Nestoudný právník

U této knížky jsem se dost nudil. Připadala mi jako knižní polotovar, do kterého někdo zapomněl přidat závěrečné ingredience.
Ke konci se to nepatrně zlepšilo, ale nemohl jsem dát lepší hodnocení než dvě hvězdičky, ostatní mnou hodnocené knížky by si to nezasloužily.

Tohle se úplně nepovedlo, vůbec mě to nechytlo. Jak píše Radka.. tohle snad ani nebyla Whitney. Škoda, na knihu jsem se vážně těšila

Tak bohužel, tohle snad ani nebyla Whitney.... neuvěřitelně rozvleklé, nepropracované,plytké, klouzající po povrchu, žádná chemie, drive a jiskření. Damian je taková malá napodobenina Andrewa Hamiltona a ani ten už nemá v této knize grády jako v "Důvodných pochybnostech". A epilogy ? Tak blbý epilogy jsem snad ještě nečetla. Ach jo Whitney... co nám to děláš, doufala jsem, že jediný úlet a odklonění od stylu bude jen "Ta druhá Belle".

Kniha se čte rychle a příjemně, děj má spád. Postavy jsou sympatické, i když nejsou nijak zvlášť propracované. Celkově je to milé, rychlé a oddechové čtení, nic hlubokého, ale na relax dobrý.

Bylo to takové nijaké.
Charakteristika postav byla poměrně nudná a fádní, děj si tak nějak dělal co chtěl a nemělo to vlastně žádnou pořádnou linku. Konec byl velmi chaotický vlastně takový na rychlo sepsaný, u poslední kapitoly jsem se už přemáhala a epilogy už jsem ani nedočetla.
Potenciál knihy se vypařil někde v první třetině, což je docela škoda.

Souhlasím se všemi komentáři, které knížce vyčítaly zrychlení a plutí po povrchu. Skvělé základy příběhu i charaktery, ale ten vztah tak nějak rychle plynul a člověk nějak neměl prostor to s nimi trochu prožívat.
Přesto mě fascinuje, jak skvělý drajv má Whitney G. při psaní. To úplně sviští, rozhovory jiskří, já se moc bavila.

Tohle by mohla být velmi povedená knížka. Jenže jsem si připadala jak v rychlíku. Všechno bylo jen lehce načrtnuté a nic nešlo do hloubky. Vlastně se ani na konci nedočkáme nějakého vysvětlení, prostě vyřešeno a konec. Opravdu docela zklamání a to mám autorku řada.

Na tuhle knihu jsem se opravdu těšila. Dva právníci, jiskření v soudní síni i mimo ni, mocenské hry a pomalé sbližování. Jenže výsledek? Všechno bylo strašně uspěchané. Čekala jsem slovní přestřelky a postupné napětí, místo toho to působilo, jako kdyby někdo sešlápl plyn na maximum. Kolikrát se v ději stalo něco zásadního a já jen nevěřícně koukala: „Počkej, kdy a jak k tomu došlo?“

Damien je jako právník brilantní, ale jako člověk pro mě totálně selhal. Autorka nám nabídla jen střípky jeho minulosti, a to nestačilo na to, abych si k němu vybudovala cestu nebo porozuměla jeho chování. Zůstal mi vzdálený, chladný a nedůvěryhodný.

Elizabeth byla na tom podobně. Její zapálení pro právničinu mi přišlo spíš hrané než opravdové, chyběla mi u ní ta vnitřní vášeň, která by mě přesvědčila, že tohle je skutečně její životní poslání. Její chování občas působilo účelově, jako kdyby se snažila hrát roli, která jí úplně nesedí. Na druhou stranu její tajemství? To mě upřímně šokovalo. Tenhle zvrat považuju za jednu z nejlepších částí celé knihy, protože to byl moment, kdy mě autorka opravdu dokázala překvapit.

Jinak mi ale jejich vztah připadal moc na sílu. Chemii mezi nimi jsem necítila a ani erotické scény ve mně nevyvolaly žádné emoce, byly tam, ale nic víc.

Příběhy autorky mám vesměs ráda, její styl obvykle funguje. Ale Nestoudný právník? Tady se to za mě nepovedlo. Zajímavé momenty se střídaly s pasážemi, které působily uspěchaně nebo nedotaženě. Ve výsledku je to příběh, který sliboval mnohem víc, než dokázal dát.

Kdo má tuto autorku rád, neudělá chybu.
Je to jako vždy plné jiskření, vášně, přitažlivosti, arogance tak, jak u autorky známe.
Čtení v rychlém tempu nepřekvapí. Je to kancelářská romantika, nic překvapujícího, přesto strhující, zábavné oddechové jako to Whitney umí.

