Švédské holínky

od:

Švédské holínky

Jedné podzimní noci se bývalý lékař Fredrik Welin probudí a zjistí, že mu hoří střecha nad hlavou. Plamenům unikne doslova na poslední chvíli a stihne popadnout jen pláštěnku a natáhnout si na nohy holínky — obě levé. Jeho milovaný dům po prarodičích na ostrůvku v Baltském moři lehne popelem i s veškerým majetkem. Ohořelé trosky jako by se staly symbolem jeho osamělého života, který už se chýlí ke konci. Fredrik se nastěhuje do starého karavanu po dceři a hned si objedná nové holínky. Když mu přijede na pomoc jeho dcera Louisa a osloví ho sympatická novinářka kvůli rozhovoru pro místní noviny, obrátí se život stárnoucího muže vzhůru nohama....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/366044/svedske-holinky-r5c-366044.jpeg 3.941
Série:

Frederik Welin (2.)

Originální název:

Svenska gummistövlar (2015)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (16)

Přidat komentář
Makrela Liška
předevčírem

Holínky nasadily daleko upovídanější tón než Italské boty. Taky se víc bilancovalo a míň se toho dělo. Víc se toho otevřelo a nedořeklo než se dořešilo, ale čtení to i tak nebylo špatné.

L.Helena
14. července

O něco méně depresivní příběh než první díl, ale stejně je to pořád pochmurné čtení. Chování a reakce většiny postav je neobvyklé, v běžném životě bychom řekli, že se jedná přinejlepším o narušené osobnosti. Literárně sice povedené, ale číst podobných knížek více za sebou, tak si přivodím pořádnou depku.

DominaCZ
12. července

Spoilerové kousky!

Kniha vylíčila stárnoucího muže jako někoho, kdo, jak se říká, ošu.til a opustil, protože si v tom liboval, jak dokazují četné vzpomínky-té minulosti je tam pomalu víc než děje, takže se dozvíme že to poprvé dělal ve 14-ti a že jedna cudná děva ho u toho kousala tak, že měl tvář i prostěradlo od krve-je zázrak v tom stavu ještě moci utěšeně tělesně konat, že?

Pán byl prostě borec, ale i ha*zl - když měl modřinu, trápil za to zvířata a házel hmyz do ohně - hm to mu na sympatiích asi
nepřidá že ano.
Byl také velmi zručný-věčně zakopával a válel se anebo, chtě v hotelu narovnat křivý obraz, šťouchem ho pokřivil ještě více.

Iritující postavy byly jak Lisa, tak jeho dcera. Lisa-sousedka odmítavě sebevědomá- "nic si neslibuj" - její hlavní hláška, protože si myslela, že když s ní náš děda chce pobýt, že ji hodlá tělesně soužit, což v 70ti už asi těžko žeano.

Jeho dcera? Na nakopání do .... ano tam. Malý důvod: hovoří s ní ve svém karavanu a když se zeptá na její život, ona ho UDEŘÍ, až z něj crčí krev. Normálně by člověk buď vyslal zpětným rázem tu krávu k zemi, anebo by byl v šoku, ale on si nos podržel kapesníčkem a omluvil se dceři, že se jí teda vyptávat nebude a pořád byl fit a ještě ji šel vysekat z lochu.

Tu knihu čtěte, pokud chcete číst chátrajícího neurvalce se zázračnými schopnostmi.

hapac
07. července

Krásně se četlo - o stáří, o citech.... vlastně se tam toho moc nedělo (až na to, že přišel o střechu nad hlavou), ale byl to hezký čtenářský zážitek.

haski
02. července

Tak jsem se pochlapila, abych zvládla světabol pana Mankella. Má to v sobě nějakou hloubku, cit i oduševnělost. Na mě to, ale bylo moc vyčerpávající. Myslím, že mám svého trápení také dost a už si chci od toho cizího odpočinout. Má to něco do sebe, ale všeho s mírou.

marion111
20. června

Henning Mankell - je jasné, že ne každému styl tohoto autora vyhovuje. Ale já ho mám moc ráda - přečetla jsem jak detektivní serie, tak "boty a holínky" - a všechny jeho knihy ve mně zanechaly hlubokou stopu.

