Fotbalový král

Kniha sama o sobě je čtivá a pro malé kluky, kterým v hrudi tluče fotbalové srdce, by mohla být skvělá.

Mohla, je tu ovšem velké ALE.

Podotýkám, že příběh je vyprávěn druhákem (cca 7-8 letý chlapec).

Text obsahuje vulgarismy, jako třeba vole nebo mnohem horší děvka.
Obsahuje také vulgární gesta, jako vztyčený prostředníček.
To prostě do dětské knihy nepatří a už vůbec ne pro děti od sedmi let.

Myšlenky a činy vyprávěné hlavním hrdinou Pepim nekorespondují s jeho věkem. Například pozorování spolužaččiných kalhotek pod sukní, hodnocení jejich kvality a vykukujících oblin zadečku, handlování možnosti vidět sestru spolužáka nahou za hamburgr.

Děj je trochu přitažený za vlasy, kdy druháci porážejí starší třídy, ale zase to má poselství, že se nemá nic dopředu vzdávat.
Hlava mi nebere, jaký redaktor to mohl pustit v této podobě do tisku.

Zhodnocení mého syna Miloše, 10 let
Kniha se mi líbila, protože je o fotbale. Doporučil mi ji kamarád.
Nelíbilo se mi, že tam byla sprostá slova. Na jedno z nich jsem se zeptal mámy, a ta mi knihu málem zabavila.
Stydel jsem se číst věty, kde bylo slovo prsa.
Máma se mě ptala, jestli se dívám spolužačkám pod sukně, tak jsem ji po pravdě řekl, proč bych to dělal.

Myslím, že mi druhý díl máma ani nedovolí číst.

A víte co? Mě se to celkem líbilo. Vzala jsem si z knihy hlavně to, že když na sobě makáš a nevzdáváš se, úspěch se dostaví.
Jsem z generace, která si v činžáku pod schody v předškolním věku hrála na doktory, takže zmínka o kalhotkách a nahé ségře mě nijak zvlášť nepobouřila.
Nicméně bych knihu dala do ruky tak páťákům, pro druháky to fakt není.

(SPOILER) Nejhorší je, že (s hromadou důsledné redakční práce) to mohla být naprosto obyčejná a neškodná dětská kniha pro malé nadšené fotbalisty, které je dost často těžké ke čtení vůbec přivést... A místo toho vznikl tenhle odpad.

Repetitivní kapitoly s fotbalovými úspěchy jsou prokládány naprosto bizarními sexistickými žvásty, které jsou tu brány jako normální a hlavní hrdina se ani jednou nepozastaví nad tím, že šmírovat kamarádovu sestru za hamburger fakt není dobře.

Že není potřeba, aby měla kniha výchovné prvky? V literatuře pro děti a mládež to úplně neplatí. Navíc tahle kniha je má, ale jen když se to panu autorovi "hodí" – Pepi se nám spravedlivě se rozhorluje, když opakovaně načapá spolužáka při krádeži nebo když faulující protihráči nejsou kvůli zbabělosti rozhodčího potrestáni.

Ale jakmile jde o děvčata a vztahy s nimi, jdou věci jako (sebe)úcta, právo na soukromí, důstojnost a tělesnou autonomii pěkně do kopru.

Hlavní hrdina je žákem DRUHÉ TŘÍDY a řeší kvalitu spodního prádla spolužaček a především to, že Haniččiny hedvábné (!) kalhotky "nebyly přes celý zadeček, malé kousíčky půlek byly vidět, když se ohnula." A ona se ohýbala často protože "nebyla žádná krasavice, byla si toho vědoma" a tak "musela u kluků bodovat jinak". Ale kluka nikam zvát nemůže, protože by se o ní říkala "že je dě*ka nebo ještě něco horšího".

Jsou to debilní názory? Ano. Má na ně autor právo? Ano. Měly by se objevovat v knize určené pro první stupeň? Ani náhodou. Tohle nejsou myšlenkové pochody 7-8letého kluka, ale oplzlého šedesátiletého strejce.

Co sakra dělala odpovědná redaktorka, paní Markéta Kovaříková a zbytek redakce? Proč před vydáním nezasáhli?