Nebudu hodnotit, protože jsem ji v polovině odložila... bohužel to nemá (pro mě)pořádný děj, zdá se mi takový plytký,možná se k ní vrátím časem...

Konečné se vrátila Whitney a její oddechové romance, když vezmete v úvahu, že jde o blbost, tak je kniha čtivá a jako vždy stejný děj . On namyšlený blbec s tajemnou minulostí. Ona, která se nebojí dát najevo, co si o něm myslí. Bavilo mě to a jsem zvědavá na soudce.

Spisovatelku mám moc ráda a i tato kniha na tom nic nezměnila. Příběh jsem si užila, mnohdy mi vykouzlil úsměv na tváři (mám ráda sarkasmus) a už teď se těším na druhý díl. Taková “pohádka” pro dospělý holky. Za mě rozhodně stojí za přečtení.

Celkovo je Nestoudný právník príjemná, oddychová romanca, ideálna na voľný večer alebo víkend, keď chcete vypnúť hlavu a nechať sa zabaviť. Ak obľubujete kombináciu humoru, drámy a poriadnej dávky vášne, táto kniha vám sadne.

Pokud se vám líbily knihy Whitney Důvodné pochybnosti a Výpověď, tohle je kniha pro vás. Děj sprintuje do finiše hodně sarkastickým a žhavým tempem. Pokud to berete s nadhledem, budete se dobře bavit.

Elizabeth se seznámí s Damienem Carterem poměrně nepříjemným způsobem. Způsobí škodu na jeho McLarenu asi za 78 tisíc dolarů a uteče z místa činu, aby se, co nejrychleji dostala na plánovaný pohovor do právnické firmy Hamilton & partneři. A druhým partnerem této firmy je právě Damian Carter. To pro Elizabeth nevypadá moc nadějně, co? :-)

Na každou novinku od Whitney se těším jako malá – a ani tato nezklamala. Autorka opět dokazuje, že i romanticko-erotický příběh může mít hloubku a překvapení, která vám při čtení nedají klid. Jasně, je to sexy, dráždivé a plné napětí mezi hlavními postavami, ale zároveň je tu něco víc.

Tentokrát sáhla po osvědčeném motivu „šéf a jeho (ne)poslušná podřízená“, ale pojala ho po svém – svěže, napínavě a s nečekanými zvraty. Celý příběh je zahalený otázkami – co ti dva skrývají? Jaké démony si nesou? A proč se zdá jejich vztah od začátku naprosto nemožný? Během čtení jsem si nejednou řekla „O co tady vlastně jde?“ – a přesně to miluju. Whitney vás donutí přemýšlet, podezírat, a hlavně číst dál.

Navíc prostředí právnického světa není černobílé a právě to dává příběhu další rozměr. Pro mě osobně to bylo čtivé, chytré a zatraceně návykové. Doporučuju všemi deseti!

"Upřímně je lepší, když budu pohovor dělat já," utrousil. "Pan Hamilton vykazuje v náboru nových lidí nulové procento."
"Aha, dobře." Polkla jsem. "A kolik máte vy?"
"Jedno."

Andrew vzal z mého stolu knihu. "Ty teď čteš romány?" zeptal se.
"Sebral jsem to Jessice ze šuplíku," odpověděl jsem. "Potřeboval jsem nějaké nápady."
"Máš Viagru jako klienta, jestli budeš mít potíže."


Andrew Hamilton je späť! Božská Whitney mi vrátila môjho milovaného Andrewa! Síce je krotkejší, ale stále blbec :)
A potom je tu Damien, tiež parádna osina v zadku, ale s Elizabeth sa k sebe skvele hodia ;) No a nesmiem zabudnúť na bláznivú Jessicu...
Tieto šťavnaté oddychovečky z právnického prostredia ma naozaj bavia a teším sa na sudcu Ashtona :)

PS: evineckY má pravdu-je to priveľmi krátke :(


"Dobré ráno, slečno Tannerová!" Jessica mě pozdravila, jakmile jsem vešla do firmy. "Měla jste hezký víkend?"
"Byl docela dobrý."
"Jen docela?" Založila si ruce na prsou. "Jak je to možné?"
"Jen jsem doháněla práci s panem Carterem."
"Podle toho, jak chodí, odmítám věřit, že by byl cokoliv menšího než dvacítka z deseti, pokud jde o tenhle druh dohánění práce."
"Cože?"
"Vy ale nemáte ani trochu zrudlé tváře a chodíte úplně normálně." Poklepávala si na ret. "Možná jsem si ho v duchu moc přechválila."
"Co tím myslíte?"
"Ale nic."