi", tak se mi tím splnilo moje přání z dětství : o)
Velmi krásná kniha, ke které jsem se dostala až díky letošní čtenářské výzvě, což je na jednu stranu trochu ostuda a na druhou stranu velká škoda. Věřím, že v dětském věku bych si ji užila mnohem více. Netuším, jak mne mohla minout ...
Z počátku mi valašské nářečí trochu drhlo v uších, ale po pár kapitolách jsem si ho zamilovala a několikrát se už přistihla, že v duchu občas "kleju" po valašsky :-) Četla jsem příběhy hezky pomalu, před spaním a dělalo mi to moc dobře.
Část díla
Autorovy další knížky
| 1991 |  Gabra a Málinka 1. a 2. díl |
| 1992 | Farmaceutka |
| 1946 | Gabra a Málinka ve městě |
| 1993 | Okolo Gabry a Málinky |
| 1991 | Gabra a Málinka 5. a 6. díl |
Kniha Gabra a Málinka 1. a 2. díl je v
| Přečtených | 527x |
| Čtenářské výzvě | 66x |
| Doporučených | 34x |
| Knihotéce | 167x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 1x |
Knihu jsem četla jako dítě několikrát, byla jsem z ní nadšená, moc se mi líbila. Teď při čtení jako dospělé na mě dýchla nostalgie, popisuje ryzí dětské zážitky a čisté rodinné vztahy,člověk si uvědomí tím víc jak rychle se mění svět a jak nás ovlivňuje technologie. A říkám si, jestli kdysi těm lidem nebylo líp. Za ten pocit, který ve mně kniha vyvolává musím dát plný počet hvězd..