Autor se obhajuje tím, že "kdybyste byla muž, věděla byste, že je to mezi chlapci naprosto běžné". Zajímavé, že podobná dávka realismu se v knize neodráží v: obecném chování dětských hrdinů vzhledem k věku, v jejich vyjadřování vzhledem k věku (protože jo, určitě si budou nadávat "ty komunisto!"), v chování učitelů / dospělých obecně. A především v neuvěřitelných fotbalových úspěších hlavního hrdiny, protože z otylého, lenivého a sportovně levého chlapce (kterého pro to ignoroval i vlastní otec, jak výchovné) se po jedněch prázdninách stává fotbalová Mary Sue, která dokáže s přehledem porážet žáky druhého stupně, kteří mají minimálně o 20 centimetrů a 20 kilo víc (a otec se mu najednou ochotně věnuje, jak smutné).

Takže ano, je alarmující, že tohle někdo v téhle podobě vypustil do světa a ještě víc alarmující je, že je kniha určena čtenářům od 7 let a trvalo 4 roky, než na to někdo přišel. To, že se v knize popsané negativní, nemorální a dokonce i protiprávní jevy dějí, neznamená, že je budeme normalizovat, bagatelizovat nebo nedejbože obhajovat.

(SPOILER) Výchozí situace je skoro jako z Báječných let pod psa: intelektuálně zaměřený kluk s nadváhou tráví prázdniny na Sázavě a… tady asi veškerá podobnost končí, protože Viewegh je oproti panu Žáčkovi vskutku mistrovský stylista. Kde by Kvido sportem dál pohrdal, tam se protagonista Pépi, pojmenovaný po Bicanovi, rozhodne, že svému otci dokáže, že není žádná padavka a naučí se hrát fotbal.

Nemotorný Pépi sice zpočátku nedá pořádně ani žongl a při proběhnutí „driblingové dráhy“, jak Žáček invenčně nazývá slalom, se div nezabije, o pár měsíců později už ale na školním turnaji tříd vymetá jednu šibenici za druhou (stále se opakující popis zápasů, v nichž Pépiho třída druháků hravě poráží o šest let starší kluky, potom tvoří asi 80 % knihy), dává rozhovor do České televize a nakonec si ho vyhlédne skaut Sparty. Žáček tak ponejvíc napsal upachtěnou fotrovskou fantazii o tom, jak by měl vypadat ideální syn (z neprůbojného tlouštíka se stane fotbalový král s umem Lionela Messiho a sebevědomím Cristiana Ronalda), což samozřejmě okořenil neméně fotrovsky uslintanými scénami o kalhotkách Pépiho sedmiletých (!) spolužaček, které se ve třídě běžně natřásají jako ve striptýzovém klubu (jenomže tady nejsme ve fikčním světě Vyšehradu nebo Anory, ale v knize pro děti).

Že Žáčkovi vůbec nejde o zachycení dětského hrdiny a jak totálně mimo (nejen žánrově) vlastně je, vposledku dosvědčuje i užívaný jazyk. Sedmiletý vypravěč ve svých deníkových zápiscích používá slova a obraty jako příslušník o tři generace starší: „bašta“, „utrhnout ostudu“, „macatá“, „šatstvo“, „meruna“, „vršovický dloubák“, „kantor“, „jak sedláci u Chlumce“. Žáček evidentně ještě neprocitl ani do nového století s devítiletou školní docházkou, protože se zdá, že nejvyšším ročníkem na základní škole je v jeho opusu osmá třída. Děj se přitom má odehrávat v současnosti, protože děti si hrají na Messiho nebo Mbappého, přesto podle jedné dětské postavy je nejhorší nadávka, kterou kdo může použít, normalizační nebo těsně porevoluční „ty komunisto“.

Celé je to zkrátka mizerně napsaný, vypravěčsky zoufalý, zmateně nesourodý škvár, realistický asi jako Dahlovy knihy, ale prostý jakékoliv nadsázky, humoru či ironie. Obdobné cílové skupině nezbývá než raději doporučit inteligentní a nápadité Fotbalové pohádky Zdeňka Folprechta.

P. S. Hádám, že v novém vydání, kterého se po Mladé frontě ujme buď Naše vojsko, Olympia, nebo Bourdon, se místo Rusáků bude nadávat Ukrajincům.

