Flanďákova koupel
Boris Vian
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93746/mid_flandakova-koupel-OE8-93746.jpg
4
78
9
Společné vydání dvou povídkových sbírek, titulní Flanďákova koupel (15 povídek) a Vlkodlak (13 povídek). Patnáct povídek Flanďákovy koupele spadajících do počátku Vianovy literární činnosti, do doby před napsáním Pěny dní, na první pohled výrazně charakterizuje jejich krátky obsah a je na nich znát názorové a estetické cítění mládeže poválečného období, ve kterých vznikali. Objevují se tady jeho hlavní zdroje inspirace – jazz, kreslené seriály a policejní romány, science-fiction nebo kino i jeho hlavní témata, které rozvinul ve svých románech. Nalezneme zde i jeho charakteristické mísení vážného s nevážným, jeho typický styl jazykového humoru i mnohé postavy, které se objevují ve Vianových pozdějších prózach. Posmrtně vydaná sbírka povídek Vlkodlak (Le loup-garou, 1970), uspořádaná znalcem Vianova díla Noëlem Arnaudem, nabízí reprezentativni výbor Vianovy tvorby z let 1945–1952, jež patřila mezi jeho nejplodnější období. Každá z třinácti povídek je napsaná jiným, vždy ovšem zparodovaným literárním žánrem – od automatického psaní přes žurnalistiku, kriminální povídku, špionážní thriller až po sci-fi. Všechny povídky jsou přitom prostoupeny tím, co Vianovy texty činí ojedinělými: absurdním a černým humorem, poťouchlostí, ironií, snovou atmosférou a hořkým básnickým smutkem.... celý text
Literatura světová , Povídky
Vydáno: 2002 , Levné knihy
Originální název:
Le Ratichon baigneur / Le loup-garou , 1981
více info...
Přidat komentář
Bohužel, knihu jsem dočetl jenom z toho důvodu, že mezi mnoha nezáživnými povídkami se našlo několik skutečně vianovských skvostů (např. povídka Vlkodlak). Většina povídek byla v podstatě velmi zahuštěné Vianovy romány,které však postrádaly tvar a disponovaly vyjímečně nepostřehnutelným dějem. O kvalitách povídek mne zdaleka nejvíce přesvědčuje samotný styl psaní, typický pro Viana a plný absurdních slovních hříček a drobných, roztomilých nonsensů.
Taková jednohubka - patnáct kratičkých absurdních povídek známého patafyzika, prozaika, novináře a kritika, jazzového hudebního skladatele, trumpetisty, dramatika, písničkáře, herce, malíře, překladatele a scenáristy (má toho skoro jako Jára Cimrman). Určitě pobaví, nicméně jako teenager jsem z toho byl podstatně nadšenější.
...že když čte člověk Viana,musí se opancéřovat notnou dávkou fantazie a představivosti,to už vím. Ale že mě navíc překvapí dalším přívalem nových "rychle vzniklých slov" (Vian vytváří slova buď slučováním dvou až třech různých slov,krácením,anebo prachobyčejným komolením. Kouzlem je,že tato slova používá ve valné většině svých děl pouze jednou a víckrát se o ně nestará. Slova tak vlastně okamžitě ztrácí i teoretickou možnost protlačit se do nějakého okultního - anebo kultovního? - slovníku.) a zároveň mi umožní nesouvisle přemýšlet nad dějem a osudy jeho postav,to jsem nečekal.
Zíral jsem s otevřenou hubou a nebyl schopen se od té knihy odtrhnout. Vianův smysl pro absurdní, šílený, svým způsobem dementní a neobvyklý humor mě zcela a bezvýhradně dostal. Nic dalšího co jsem od něj četl se těmto výborným, humorným a šíleným povídkám ještě nevyrovnalo.
Celé dobre. Ale najviac ma dostali dva kúsky: sarkasticko-kritická "Flanďákova koupel" a "Vrah", kde ma úplne zaklincovala Borisova svojská verzia otrepanej story Kain vs Ábel. Krása.
Štítky knihy
francouzská literatura humoristické povídky
Část díla
Autorovy další knížky
| 1994 |  Pěna dní |
| 2005 |  Naplivu na vaše hroby |
| 2009 | Srdcerváč |
| 1994 | Podzim v Pekingu |
| 2000 | Červená tráva |
Kniha Flanďákova koupel je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 120x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 74x |
| Chystám se číst | 13x |
Nedočteno. Nemám v literatuře ráda nonsensy, absurdno a jiné úžasně módní nápady z minulého století. Nebaví mě to. Člověku se ani nechce věřit, že tento autor své mládí prožil za druhé světové války. Celkem se mi líbila povídka Vlkodlak, kvůli té jsem se do čtení pustila, ale žádná následující už mě nezaujala, tak jsem knihu asi ve čtvrtině odložila.