Filosofská historie

Filosofská historie https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134694/filosofska-historie-134694.jpg 4 625 81

Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost majáles. Mladí lidé se kvůli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínků, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, od které slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorům, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do bojů do Prahy...... celý text

Hanka_Bohmova
Hanka_Bohmova
03.02.2024

Super čtení do dějepisu! Živé zachycení společnosti kolem revolučního roku, ale samotný příběh je prostinký a uvzdychaný.
O Vánocích jsme byli v litomyšlském muzeu - bývalém piaristickém gymnáziu, kde měli své posluchárny i páni filosofové a kde Jirásek později nastoupil na své první učitelské místo. Bylo milé na tohle při čtení myslet, i na to, že knížku sepsal jako šestadvacetiletý. To mládí je v ní docela znát.
(Muzeum v Litomyšli můžu vřele doporučit dospělým i dětem, například jsem se tam převlékla za Magdalénu Dobromilu Rettigovou, o níž je v knížce také řeč.)

Zemlja
Zemlja
24.09.2023 3 z 5

Tenhle " Jirásek" tolik neunavuje zdlouhavými líčeními. Dá se vcelku se zájmem číst.


Laaca
Laaca
01.07.2023 4 z 5

Na to, že je to vlastně kniha o národním obrození, navíc z 19. století a navíc od Jiráska, jde o svižně odbývající pohodové čtení. Příběhu prospívá, že jde o krátké dílo, tedy že není nijak roztahané a jsme ušetřeni Jiráskových obávaných popisů maličkostí na mnoho stran.

Kabuky
Kabuky
14.05.2023 5 z 5

Klasická kniha.

Clivicus
Clivicus
07.05.2023 4 z 5

Velice jsem se při čtení divil, čím si kniha dobyla takové slávy a pozornosti, když se jedná o docela prostý a jednoduchý příběh pár studentíků filosofie. Pak jsem si přečetl předmluvu Zdeňka Nejedlého a již chápu; Jirásek čerpal ze svého života, když byl v Litomyšli, a možná proto je toto dílo tak živé. Vidíme totiž náš odraz v oněch studentech.

Vendula897
Vendula897
08.03.2023 5 z 5

Další kniha z knihovny mého mládí, která mně přirostla k srdci . Maloměstské prostředí, studentská rebelie s podtextem lásky, naděje i zmaru. Vavřena, to byl idol mých 15 let. Nad Špínou jsem plakala a s Frýbortemu jsem jela na stejné duchovní notě, Zelenka, ten suchar a lakomec mě neoslovil.
Dějinné události jsou zde tak úžasně a srozumitelně popsány, že mě s naprostou přesností směrovaly k zájmu o revoluční dění .
Litomyšl, město nedaleko mého rodného města, kam jsme chodili s rodiči na nedělní vycházky, pamatuji moje velké zklamání nad Nedošínem a jakýsi Genius loci, co
cítím, kdykoli se po náměstí procházím... V zámeckém parku vidím sice krásnou, ale nabubřelou Loty, kousek dál slečnu domácí s Frýbortem...a nad tím vším veselý studentský majáles který patří k bezstarostnému studentskému životu.
Z dálky se ozývá Herodes ..to byl král....a revoluce klepe na dveře...
Jirásek a jeho historie...je pevně provázána s mým dětstvím a s mou rozvíjející se láskou jak ke knihám, tak k historii .
Litomyšl již dávno není tím studentským a filozovským městem, jak za Jiráska, zámecký park sice pořád svádí k romantickým procházkám, ale my ho nějak míjíne, semletí dobou a stresem.

milan.valden
milan.valden
07.02.2023 5 z 5

Od milovaného, uctívaného i proklínaného Aloise Jiráska (1851–1930) jsem kdysi na gymnáziu přečetl první díl F. L. Věka, Poklad, Filosofskou historii a část Starých pověstí českých. Později jsem četl jeho hry Lucerna, Vojnarka a Otec. Teď se k němu vracím a chci si znovu přečíst Filosofskou historii a Poklad, tentokrát celé Staré pověsti české a konečně i jeho nejznámější román Temno. Ať už si o Jiráskovi myslíme cokoli a máme ho zprotiveného povinnou školní četbou nebo vyzdvihováním jeho díla za minulého režimu, přece jen je důležitou a nepominutelnou osobností české literatury.
Novelu Filosofská historie (1878) mám ve dvou vydáních: Čs. spisovatel, edice Slunovrat, 1979; a letošní krásné nové vydání s ilustracemi Františka Šmilauera, komentáři a vysvětlivkami, které vydalo Regionální muzeum v Litomyšli ve spolupráci s Městskou galerií Litomyšl a nakladatelstvím Arbor vitae.
Filosofská historie, odehrávající se v prostředí studentů filosofického ústavu v Litomyšli v letech 1847–1848 a za revoluce 1848 v Praze, patří mezi vrcholná díla české literatury. Jde o archetypální příběh horkokrevného mládí, lásky, odhodlanosti a touhy po svobodě, zasazený do maloměstského prostředí. Líčením revolučních událostí roku 1848 však přesahuje lokální zakotvení a podává obecný dobový portrét. V průběhu času lákala novela uměleckou obec natolik, že se dočkala nejen filmové (1937, režie Otakar Vávra), ale i divadelní, rozhlasové, baletní a nakonec i muzikálové adaptace. Byla také přeložena do několika cizích jazyků. Sám Jirásek v Litomyšli žil, tvořil a vyučoval dějepis na gymnáziu v letech 1874–1888.
Musím říci, že novelu čtu s opravdovým potěšením a že to nové vydání je nádherné a obsahuje spoustu zajímavých informací a krásný obrazový doprovod. Jirásek v krátkém díle (120 stran) nenudí a zdlouhavě nepopisuje, děj je bohatý, postavy zaujmou a čeština je krásná. A musím se znovu po mnoha letech podívat i na Vávrův filmový přepis...