(SPOILER) Fotbalového krále jsem koupila synovi cca dva roky zpět, bylo mu tenkrát 9 let. První knížka, kterou přečetl dobrovolně a s nadšením mi pak vyprávěl, jak se Pepi z nemehla vypracoval na dobrého fotbalistu. Dnes má přečtené všechny díly a netrpělivě vyhlíží další.
Nedávno se kolem této knihy spustil humbuk, tak jsem si ji dnes přečetla.
Nejdřív klady. Líbí se mi jednoduchý a hovorový jazyk. Pepiho snaha trénovat a naučit se dobře hrát fotbal. Jeho odhodlání a odvaha postavit se starším hráčům, kteří nehrají úplně fér. Spolužáka "zloděje" chytí při činu a donutí ho uloupené věci vrátit. Zastane se spolužačky, když se k ní kluk zachová hrubě.
A teď k tomu ne úplně vhodnému. Pasáž o pozorování kalhotek spolužaček je už na hraně, stejně jako oslovení dě*ka a nabízení nahé sestry za burger. Ale tak jako děti jsme se taky navyváděly plno hloupostí a nechovaly jsme se vždycky podle normy, tak to neberu jako nějakou tragédii. Jestli mého syna něco "zkazí", určitě to nebudou dvě stránky v knížce. A je to dobrý námět k hovoru, že tohle chování není úplně ok a nemusí dělat všechno, co si kde přečte nebo vidí. Na druhou stranu jsou v knížce i pasáže, kde se Pepi zachová správně. A hlavně to si můj syn z knížky vzal, že když chce dobře hrát fotbal nebo cokoliv, musí pro to něco udělat a ne se hned vzdávat.
Na trhu je určitě plno lepších knížek pro kluky, ale u nás bohužel leží bez povšimnutí a Fotbalový král vede.

(SPOILER) Kniha ve které jsou sedmileté holčičky popisované jako svůdnice, co si berou schválně dospělácke kalhotky zařezávajicí se do půlek, hodně se ohybaji, aby zaujaly, protože vědí,že jsou ošklivé v obličeji a musí se zalíbit jinak. Kniha ve které prodává brácha ségru za hambáč. Kniha ve které chodí druháci na rande, on platí a ona pak má držet a nechat se líbat ,protože je to jeho holka. Kniha,kde se o holkách mluvi jako o děvkach. Kniha ve které jsi pro otce zklamání pro dvojku z tv a kniha kde i trenér fotbalu toleruje šikanu tlustých...Jedna z nejhorších dětských knih co jsem četla a děkuji Albatrosu, že to už nebude prodávat.

Už dlouho jsem se tak nepobavil. Skvělá kniha. Víc takových.

Snažil jsem se porovnovat škodlivost dvou knih: feministické, která chce "rozbít nukleární rodinu" a této knihy od Žáčka, kde se kamarád chce podívat na prsa dospělé sestry svého kámoše... Kdo chce vidět mé komentáře - jsou přesunuté do diskuze, jsou tam, případně mam jeden komentář v recenzích. Feministická kniha od paní Lewisové je dle mě 1000X horší a tahle kniha je naprosto v pořádku (vyjma focení, pokud by si kluk fotku nahé sestry ještě nechal pro sebe, je to na pomezí, ale sdílet něco na netu = je šikana a jsem proti tomu). Ale podívat se čistě za burger a kolu na prsa dospělé sestry kámoše - ve sprše: no za mě pohoda. I ta cena je adekvání: jeden burger a jedna kola, to je tak akorát. A sexualizace je u sexuálních tvorů, což jsou muži i ženy (možná až na pár procent asexuálů), naprosto evolučně v pořádku.

Ženy sexualizují muže a mužská těla a muži zase ženská těla... evoluční psychologie a výzkumy to maj za běžné, nepřirozený moderní ultra-feminismus to má za něco špatného... proto vymíráme... Od puberty jsme prostě sexuální tvorové. Hormonální změny mluví za vše. Samozřejmě je tam nějaké rozmezí. Ovšem kniha Lolita je třeba součást světové literatury a je to mnohem víc pobuřující. A přesto ji nikdo nestahuje z prodeje.

