Bez dechu
Olivia Kiernan
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380841/mid_bez-dechu-Rxy-380841.jpg
4
80
18
Frankie Sheehan série
1. díl >
Vrchní komisařka Frankie Sheehanová by případ Eleanor Costellové nejraději odepsala jako sebevraždu. Před čtyřmi měsíci ji hon na vraha málem stál život a na vyšetřování další vraždy se necítí. Ale během pitvy lékaři objeví špatně zahojené kosti, staré bodné rány a nový řez na ruce, který někdo pečlivě překryl barvou. Manžel oběti není k zastižení. Po prohledání jejich bytu se objeví jen dvě věci, které poukazují na osobnost svých majitelů: milovaná kniha o umění a počítač s přístupem na darknet. Eleanor si svá tajemství střeží i po smrti...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
Too Close to Breathe , 2018
více info...
Přidat komentář
Netuším, proč má kniha tak slabé hodnocení. Mě se teda moc líbila, měla spád, četlo se to skvěle
Tak na prvotinu docela dobré. Ale nemohla jsem se pořádně začíst a vraha se mi podařilo odhalit. Takže žádné velké překvapení se nekonalo.
Kniha je od začátku až do konce napínavá. Snadno se čte, dobrá zápletka a překvapivý závěr. Dokonalé popisy. Moc se mi líbí také nezvyklá obálka, kterou mnoho lidí kritizuje, ale já oceňuji její originalitu. Vřele doporučuji ke čtení.
Od knihy jsem očekávala víc, těšila jsem se na ni, ale trochu zklamání, takové nijaké, rozevláté, pořádné vyšetřování nikde, škoda, nicméně jestli bude další kniha tak uvidíme, možná jí dám ještě šanci.
Průměrná detektivka, komisařka Frankie pátrá po vrahovi a stále se snaží vyrovnat s traumatem z dřívější doby, kdy nezachránila dívku a sama byla těžce pořezána. Na to stále a stále vzpomíná v průběhu celé knihy. Uvidím, jaký bude druhý díl, tentokrát pro mne dobrý průměr 3.
Kniha mě vůbec nezaujala, ačkoliv jsem se na ni podle ostatních recenzí dost těšila a čtu téměř výhradně podobný žánr. Hlavní hrdinka mi byla víc než nesympatická, děj plynul tak nějak laxně, nezajímavě a i těch 120 stran, po které jsem se snažila k příběhu najít cestu, mě stálo dost sil. Možná, že 121. strana už je bomba, ale mně je to fuk.
Pochmurná detektivka, hlavní hrdinka sympatická, ale hodně připomíná Eriku Foster od Bryndzy. Téma mě moc nenadchlo, není to zrovna můj šálek kávy. Ale i tak to bylo napínavé čtení, protože až do konce nebylo jasné, kdo je vlastně nevinná oběť a kdo vrah...
Svižně a lehce napsaná detektivka, která se moc dobře čte. Zaujala mě natolik, že jsem na drobné logické nesrovnalosti přišla až když jsem o ději přemýšlela po přečtení celé knihy.
Doporučuji, nedejte se odradit nehezkou obálkou.
Výborná detektivka. Hlavní hrdinka je sympatická, kniha má spád, napětí a neočekávaný konec.
Nějak se nám ty krimi série se sympatickými komisařkami rozrůstají.. :-)
Bez dechu je startovním dílem nové série, a myslím, že velmi povedeným. Hlavní hrdinka sympaťanda s dobře mířeným lehce černým humorem.
Ráda si počkám na další díl.
Dobrý začátek série. V knize se setkáváme s obvyklým typem vyšetřovatele (nerespektuje nařízení nadřízených, prožívá trauma, má čich na detaily, super tým). Frankie Sheehanová před pár měsíci jen o vlásek unikla smrti. Nyní se vrací zpět do služby a má další případ- oběšení Eleanory Costellové. Co se zpočátku jeví jako sebevražda odstartuje hon na sériového vraha. Jenže ten jim zdatně uniká a navíc Eleanora možná není jen pouhou obětí. A aby toho nebylo málo, předchozí případ, kdy Frankie málem přišla o život, ještě není uzavřen. Frankie musí soudu dokázat, že zadržený, který již několik měsíců čeká ve vazbě, je skutečně vinen. A v tom se příběh opět zamotává.
Na prvotinu velmi povedená detektivka. Určitě si nenechám ujít další pokračování.
Frankie Shehan zřejmě nedosáhne takové pozornosti čtenářů jako Kim Stone či Erika Foster, ale zdatně jim sekunduje a u mě zabodovala.
Krásné zhotovení knihy.
Bez dechuKniha Bez dechu je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 87x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 84x |
| Chystám se číst | 46x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 2x |
Umírněnější verze Angely Marsonsové, nebo Roberta Bryndzy s jednoduchou, ale nepříliš propracovanou zápletkou, ve které je nejslabším místem hlavně závěr, protože ve čtenáři evokuje dojem, že hrdinka kápla na vraha vlastně spíše jen pouhou náhodou, než poctivým vyšetřováním. Napsané je to svižně, hodně dialogů s milými záchvěvy sarkasmu, ale jinak nic, co by výrazně vybočovalo ze standardu. Na druhou stranu autorka se zbytečně nevykecává, takže všechny události jdou ráz na ráz, není tu moc hluchých míst, kdy by se jen přešlapovalo. Naneštěstí samotné vyšetřování působí jak z televizního seriálu, o realitu se ani neotře.
Můj soukromý problém s románem spočívá v tom, že jsem zmlsaný autorkami jako Tana Frenchová či Jess Kiddová a od Olivie Kiernanové jsem v rámci irského prostředí prostě čekal něco podobného. Tohle je ale vysloveně vanilková kriminálka s vynucenou dávkou osobního traumatu, který alespoň že se zápletkou částečně souvisí, takže to není úplné natahování nenatahovatelného.