drakamena
drakamena
02.02.2023 3 z 5

Poslouchala jsem jako audioknihu, načtenou Jiřím Štědroňem, a jsem za to vděčná. V audio verzi naše krásná stará čeština opravdu vyzněla. Kdybych si knihu pouze četla, myslím, že bych z ní takový požitek ani zdaleka neměla.

Z celé knihy mě nejvíce zasáhl příběh Špíny. Skutečně měl životní smůlu naprosto ve všem. Bylo mi ho neuvěřitelně, hrozně moc líto, a upřímně přiznávám, že jsem si nad ním pobrečela. Byla to tak strašně moc smutná postava.

000nugatovej
000nugatovej
14.01.2023 4 z 5

"Ač vypadám na páska, čtu Aloise Jiráska", smával jsem se před lety. K Filosofské historii se však dá vrátit/vracet i po letech. Pobaví, je celkem svěží ... Možná zkusím ještě nějaký návrat k jinému Jiráskovi. Uvidím. (Knih, které jsou lákavé, a které jsem na rozdíl od těch Jiráskových nečetl, je takové množství!)

sgjoli
sgjoli
08.05.2022 5 z 5

Znovu přečteno, už ani nevím pokolikáté, je to už skoro jako tradice číst to začátkem května spolu s Máchovým Májem. I po tolika přečteních to pro mne má své kouzlo. Romantické vztahy mezi mladými postavami jsou možná sice pojaté z dnešního pohledu jako naivní či staromilské, pomalé, ale mně se to prostě líbí. K té době mi to patří, takové to pomalé obřadné namlouvání. Je na tom cosi dojímavého číst si o těch láskách mladých studentů... Zobrazení doby, bojovného ducha a tehdejší atmosféry ve společnosti mne tu taky vždycky dost chytne... Já jsem prostě nadšená a k Filozofské historii se hodlám vracet i v budoucnosti...

ArkAngel
ArkAngel
06.02.2022 3 z 5

Knížečka se čte moc hezky, ale tematicky mě to bohužel nezaujalo. Vlastně tu sledujeme život obyčejných mladých studentů, kteří žijí na českém území v Rakouském císařství a nakonec je jejich klid narušen revolucí v Praze. Dílo má samozřejmě vzbudit v lidech sklony k vlastenectví, což tehdy zabírat mohlo, ale my v dnešní době samozřejmě poukazujeme spíše na jiné události napříč našimi dějinami.

Kontryhelka
Kontryhelka
02.02.2022 5 z 5

Krásné dílo a moje srdeční záležitost. Jiráska jsem si zamilovala už na základní škole a jeho dílo je pro mně úžasné. Samozřejmě není pro každého, ale já na jeho knihy nedám dopustit.

Aleh
Aleh
24.04.2021 3 z 5

Toto dílko se tak trochu vymyká tomu, co psal Alois Jirásek. Autor se v knize věnuje životu a láskám, radostem a trápením studentů na přelomu let 1847 - 1848, době přelomových dějinných událostí, které silně zasáhly a ovlivnily život nejen mladé generace. Musím ale popravdě říct, že dobové události, tehdejší život, zvyky, móda, řeč - nepřitáhlo mě to a vše už bylo příliš vzdálené a cizí. Ani v tomto případě mě Jirásek nepřesvědčil.

Pebra
Pebra
27.03.2021 4 z 5

Trochu jiný Jirásek než obvykle. Nebyl on při tom psaní náhodou zrovna zamilovaný? Protože jinak by se možná víc rozepsal o revoluci v roce 1848, která je tu vlastně jen takovou papírovou kulisou na závěr. Kdysi jsem nechápala děj, hlavně proto, že jsem měla v dějepisu mezery, dneska jsem knihu vytáhla z knihovny pro potěšení. Zbožňuju tu módu. Klobouky s mašlemi, sukně až na zem, zdráhavé dívky pokukující "zpod řas" na mladíky v cylindrech.