Chtěl bych upozornit, aby nakladatelství stáhlo jednu knihu, kde si dospělý muž pořídí dětskou nevěstu a sexuálně s ní žije od jejích cca 9ti let. Jmenuje se to korán... Na tu knihu útočte, drahé feministky. Tam je to skutečný problém (protože tu knihu berou i dneska stamiliony lidí vážně, včetně dětí i dospělých)... Ale ticho po pěšině, co? :)

Knížka podává humorným způsobem cestu mladého nemotorného kluka k vysněnému fotbalovému mistrovství, které u něj představuje slavný P. Bican.
Humor je nastavený drsněji, než vyžadují dnešní nemocné normy chování, ale o to je žádoucí, aby si dnešní kluci i holky vytvářelí vlastní vnímání světa, ne jen podle toho, jak vyžaduje dnešní wokísci.
Perfektní humorná knížka, na kterou mne upozornil až nálet hysterických feministek a feministů a stažení Albatrosu z trhu. Tak takhle ne, soudružky. Nás nedostanete.

Nečetl jsem, pouze vybranou pasáž od soudružky Kučerové na Seznamu. Přijde mi to jako naprosto v pořádku, prostě dětská/dospívající zvědavost, nepíše tam, že si budou fotit nějaké záznamy, ale že si prohlídne prsa sestry svého kamaráda (tak to bylo v článku od p.Kučerové, knihu jsem nečetl, pouze poté píše o "podobném narativu", mimochodem slovo "narativ" - podobně jako pojmy "objektivizace" a "sexualizace", jsou znakem omezného neobolševického slovníku, asi si pak připadají ti lidé chytřejší, před rokem 89. by psali ti samí o "pětiletkách" a "sebekritice"). V tomhle věku je to běžné. Je dobře, že objektivizují a sexualizuje ženy, protože evoluční psychologie a biologie přesně takhle lidi nastavila (v průměru) a proto přežíváme. Podobni opicím. I když díky moderní nové levici a ultra-feminismu (genderismus, multikulturalismus, klima alarmismus,...): díky nim vymíráme. A nahrazují nás méně kvalitní kultury (kultury si nejsou rovny - některé, v průměru). Čili takováhle sexualizace a objektivizace je v pořádku. Je dobře, že se to děje a že se to mladí kluci ještě učí. Protože podle výzkumu sexuologa Weisse je víc jak polovina mužů do 25let dneska (hlavně tedy generace Z) - paniců. A to není dobře. To je vliv feminizace kultury na muže. " Většina českých mužů do 25 let jsou panicové, říká sexuolog Weiss " https://www.echo24.cz/a/Hb5qU/tydenik-echo-salon-o-sexu-erotice-panictvi-a-orgasmicke-spravedlnosti

Kdyby víc chlapců a mužů sexualizovalo ženy, tak se rodí víc dětí. A to českých dětí. Ne pouštních a jiných. A české děti lépe zapadnou do české kultury než děti třeba původem z pouště. Statisticky to tak je, jak ukazuje západní část EU ( vyšší kriminalita jistých typů migrantů atd.). Samozřejmě ne každý musí mít děti. Ale celkově je to potřeba, pokud nechceme dopadnout jako předměstí Paříže a Malmö. Takže za mě je to v knize - přirozené a dobré. Jen tak dál. I víc sexualizace a objektivizace v knihách. A víc "toxické maskulinity" prosím. Vyjma skutečného znásilnění a stalkingu (podívat se v tomhle věku na sestru kamaráda není stalking, to je dlouhodobé pronásledování a často i vydírání), chci víc "toxické maskulinity". Vlivem zhoubného levicového feminismu od 60.let 20.st a neo-bolševiků jako byl Sartre a jeho milenka a "sexuální revoluce" - tu máme nanynky co mají nos nahoru, nerodí, mají výhody v práci (spíš než ten údajně menší plat z kdovíjakých pseudo-statistik, případně prostě proto, že nemají takový tah na branku jako muži plní testosteronu), takové ženy národ nepotřebuje, jen ať vymřou. Je dobře, že po sobě nezanechají moc genů a memy můžeme přetlačit jinou ideologií, víc "přirozenou". Víc takovýhle knih a méně LGBT propagandy na ČT déčku, jak teď odhalila Alinace pro rodinu. Tam si najednou nestěžují, tyhle "paničky"...

