Filosofické listy

01.12.2017

" -- v každé myšlence spí hluboko nový, nezrozený "ves"mír, myšlenky jsou jen spermatozoa vesmíru --; hodně svinské spermatozoon splodilo tento kosmos"

Nazvala bych to arogantní filosofií. To je to, co vám zbude na kuchyňské lince, když do ní dost dlouho filosofujete kladivem. Tvrdím ale, že bez špetky arogance by jednotlivec (hlavně umělec, vědec, novinář) nikdy svá díla nedokončoval, protože by se zalekl všeho, co mu stojí, může stát, bude stát v cestě. Na světě je více arogantních filosofií.

Jaroslav Kabeš píše na konci knížečky, že Klíma nezabředá do bezzubého okultismu, že jeho filosofie je silně politická; pozor: zóon polítikon, tj. tvor společenský. Ha! Jakoby LaVeyův satanismus také nebyl politický a přitom plný okultismu, arogance, touhy šokovat a vrhnout světlo na každého pokrytce v dosahu pěti set kilometrů. Samozřejmě, Klíma stojí výš, o něco výše nad hmotami a choutkami, i když uspokojovat by je mohl, jak by chtěl, ale on podává FILOSOFII, nikoli příručku, jak nasrat křesťany a maloměšťáky. Je jakýmsi zakončením jedné západní tendence. Z kořene betula po-Hegelovi vyrůstá kmen konce 19. století a z něj mnoho větví, listů, květů, a nakonec i to svinstvo, co děsí alergiky. Nevím, jestli je Klíma seschlá větev, nebo vždy barevný květ. Ale prostě ukazuje další možnost arogantní filosofie, tentokrát ne tolik zelstné.

Jsou to dopisy egocentrického alkoholika. Očekávejte pasivní kocovinu. Radím: Čtěte nahlas! Filosofické listy chtějí křičet, ale papír je umlčel. Rozčilte souseda přes tenké stěny.

(Psáno záměrně pod vlivem Filosofických listů. Později upraveno pod vlivem nadměrného množství kávy.)