SydBarrett
SydBarrett
13.02.2021 1 z 5

Pořád řešili vlastnenectví a na zajímavý děj či postavy nezbylo místo. Bylo to kraťoučké, ale hrozivě nudné, takže vlastně ani nevím, proč jsem to celé přečetl. Snad jsem doufal, že se něco uděje. Je mi líto, že nebyla víc popsaná situace na barikádách, třeba z pohledu těch postav, protože to byla tak jediná záživná pasáž knihy. Co se mi ovšem moc líbilo, byly ilustrace. Ty byly překrásné, takže je až škoda, jak otřesný je Jirásek spisovatel.

Marla
Marla
18.01.2021 5 z 5

Mile příjemná knížka od klasika české literatury. Krátké a úsměvné čtení z Jara národů, kdy se zdálo, že svět se radikálně změní i za přispění litomyšlských filozofů. Na rozdíl od některých Jiráskových děl je toto poměrně krátké, svižně ubíhající a hezky se čte.

zdennyrakky
zdennyrakky
17.01.2021 3 z 5

(SPOILER) Velmi příjemné, poetické čtení, má to atmosféru a vtáhne tě to do poloviny 19. století. Ale zase že by to byl vyloženě trhák... To nejdůležitější z celého příběhu - účast kluků v obraně Prahy - odbyto na pár stránkách. Najednou se tam objevil Špína v mnišské kutně a samozřejmě padl, což mi přijde jako trochu laciný literární postup. Postavy pěkně charakterizované, ale absolutně černobílé. A pokud jde o Jiráskovy pokusy o "humor" (které odnáší vesměs chudák pan aktuár), tak ten fakt nebyl jeho silnou stránkou. I toho vlastenčení (i ze strany autora) je tam občas nadmíru, ačkoli taková byla doba (1878). Naopak velmi silně a nenuceně na mě působil osobní příběh slečny Elis. Byla to vlastně jen okrajová linka celého příběhu, ale ve mně to zanechalo asi nejvíc z celé knihy. Takže i přes nějaké ty drobnosti, které jsem si dovolil výše zkritizovat, je to rozhodně fajn knížka, která stojí za přečtení i mimo rámec povinné četby. Jen ji proboha nenutit dětem ze základní školy, ať ji čtou nejmíň středoškoláci. P.S. Zdeněk Nejedlý byl kokot všech kokotů, ale v doslovu k Filosofské historii je v pohodě a leccos dovysvětlí, doporučuji také, máš-li nějaké starší vydání.

-ana
-ana
30.11.2020 5 z 5

Jiráska jsem jako pískle po mořící nudě nad Pověstmi bez váhání zavrhla. Na Filosofskou historii jsem narazila náhodou v jednom antikvariátu – byla bych o ní ani nezavadila, kdybych tou dobou nebyla posedlá filosofií a rozpadajícími se knížkami a, no, kdyby to nebyla prostě kost. … R.I.P. předsudky. Jirásek je boží. … Čímž v podstatě předsudky přivádím opět k životu, soudíc autora na základě přečtení jediného díla. Eh… Ale!

První plusové body u mě dílo získalo – jak už jsem říkala – jenom názvem a tloušťkou. Všechna ostatní zdrženlivost padla s první stránkou. Ten nádherný jazyk. Ty postavy – s citem popsané, záporné jako i kladné. Oboje mi k mojí největší radosti poskytlo kraťoučké okénko do minulosti. Filosofská historie není jako mačeta, co rozcupuje moje chápání světa a uvrhne mě dumající do stavu totální deprese. Je to jako můj oblíbený citlivý kamarád, kterého sice vidím jednou za deset let, ale vždy se k němu můžu vrátit s jistotou, že mě nezklame.

zdenka4808
zdenka4808
21.11.2020 4 z 5

Tuto knihu jsem měla ve škole jako povinnou četbu. Pamatuji se, že jsem jí nedokázala přečíst. Byla složitá na čtení a vůbec mě nebavila. Teď po mnoha letech jsem se rozhodla dát jí šanci. No, a nebylo to vůbec špatné čtení. Zvláště se mi líbilo vrátit se do té doby, kdy ještě byly úplně jiné mravy, lidé nic moc neměli a přesto dokázali milovat a radovat se ze života.

Cortegos
Cortegos
26.10.2020 4 z 5

Krásná kniha. Najde se v ní milovník historie i milovnice milostných zápletek. Jirásek psát prostě uměl. Krásné kulisy i časové zařazení. Jazyk by mohl být pro začátečníka obtížnější.