Pett
27. května

Italské boty mi sedly jak bačkůrky... člověk by v nich nachodil stránek třeba bžilion... bohužel po přezutí do holínek se kouzlo kamsi vytratilo a já se cestou snad i začala těšit, až je sundám... což mě nemálo mrzelo... navíc s pointou detektivní linky má mysl nějak odmítla spolupracovat... ale... Fredrik je prostě Fredrik, i když vám někdy svou ukňouraností statečně pije záložku ;)

vojtech8412
27. května

Kniha je neuvěřitelně zdlouhavá, dočetl jsem ji jenom silou vůle. Nebavila mě, nepovznášela, čtení mě skoro vůbec netěšilo.

evasamankova
20. května

Stejně jako Italské boty, tak i Švédské holínky jsou nostalgické a krásné čtení o životě a smrti. Navíc zabalené v dokonale pohlcující atmosféře. Je to příběh, v němž se na první pohled nic výraznějšího neděje - žádná tradiční dominantní zápletka, ale přesto se v něm děje naprosto všechno...

zuzana2599
18. května

Samotné stáří je poklidné, pomalé, plné vzpomínek...
Ve stejném duchu se nesla tato kniha. Překrásná kniha.
Četla jsem ji s velkou pokorou a radostí. Autor knihy je skutečný mistr pera.
Přeji Fredrikovi všechno dobré a ať se mu v těch nových holínkách dobře chodí :-)

Inka063
02. května

O něco méně podivné jednání a rozhovory hlavních postav než v Italských botách, takže pro mě víc přijatelné. Zvláštní. Není moc takových knih, kdy autor popisuje každodenní a nezajímavé činnosti a přesto mě něco nutí číst dál. V té stereotypnosti se odráží stárnutí, pocit nepotřebnosti, ztráta atraktivity a fyzické zdatnosti. Přežívání ze dne na den a čekání na smrt.
Fredrik si nakonec svůj smysl života - na rozdíl od Janssona - ještě našel ...

Calinda
17. dubna

První kniha Italské boty mě dostala, proto jsem si nemohla nechat ujít pokračování. A opět velké nadšení. Fredrik Welin je prostě moje srdeční záležitost. Tahle postava je mi neuvěřitelně sympatická a hodně blízká, netuším, čím to je, snad tím, že Henning Mankell dokázal fiktivní postavu starého doktora ztvárnit tak dokonale, že mám pocit reálnosti, což dokáže jen PAN spisovatel. I prostředí, ve kterém se děj odehrává, je popsáno naprosto dokonale. A že se v knize vlastně nic moc neděje? No a co. Každý, kdo má hodně načteno, ví, že jednou za čas je potřeba přečíst si právě takovou knížku. Kdo očekává akci plnou krve a násilí či ženský románek, nechť se poohlédne jinde.

lencin
26. března

Líbilo. Moc. V některých částech ještě pomalejší než Italské boty, ale místy zase svižné. Bilancování v závěru života a zároveň i snaha o změnu, je-li ještě možná...

pajaroh
15. března

Kniha Švédské holínky plyne ve stejném duchu jako Italské boty. V první polovině se až na požár nic neděje, ale neděje se to velmi příjemně, co se čtení týče. V druhé části (především té pařížské) je toho řešení a "pohybu" více, což se děje na úkor popisů okolí a atmosféry a postupně mi to začalo vadit stejně jako hlavní postava.
Ale klobouk dolů - napsat román o 450 stranách se slabošským hrdinou v čele a udržet si pozornost čtenáře - to dokáže jen dobrý spisovatel.

Měňavka
02. březnaodpad!

Je mi líto, přečetla jsem do půlky a i to považuji za výkon! Příšerná nudááááá!Tam se prostě nic nedělo. Pořád jsem čekala na nějaký zlom,ale po 216 stránkách nic. Jsem moc zklamaná.

hs777
28. února

Stárnoucí muž, kterému shořel dům. Zbyl mu osamocený ostrůvek, karavan a čtyřicetiletá dcera, o níž se před deseti lety dozvěděl.
Myslím, že při psaní tohoto románu byl Mankell zhruba ve stejném věku jako Frederik Wellin a také už nejspíš znal svou diagnózu. A přesto příběh o této pokročilé fázi života napsal bez zbytečného patosu a sentimentu, působivě, laskavě a s velkou pokorou. Švédské holínky jsou volným pokračováním Italských bot. Není úplně nezbytné číst je jako první, ale pro intenzivnější zážitek bych doporučila.