Kromě toho vliv feministické a genderistické výchovy se ukazuje i v hladině testosteronu u mladých:

"Mladým mužům mizí testosteron, zjistil výzkum. Nejhůř dopadli dvacátníci"

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/testosteron-muzi-zdravi-mladi-hormony-spadia.A241106_192021_domaci_laci

Může v tom být i hormonální antikoncepce ve vodě a další vlivy na pubertu chlapců.

Jo, to raději to "strašné" 19.století a "tradiční rodinu" (bez náboženství, stačí biologie) - a větší porodnost, než vychovat genderově neutrální bábovky bez hormonů a tím i vymírání národa. Takhle nás nahradí pouštní kultura. Dle mě podřadná kultura. To raději ty toxicky maskulinní chlapce (když to nepřeženou moc, limity jsou dané zákony, byť dneska i zákon už je často přehnaný a pod vlivem femi propagandy - redefinice znásilnění atd. - za chvíli bude sexuální "obtěžování" i "zírání" v metru, jak hlásá femi propaganda v Praze). Jen zírejte kluci a taky si i sáhněte, pokud tu holku znáte dlouhodobě. Je to skvělé. Holky vás většinou neodmítnou, pokud už se na vás hodně usmívaly a znáte se. Zkuste to. Vyplatí se to. I kdyby jedna z 5ti... ale vyplatí se to. Ta jedna z pěti bude stát za to. První polibek se dělá tak, že se ženy neptáte, ale prostě to zkusíte, když nic, tak nic. Ale zkuste to bez ptaní... ženy to mají v genech, že se jim tohle chování líbí, statisticky ano, podvědomě ano, u některých i vědomě. Mužatky a moderní ultra-feminististky - otrávené toxicky "feminním" chováním, tam je ten mozek poškozen. Ale většina holek bude ráda i přes tu propagandu ve školách a filmech a knihách. Podvědomí maj furt v pořádku a bude reagovat jak má. Není to žádné "znásilnění", ale pokus o tělesné a duševní sblížení s ženou. A odvážný pokus. A to se cení. I kdyby odmítla a vy toho necháte, tak se to cení. Odvaha. Pořád ještě ano...

Některé zdejší paničky a studentky gender studies a jiných pavěd na FHS UK a jinde, si myslí, že by byla lepší kniha o odvážné ženě, která se nechá předělat na muže a pak vyhraje olympiádu. Ale já raději přirozenější svět (bez umělého přešívání atd.). Kultura nemá jít úplně proti přírodě... Méně Marcuseho a Adorna a Atwoodových a víc Robinů Bakerů, David M. Bussů, Mattů Ridleyů, méně pseudovědy a femi propagandy a víc vědy a sociobiologie a evoluční psychologie. Více biologie a méně bakalářek na téma:

"Genderové stereotypy v Knížce Ferdy Mravence
Gender stereotypes in Ferda the Ant's Book
bakalářská práce (OBHÁJENO)"

https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/80796

Více starých dobrých Berušek a Ferdů! Ať se ženy co se tak bojí "Příběhu služebnice" podívají spíš na islámský svět než na Trumpa a tady Žáčka... tam uvidí příběh služebnic... a mnoha... V průměru jich tam bude o dost víc. A skutečných otrokyň... A na západě v no-go zónách. Já nechci ani tohle a středověk, ale ani moderní ultra-feminismus, ale něco zdravého mezi. Případně třetí cesta. Cesta sociobiologie a rozumu. A ne "penis jako sociální konstrukt"...

Jen víc takových knih pro kluky! Víc objektivizace! Ženy nás taky objektivizují a je to dobře... většinou ano (ps. zažil jsem na pracovišti plácání přes zadek od žen a štípání a jiné věci a necítím se znásilněn ani zneužit)... :)

Jakožto knihkupkyni mě obzvláště znechutilo, když jsem se dozvěděla, co za svinstvo autor nacpal do nevinně vypadající dětské knihy. Doslova mě polilo horko z uvědomění, že jistota, kterou jsem vždy měla, že ať dětským čtenářům doporučím z literatury pro děti a mládež cokoli, nikdy tam pro ně nebude nic nevhodného, se najednou vytratila.

