Fenomén Býčí skála
Martin Golec
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431228/mid_fenomen-byci-skala-FIA-431228.jpg
3
5
3
Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu patří k nejznámějším archeologickým lokalitám v České republice. Výzkumy lékaře Heinricha Wankela zde sahají až ke kořenům vědního oboru archeologie v naší zemi. Převratný objev z roku 1872 odstartoval snad nejdelší kontinuální zájem o konkrétní lokalitu. Již pátá generace domácích i zahraničních vědců se k nálezu vrací a na základě soudobých znalostí se jej snaží uchopit. Interpretační možnosti jsou však limitovány nejen velmi ranou dobou objevu, ale zejména parametry samotné lokality, která nemá v Evropě v době halštatské paralelu. Horizontálně přístupná jeskyně ? kamenný dům ? ve spojení s abnormální koncentrací pozůstatků po elitách představuje unikát. Cesta k závěrečné interpretaci je ovšem ztížena nejen situací nálezu, ale i řadou mylných tvrzení badatelů. Autor na základě komplexního výzkumu od roku 2007 představuje koncept centrální pohřebně-obětní poutní svatyně.... celý text
Přidat komentář
S touto knížkou mám docela problém. Trvalo dlouho, než jsem ji dočetl a musel jsem se do ní nutit, protože je hodně nesourodá.
O Býčí skále a o jejím slavném nálezu z doby halštatské toho bylo napsáno opravdu hodně. Proto autor se svými kolegy přistoupili k nálezu „novým“ způsobem – fenomenologicky, tzn. snahou vcítit se do života tehdejších lidí nejen na základě archeologických nálezů, ale na základě vlivu krajiny a vlastní jeskyně na tyto lidi. Fenomenologie má ale jednu zásadní vadu – je silně subjektivní a je ovlivněná autorovým způsobem uvažování, který se úplně liší od uvažování lidí před 2500 lety. Výsledkem je pseudocílovsky zabarvený blábol, ve kterém se například hloubá nad prostorovým vztahem lidí ke krajině a jeskyním a výsledkem je poznatek, že člověk přichází do jeskyně z vnějšího světa a po setrvání v ní se navrací domů... Podobných banalit je v knize spousta, především v prvních třech kapitolách Martina Golce nebo i v příspěvcích Kláry Sovové.
Do těchto úvah jsou vloženy kapitoly, které jsou poměrně zajímavé, například přehled jednotlivých kultur, které se v jeskyni vyskytovaly od magdalénienu až do současnosti, nicméně jde o prakticky doslovný přepis textu, který autor použil již v předchozí (skvělé) publikaci Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích. Výborné je srovnání archeologických nálezů z halštatské doby v nejbližším okolí. Do těchto „vědečtějších“ kapitol jsou ale vloženy i některé kontroverzní části, např. tvrzení vycházející z teorie Marie Gimbutas, že eneolitická kresba klikyháků v Býčí skále je protopísmem tzv. dunajské civilizace.
Zarážející jsou ale i faktické chyby – na straně 83 je uvedeno, že 7. září 1805 navštívil Býčí skálu císařský pár František I. s chotí, přitom na předchozí stránce je uvedeno správné datum 7. září 1804. Spoluautorem podkapitoly Pohled k obloze je na straně 129 uveden Pavel Kos, kdežto v obsahu je jako autor správně uveden Petr Kos.
Knížku proto beru jen jako doplněk k mnohem zajímavějším publikacím, které se Býčí skále věnují.
Zajímavé, jen mám dojem, že kniha je jednou z těch, co brzy zastarají. Připadá mi poněkud poplatná době. Když je v módě bláznění po bohyních a posvátných místech, autor tomu ochotně vychází vstříc. Věda by však měla být nezávislá a povznesená nad dobovou poptávku. Stati Evy Čermákové není radno brát příliš vážně, ty beru jen jako doplněk pro pobavení.
Štítky knihy
archeologie doba halštatská jeskyně
Autorovy další knížky
| 2020 |  Fenomén Býčí skála |
| 2002 |  Těšetice-Kyjovice 6. Horákovská kultura v těšetickém mikrogeionu |
| 2015 | Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích |
| 2020 |  Centrum východohalštatské kultury na střední Moravě |
Kniha Fenomén Býčí skála je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 6x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 3x |
| Chci si koupit | 1x |
V podstate všetko čo by som chcel k tejto knihe napísať, už vystihol kolega David81... myslím, že medzi priaznivcami histórie sa toto dielko fenoménom nestane...