Francouzský symbolismus

26.11.2023

Pro nedělní chvilku poezie jsem vybrala verše mně neznámého Alberta Samaina ....
O něžných verších sním, jež chvění nitra zvíří
verších, jež o duši zavadí jak chmýří ,

o plavých verších, v nichž se vláčný smysl lije
jako když pod vodou vlá hříva Ofélie,

o verších z večera podzimu, uhranutí
chvil v ženském obřadu mollových slabik smrti,

o něžných verších sním umírajících jako růže ....

/ úryvek ze sbírky V zahradě infantčině /

09.03.2021

Od Rimbauda k symbolistům! Od jasného vidění k póze...
"Rimbaudova slova jako kartáče čistila komín mého mozku, takže jsem záhy pod nánosem sazí myšlenek uzřel čiré obrazy věcí, z nichž je složeno skladiště mého vědomí." To napsal Vítězslav Nezval o Rimbaudovi, z kterého vyšli i ostatní symbolisté (tedy především z něho, i když můžeme jmenovat i další předchůdce směru: Verlaina, Baudelaira...). Po přečtení úvodu ke knize se dostanete in medias res a pochopíte dobu, kdy se básníci uchylovali od drsné reality ke snu a stavěli si umělé světy. Možná se vám bude zdát, že to básníci dělali vždy, ale předvedeme si na malých ukázkách, že jejich snahy byly dost odlišné od Rimbaudových výbojů, a jak známo, legraci si z nich dělal už ten starý olezlý bídák Verlaine...

Chodil jsem po světě a měl jsem ruce v kapse.
Také můj svrchníček už byl jen vidinou.
Múzo, tys spolčila se s pěkným hrdinou.
A přitom snil jsem jen o samé velké lásce.
(Rimbaud - Má bohéma - Fantazie)

Z věčného blankytu třpyt ironie drtí,
lhostejně krásné jak květiny, básníka,
jenž svému géniu bezmocně klne v suti
neplodných Bolestí pouště a utíká.
(Mallarmé - Blankyt)

Ó ty pohledy ubohé a unavené!
A vaše a mé!
A ty, které už nejsou, a ty, jež přicházejí!
A ty, jež nikdy nepřijdou a přece existují!
(Maeterlinck - Pohledy)

Zdeleka, zdaleka, neví se odkud, z prázdna,
jakýsi muž přišel s lyrou
a zíral očima jasným,a jak oči blázna
a zpíval a zpíval
na krátkých strunách lyry
lásku žen, touhou marnou a sirou
zpíval svou lyrou.
(Mockel - Muž s lyrou)

Bože, to připomíná dnešní invazi lkavých songů a la Mám chuť řvát jak na lesy, že mám pro tebe postel s nebesy... nebo Zachraňte aspoň kapradí... (bléé!).
V knize najdete i lepší kousky a zejména pochopíte další část vývoje básnictví, pakliže vás právě tohle zajímá. A je tu mnoho zajímavých citací z dobových dokumentů a potřebné jsou také medailonky autorů. Rozhodně se o této knize dá říci víc, než že její formát přečuhuje z knihovny!