Jako co to mělo do háje být?! Šmírovat nahou sestru a ještě ji ukazovat kamarádům má být OK?! Nebo to snad má být důkaz nějakého "chlapáctví"?
Ubohé a zbabělé až hanba! Autor by měl dalších několik let strávit zpytováním svědomí a stejně tak lidé, kteří dovolili, aby se TOTO dostalo na pulty knihkupectví.

Jedinou útěchou je, že nakladatelství knihu stahuje z prodeje. Díky Bohu za to! Už teď se nemůžu dočkat, až ji u nás šoupneme do škatule a pošleme dodavateli nazpět.

V knize autor předává dětem, zde mladým chlapcům, že toxické a nebezpečné chování je v pořádku. Učí je, že je v pořádku obtěžovat dívky, a vidět je jako objekt. Pro Vaše děti naprosto nevhodné, pro dospělého čtenáře stejně tak. Pane Žáčku, běžte se léčit, ještě třeba není pozdě.

Odporný, je mi zle z představy, že tohle reálně čtou děti!

Nic moc. Sice se příběh může tvářit pozitivně, ale autor velmi stereotypizuje dětskou populaci, které možná ne zcela dobře rozumí. Objevují se tam alarmující prvky toxické maskulinity, zcela zbytečně používané vulgarismy, situace, které normalizují problematické chování (sexuální obtěžování, objektivizace žen a dívek aj.)
Celkově vzato je kniha kvůli nevhodnému obsahu pro dětské čtenáře sporná. Pokud by šlo jen o sportovní inspiraci, mohla by být přínosná, ale kontroverzní prvky ji dělají diskutabilní volbou. Pokud ji chcete pro dítě, doporučuji si ji nejdříve sami přečíst (zároveň varuji: ten čas vám už nikdo nevrátí).
Zároveň je zklamáním sám autor, který na oprávněnou kritiku reaguje defenzivním postojem, místo věcné argumentace sahá k urážkám, konspiračním teoriím a agresivní rétorice. Místo toho, aby se zamyslel nad tím, proč jsou dané pasáže problematické, raději útočí na kritiky, označuje je za „aktivistické zvrácence“ a srovnává je s fašisty a komunisty. To už samo o sobě hodně vypovídá o jeho (ne)schopnosti unést zpětnou vazbu.
Jeho právo psát si, co chce, mu nikdo nebere. Ale právo veřejnosti říct, že je to nevhodné pro dětské čtenáře, je stejně legitimní. Když napíše něco problematického, musí unést kritiku. A pokud si myslí, že se mu děje 'cenzura', pak doporučuji si zjistit, co to slovo skutečně znamená. Protože kritika není cenzura – je to přirozená součást svobody projevu, na kterou se tak rád sám odvolává.

Hrůza.

Nechutný, nehorázný, nebezpečný a neskonalý brak!!! A už vůbec ne pro mladé kluky které bychom měli vychovávat k respektu k ženskémi tělu.

Manuál na obtěžování, kde se kluci naučí, že:
Ženské tělo je něco, co si můžou koupit.
Šmírovat holky je normální, jen se to nesmí provalit.
Souhlas není potřeba, stačí to „vymyslet a zařídit“.

Je to první lekce o tom, že ženské tělo je volně k dispozici – stačí jen najít způsob, jak si ho vzít.

Naprosto otřesné - nebýt včas informovaná, myslela bych si, že tato kniha je pro kluky jako dělaná. Člověka napadá otázka, co autor sleduje tím, že do knihy pro děti "chytře" vloží pasáže, v nichž jim v podstatě "radí", jak získat přístup k nahému ženskému tělu a to jedním z nejnechutnějších způsobů. HUMUS. A to zvláště přihlédnu-li k mega nechutné kauze, kterou nedávno (leden 2025) novinářka Apolena Rychlíková odkryla. AUTOR BY SE MĚL STYDĚT DO MORKU KOSTÍ.

Tohle rozhodně není fajn knížka pro děti. Vulgarismy, PLACENÍ za to, že jeden kluk ukáže nahou sestru druhému klukovi, mi nepřijde v pořádku. Fuj.