Fuga trium
Jan Křesadlo (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13632/mid_fuga-trium-Lkr-13632.jpg
4
60
12
Autor čtenáře přivádí na planetu Geomimu, do země, v níž vládne jakési totalitní zřízení, a zároveň příběh rozehrává ve dvou dalších rovinách (jednu tvoří obsah knihy čtené jednou z postav, druhou text knihy psané jinou postavou). Předem však upozorňuje na to, že i když je řeč o jiné planetě, ve skutečnosti jde o Zemi. Autorovo suverénní střídání různých stylů vyprávění a fabulační rafinovanost z knihy činí pozoruhodné dílo.... celý text
Přidat komentář
Po naprostém unešení Mrchopěvci jsem zpočátku byla trochu zklamaná, ale zhruba ve třetině jsem se smířila s tím, že taková pecka to prostě nebude, a pak už mi četba utíkala mnohem lépe. Zasazení do fiktivní Urogalie, ač jsem vůči němu byla nejdřív trochu skeptická, poskytuje Křesadlovi příležitost vytasit se se spousotu bizarností, které by v Československu bylo dost obtížné opodstatnit (bavil mě zejména soud bačů a vůbec celá bohémijská linka, tam se autor opravdu vyřádil). V románu se postmoderně prolíná alegorie na komunistický režim a absurdity v jeho jménu konané, autorova zjevná láska k brakové literatuře, hrátky s jazykem a filosofické úvahy nad údělem lidské existence. Jak už jsem psala, po Mrchopěvcích jsem z Fugy trium tak nadšená nebyla (jo, možná je nefér kvůli tomu strhávat hvězdu, když jsem v minulosti dala 5* i méně dobrým dílům od jiných autorů, ale jsem jen jen mrzký iracionálně uvažující člověk ¯\_(ツ)_/¯), ale i tak se jedná o skvělou knihu, která mě jen utvrdila v tom, že nesmím zemřít dřív, než přečtu veškerou Křesadlovu tvorbu.
Ačkoliv to není taková sranda jako jiné autorovy organismy (např. Zámecký pán, Mrchopěvci nebo třeba Obětina), je stále o co stát: groteskní obraz, ve kterém lze spatřovat alegorii na obě dvě okupace, které tato země zažila, barvité střídání a umné napínání rovin "útěku tří", ve kterých se román odehrává, nebo "typicky po Křesadlovsku" vykreslené postavy-figurky. Poprvé jsem se u autora setkal s vážnější notou (i když humorné pozadí zůstává prakticky neustále), kdy ke konci románu při uzavírání všech tří linek nechává některé z postav dojít ke zcela tragickému konci. Slabší stránkou knihy je snaha o přesazení děje do jakési Urogalie, ze kterého ale samo o sobě nic nevyplyne a k ničemu to neslouží. Výše zmíněné romány se přiznaně odehrávají v Československu (v případě Obětiny prostě ve středověku), což autorovu stylu, myslím, sluší více.
Prostě Křesadlo :-) V podstatě by to byl docela depresivní příběh o fungování obyčejných i neobyčejných lidí v podmínkách okupované totalitní země Urogallie, kde se prostě každý vybarvuje, jak je jeho přirozeností. JENOMŽE do příběhu jsou zasazeny další dvě knihy, které čtou/píšou hrdinové románu, takže bizarností text jen hýří (včetně recenzování díla Křesadla sebou samým, recept na renaturaci denaturovaného alkoholu, představení povolání posunovače rafiček u orloje a jiné, pozoruhodné motivy). Přes veškerý humor je Fuga trium mrazivé autobiografické dílo o (ne)možnostech úniku před zrůdným režimem vedeným partičkou blbů a jejich přisluhovačů. Aktuální...
Román 3v1, přepínající mezi třemi nesouvisejícími, paralelně běžícími příběhy o skrývání a útěku před perzekuční mašinérií totalitních režimů. Navzdory tématu je to čtení po většinu času nevážné a zábavné, jiskří ironií, fantaskností, bizarními situacemi i obraty, mnohými kouzelnými, byť pro příběh samotný celkem irelevantními odbočkami z oblastí zoologie, muzikologie, lingvistiky ... Jakoby autor sám psal způsobem jednoho z hrdinů románu, spisovatele (tak trochu z donucení okolnostmi) Hubertů Elaphidem, nechaje příběh naprosto volně unášet, kam jej jeho hravost, momentální nápady a fantazie dokormidlují, čistě jen pro potěšení z tvorby.
Autor se pravděpodobně vyrovnával s vlastní emigrací a přitom rozjel fantaskní příběhy v několika rovinách. Dal do toho hodně svých znalostí a originality. Toho si cením a jsem rád, že jsem si takovou podivnost mohl přečíst. Všechny příběhy v knize spojuje téma útěku. Pokud tedy utíkáte před starou, před povinnostmi, realitou nebo prostě jen rádi utíkáte, sáhněte po knize Fuga Trium. Je to opravdový originál a zajímavá anomálie české literatury, avšak mé pocity z knihy jsou rozporuplné. Knize bych tak dal tři pivka na lačno s předpokladem mírné podnapilosti, jež se ovšem nekoná, protože ta piva jsou nealkoholická. Blbější hodnocení jsem z toho dneska nevykřesal. Sorry, Křesadlo.
Postmoderní román,hravý,pestrý,mnohovrstevný.O pronásledování a pronásledovaných,o úkrytech a ukrývajících se a především o svobodě a její relativnosti-zde ji nalezneme v jakési dvojí negaci v podzemí totalitního blázince.Můj nejoblíbenější Křesadlo.
Tak to já můžu - chytré a vtipné. A semo tamo překrásné hrátky s češtinou. Moje první ale určitě ne poslední Křesadlo!
Kdybych byl režisér, chtěl bych to zfilmovat. Je to krásně barevná, mnohovrstvá knížka.
Moje první setkání s Janem Křesadlem a určitě neskončí jen u této knihy. Fuga trium obsahuje tři příběhy. Tři muži se skrývají v suterénu blázince, dva se schovávají před úřadující okupační vládou a jeden dobrovolně. Osudy těchto tří (nebo spíše dvou co se skrývají) tvoří jeden příběh a další dva jsou tvořeny knihami z nichž jedna je čtena a druhá psána. Jednu knihu čte pro ukrácení času Victorinů Cornell a druhou ze stejných důvodů píše Hubertů Elaphid. Pojítkem všech tří příběhů je právě útěk. Střídání těchto částí psaných různým stylem a dokonce doprovázených různými ilustracemi charakteristickými právě pro každou část (všechny jsou dílem autora), tvoří z Fugy trium velice originální a zajímavou knihu, která stojí za přečtení.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Mrchopěvci / GraveLarks |
| 1984 | Mrchopěvci |
| 1990 | Fuga trium |
| 1995 | Hvězdoplavba / Astronautilía |
| 1994 | Obětina |
Kniha Fuga trium je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 71x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 43x |
| Chystám se číst | 28x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
Oproti Obětině, taktéž trilogii, není toto jen jakýsi podivný a praštěný úlet, ale (za mě) kniha daleko vážnější a, řekl bych klidně, strhující... Část o tzv. Bohémii byla, řekněme, vážná poněkud méně (nicméně za účasti bestiální vraždy!), avšak plná fantazie a smyšlených reálií, jejichž reálnosti jsem rád uvěřil.